Oldřich Hein: Pandemie hlouposti

08.10.2021 16:49 | Komentář

Historie lidstva je plná násilí a utrpení, avšak mohla se vyvíjet zcela jinak, kdyby lidé více mysleli, poučovali se ze svých chyb a zkušeností a méně se řídili pocity, touhami a vášněmi. Ačkoliv moudří lidé napříč kontinenty i věky před nerozumností a hloupostí stále varovali, nikdo jim nevěřil a vždycky se setkali s nepochopením a nevděkem.

Oldřich Hein: Pandemie hlouposti
Foto: archiv OH
Popisek: JUDr. Oldřich Hein

„Poučovat hloupé je nejen zbytečné, ale i nebezpečné.“
(Indická učebnice moudrosti Paňčatantra aneb Patero ponaučení – 3.stol.n.l.)

Miliony lidí proto zahynuly ve zbytečných válkách a revolucích, tisíce živočišných druhů byly vyhubeny, mnohé lesy vykáceny, vzduch i vody znečištěny, úrodná půda byla pokryta betonem a asfaltem, touha po požitcích, majetku a moci vedla k nezměrnému utrpení a z hlouposti, zloby, závisti a nenávisti vzešly mnohé strasti. Lidé však hrozící nebezpečí vždycky podceňovali a hloupost svého počínání zjistili až s odstupem času, kdy už bylo na uvážlivé chování pozdě a lítost už nic nespravila. Celé generace lidstva proto z vlastní negativní zkušenosti dobře poznaly a stále znají fenomén hlouposti (blbosti či duševní omezenosti), která od pravěku až do současnosti byla a stále je největším nepřítelem lidstva. S veškerými epidemiemi se lidstvu nakonec přece jenom podařilo vypořádat, neboť míra ohrožení byla tak zřetelná a naléhavá, že aktivizovala ty nejlepší lékaře a vědce k usilovnému bádání a nalezení léků; pouze některé epidemie skončily i bez lidského přičinění samy. Také na hloupost byly již ve starověku předepisovány léky, kterými byly vzdělanost, rozumnost, uvážlivost, slušnost a sebekázeň (též sebeovládání). Stačí se pouze začíst do bezpočtu moudrých knih starověkých autorů a užasneme, jak byli všímaví i předvídaví a jak jsou jejich myšlenky stále aktuální. Všichni hlupáci (blbové, dementi) na celém světě však tuto léčbu od starověku až do současnosti kategoricky odmítají, protože „myšlení bolí“ a  pro jejich omezené mozky jsou vzdělání, myšlení, uvážlivost, slušnost a hlavně sebekázeň bolestivou a nestravitelnou medicínou. I po tisících létech se proto situace lidstva nezměnila. Téměř každodenně jsme tudíž svědky nejen povážlivých, ale i zcela obludných blbostí - válek, občanských válek, teroristických útoků, občanských nepokojů, zločinů, ničení životního prostředí, drancování přírodních zdrojů i nejrůznějších konspiračních teorií, dezinformací a lživých zpráv (fake news), jejichž účinnost na naivní a důvěřivé občany vzbuzuje podiv i strach. Stále ještě existují lidé, kteří úporně věří v placatost Země anebo v geocentrismus a přibývají i nejrůznější pomatení věrozvěsti, hlásající konec světa. Přibývají i anarchisté, antisemité, antiglobalisté, antirouškaři, extrémní feministky, antifeministé i pseudohumanisté, kteří pod heslem boje proti otrokářské minulosti lidstva boří sochy, účelově zkreslují a popírají historii, znevažují „bělošskou“ hudbu, umění, vědu i astronomii, skandalizují oprávněné policejní zákroky a některým „barevným“ zločincům dokonce staví pomníky, inspirované extrémistickým černošským hnutím BLM. Moderním módním jevem se pak stala homosexualita anebo nejasnost sexuální orientace, kdy někteří lidé lehkovážně mění své osudové předurčení k mužské anebo ženské existenci a ze všeho nejraději by byli jeden rok mužem a druhým rokem ženou, aby si oboustranně užili protikladných sexuálních zážitků. Ti všichni jsou beznadějně zamotáni v pavučině svých žádostí a mylných představ, které jim způsobují úkorné a trýznivé psychické stavy.

Svět se úplně zbláznil a všude kolem nás je samý cvok. Pominout nelze ani záplavu nevzdělaných migrantů z Asie, Afriky a zemí Středního východu s raně středověkými tradicemi i myšlením, kteří jsou kromě nedostatku pracovních i mravních návyků přetlakováni zlobou, závistí a nenávistí vůči všem lidem „bílým“, vzdělaným, úspěšným a hlavně majetným. Průvodním jevem této importované blbosti je pak nepopiratelný nárůst násilí, které je však mnohdy zlehčováno anebo zatajováno z důvodu politické a „humanistické“ korektnosti.

Rozumní a slušní lidé jsou tímto vývojem sice zděšeni, ale ze strany nesoudných a blbých humanistů jsou neustále přesvědčováni, že tyto evidentní projevy blbosti jsou v současnosti zcela normální a že k nim musí tolerantní. Tolerance k obludnému a celosvětovému nárůstu blbosti pak v důsledku tohoto nátlaku dosáhla dokonce takové úrovně, že rozumně uvažující lidé se obávají projevit svůj názor, aby nebyli skandalizováni, ukřičeni anebo dokonce fyzicky napadeni.

„Slepotou je raněn tento svět, a jen málokdo prohlédne.“ 
(Buddha – asi 564-484 př.n.l.)

„Jednou tolerance dosáhne takové úrovně, že inteligentním lidem bude zakázáno přemýšlet, aby neurazili imbecily.“
(Fjodor Michajlovič Dostojevskij – 1821-1881)

S pandemií hlouposti lidstvo stále ještě nezačalo účinně bojovat, ač hrozí reálné nebezpečí, že hloupost nakonec zcela zničí „modrou“ planetu Zemi a lidstvo v hrůzné Apokalypse vyhyne – a to dříve, než se mu podaří svoji blbost rozšířit do vesmíru. Moudří lidé to věděli již ve starověku, tedy v době, kdy ještě početní poměr hlupáků vůči lidem moudrým a přemýšlivým nebyl tak výrazný jako dnes. Je totiž možné (i když experimentálně nepotvrzené), že inteligence na celé naší planetě je od pravěku přirozenou a konstantní veličinou, pouze lidí neustále přibývá (viz níže Coleův axióm).

„Hloupost je dnes všeobecnou chorobou krajin pod nebesy. Je největší bídou lidských tvorů. A převelikou pohromou jejich žití.“
(Sün-c´ - asi 340-245 př.n.l.)

„Hloupost má kořeny hodně hluboké.“
(Marcus Tullius Cicero – 106-43 př.n.l.; Tusculské hovory)

Hloupost (blbost) je významný společenský jev, který si zaslouží nejvyšší pozornosti. Je totiž stále zřetelnější, jak blbost lidstvo ohrožuje a k jakým důsledkům může vést a patrně také bohužel povede. Pokud ji nedokážeme včas rozpoznat, popsat a účinně se před ní bránit, bude to náš konec.

„Příčina všech vašich omylů, pánové, je v tom, že nevíte, kam míří civilizace a svět. Vy věříte, že civilizace a svět jdou vpřed, ale ony jdou zpět.“
(Poslanec Cortéz; Španělský parlament, Madrid 1849)

Pokud je v této úvaze užíván termín „blb“, vztahuje se na muže i ženy. Také ženy se totiž dopouštějí nejrůznějších hloupostí a až příliš často mluví i jednají nejen impulzivně, neuváženě a hloupě, ale nezřídka i lstivě a zákeřně. V žádném případě se nechci dotknout rozumných a uvážlivých žen, ale stačí si jen namátkově připomenout tyto postřehy o starověkých ženách z Paňčatantry a jistě mezi nimi poznáte i mnohé ženy dnešní.

„Svárlivá žena si vždycky najde příčinu k hádce, a nemá-li ji, tedy si ji vymyslí.“

„Žena, blázen, rak, cement a indigo mají tu společnou vlastnost, že čeho se jednou chytí, to nepustí.“

„Hloupá, umíněná a svárlivá žena je neštěstím muže a zkázou domova. Co má v srdci, to jí nepřijde na jazyk, a co jí přijde na jazyk, to je líp neposlouchat.“

„Zlá žena je jako koberec lotosů, pod jehož rozkvetlými květy se skrývá krokodýl.“

Spisovná čeština zná pouze termín „blb“ (blbec) anebo “hlupák“ mužského rodu a nikoli rodu ženského. Občas užívaný termín „hlupačka“ (Slováci používají slovo „hlupaňa“) je totiž příliš dlouhý a není tak „úderný“ a výstižný. Proto je na místě obohacení češtiny o termín „blbka“ anebo méně příhodněji „hlupka“, který by mohl plnohodnotně nahradit obvykle užívané výrazy „kráva“ anebo „blbá kráva“ a vhodně by vyjádřil intelektuální a mravní úroveň některých žen, kterou mnohdy prezentují nejen svým odpudivým vzezřením, ale i stejně odpudivými slovy i skutky. Ženy totiž nejsou o nic lepší ani horší než muži, neboť i v blbosti je rovnost pohlaví nepopiratelná.

I když se někteří úzkoprsí humanisté a češtináři budou pohoršovat, termíny „blb“, „blbka“ „kráva“ anebo „blbá kráva“ patří mezi výrazy, které každodenně užívají muži i ženy. Každý den se totiž setkáváme na ulicích, v parcích anebo v hromadných dopravních prostředcích se špinavými, vrávorajícími a páchnoucími individui obojího pohlaví (mnohdy doprovázenými psími smečkami), jejichž vzezření, mluva  i chování rozhodně nesvědčí o tom, že jsou příslušníky druhu homo sapiens (tj. člověka moudrého). Zkuste se na ně jen podívat anebo je dokonce pokárat, a uslyšíte pravý vodopád hrubostí, který na vás vychrlí, pokud vás přímo fyzicky nenapadnou. Všude kolem nás jsou patrné výsledky činnosti sprejerů a vandalů (počmárané zdi, převrácené popelnice, zlomené dopravní značky, zdevastované zastávky apod.) a po mnohém fotbalovém zápase je nutno opravit poškozené stadiony, na kterých se vyřádili „duševně vyspělí“ fanoušci.

Nárůst zločinnosti, agresivity, hrubosti, sprostoty a násilí sice vzbuzuje obecný neklid, avšak ze strany politiků, soudů, státního zastupitelství i policie je tato situace cíleně zlehčována zkreslenými statistickými údaji, které zcela pomíjejí nezanedbatelnou kriminalitu skrytou. Mnohá protiprávní jednání už totiž poškození lidé raději ani nehlásí, aby nemuseli navíc ztrácet čas zbytečnými výslechy na policii. Rozmáhají se zlodějské a násilnické dětské gangy, potkáváme vulgárně hovořící omladinu a pohoršení vzbuzují i otylá a potetovaná individua ověšená zlatými řetězy, jejichž obézní děti kvůli tloušťce nikdy pracovat nebudou a záhy skončí v invalidním důchodu. Záplava nejrůznějších slabomyslných filmů a televizních seriálů postupně ničí kulturní vkus diváků a občas jsme nuceni poslouchat i nejrůznější monotónní a odpudivé zvuky vydávané za hudbu. Došlo to dokonce tak daleko, že příznivci hnutí BLM v USA a ve Velké Británii požadují nahradit výuku klasické hudby na opovrženíhodných „bělošských nástrojích“ výukou bubnování, což považují za návrat k „civilizačním“ kořenům. Hloupostí jsme doslova obklopeni a snadno ji nalezneme nejen v mnohých rodinách, ale ve všech zaměstnáních, počínaje nejen všemi profesemi manuálními i technickými, na úřadech, v bankách, ve školství, ve zdravotnictví, v armádě, u policie, ve státním zastupitelství, na soudech a koneckonců i v politice. Zejména před každými volbami proto žasneme nad vizáží, hesly, argumentací i slovní zásobou některých našich politiků a političek, věřících snad dokonce tomu, že jsou osudově předurčeni k nějakému vyššímu poslání. Někteří se na nás slabomyslně usmívají ze svých volebních plakátů pověstným „špidlovským“ úsměvem a o mnohých z nich pak před televizními obrazovkami říkáme: „To snad ani není možné, to je ale debil (blb, vůl, blbka, kráva apod.)!“ Stěží se najde někdo, kdo při sledování předvolebních televizních programů nikdy tato slova nepoužil! Buďme sami vůči sobě poctiví! Nestyďme se na naše výjimečně silná slova na adresu blbů, stydět by se měli oni, pokud by ovšem ještě byli studu schopni!

Jako dlouholetý dopravní specialista a účastník silničního provozu mohu s naprostou jistotou prohlásit, že nejčastěji jsou tyto výrazy používány v silniční dopravě, ve které mnohým řidičům i řidičkám doslova „tečou nervy“ a slova vyřčená z jejich úst jsou mnohdy vodopádem hrubostí (někdy se dokonce i poperou anebo dojde i na použití zbraně). Blbých řidičů, řidiček, cyklistů i chodců je totiž bezpočet, což potvrzuje i chmurná statistika dopravní nehodovosti. Každý slušný řidič, cyklista anebo chodec by také jistě potvrdil, že nejméně jednou denně potká na silnici anebo přechodu pro chodce nějakého neuvěřitelného a bezohledného „blba“ (vola) nebo „blbku“ (blbou krávu), ohrožující ostatní účastníky silničního provozu – a to ještě ani nemusí dojít k dopravní nehodě! Což teprve když je někdo na silnici bez vlastní viny zmrzačen anebo mu zemře rodinný příslušník (zejména dítě) a pak se u soudu potká s viníkem, který za pomoci svého prolhaného a blbého advokáta nestoudně lže a blbý soudce jim to ještě uvěří! Ve hněvu pak vzduchem snadno létají slova, která jsou zcela nepublikovatelná. Zažil jsem to mnohokrát a rozhodně není žádná legrace sedět v soudní síni, ve které vzadu sedí pozůstalí v černém a jsou alergičtí na každé nevhodně vyřčené slovo.

Někteří sebejistí a arogantní blbové považují svoji blbost za projev geniality, okázale ji předvádějí (manifestují), ke svým blbým slovům i činům se hrdě hlásí a stejně blbými spoluobčany jsou pro svoji hrubost, neomalenost anebo sprostotu obdivováni a dokonce i napodobováni (stačí se jen podívat na mnohé současné antirouškařské demonstrace). Mnozí blbové jsou však anonymní a svoje blbiny činí raději vskrytu, neboť jsou si vědomi, že jejich činy jsou špatné, odsouzeníhodné anebo dokonce trestné (např. krádeže měděných parapetů, okapů anebo železničních kabelů). Stačí se jen porozhlédnout kolem sebe a „ovoce“ jejich intelektu okamžitě uvidíte. Silniční příkopy jsou plné odpadků, které „oduševnělí“ řidiči a řidičky vyhazují za jízdy z automobilů, v lesích jsou hluboké a rozbahněné koleje po těžbě dřeva, všude najdete černé skládky, z mnohých potoků a řek se staly páchnoucí stoky, ve kterých plují tisíce mrtvých ryb, z polí se místo kamení vybírají rozorané pet-láhve a některé vybydlené městské čtvrti dokonce připomínají nejhorší asijské, africké nebo jihoamerické slumy. Výčet nejrůznějších blbostí by byl velice obsáhlý a lze jej uzavřít otázkou: „Tohle všechno že činí „lidé moudří“?“

Pokud si rozumně uvažující čtenáři každý večer vzpomenou, co všechno za den viděli a zažili a kolikrát v krajním rozhorlení použili slova „blb“, „vůl“, „blbka“, „kráva“ anebo „blbá kráva“, pak se možná podiví nejen nad tím, jak snadno se nechali „vytočit“, ale i nad tím, jak pouze za posledních dvacet let  rychle a dalece pokročila pandemie hlouposti. Inteligenční úpadek většiny lidstva je totiž natolik evidentní, že to u vědoucích lidí vzbuzuje oprávněné obavy o další vývoj lidského druhu. Lidstvu hrozí nová „potopa světa“ – tentokrát se však může „utopit“ ve zlu a vlastní hlouposti.

JUDr. Oldřich Hein

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 217  Citadela

11:03 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 217 Citadela

Francouzského spisovatele Antoine de Saint-Exupéryho snad nemá smysl dlouze představovat. I kdyby ne…