V plebiscitu uskutečněném 6. listopadu 1999 Australané odpovídali na otázku: „Má se Austrálie stát republikou v čele s prezidentem voleným parlamentem?“ 54,9 % se vyslovilo proti, zatímco 45,1 % pro. Průzkumy sice naznačovaly, že větší část veřejného mínění favorizuje republiku, avšak v samotném hlasování vyhráli monarchisté, mimo jiné kvůli neshodám republikánů ohledně způsobu volby prezidenta. Podle tehdejšího návrhu měla být hlava státu volena oběma komorami parlamentu, přestože část republikánů preferovala přímou volbu.

Austrálie získala roku 1901 nezávislost jako konstituční monarchie pod vládou britského panovníka. Monarchu zastupuje generální guvernér vybraný australskou vládou. Stejný systém vlády je např. i v Kanadě nebo na Novém Zélandu. Jedná se o relikty koloniální éry, nebo se obyvatelům těchto zemí pod britskou korunou žije dobře a není třeba nic měnit? Kořeny australského republikanismu sahají do koloniální éry, nicméně po většinu dvacátého století si monarchie udržovala značnou popularitu. Po skončení studené války na počátku devadesátých let došlo k oživení republikánské myšlenky, která se stala jedním z hlavních politických témat. V současnosti vyhlášení republiky podporuje asi 81 ze 150 poslanců a 40 ze 76 senátorů. Na platformě republiky se shodují předsedové dvou nejsilnějších stran v zemi – vládních liberálů i opozičních labouristů.