Pustošením cizích zemí a vražděním jejích žen a dětí utratila tato vláda biliony dolarů, zatímco infrastruktura doma šla od desíti k pěti. Z důvodů zadlužení ztráceli Američané jak své domovy, tak možnosti lékařské péče. 11. září se stalo též záminkou k tomu, aby bylo možno upustit od ochrany svobod, kterou americkým občanům americká ústava až do té doby zajišťovala. Dnes tedy už žádný Američan nepožívá svobod, které v ústavě sice napsané zůstaly, ale fakticky vymahatelné už nejsou.

Když mi soused 11. září volal, ať se v televizi podívám, co se děje, vstal jsem od práce, stiskl jsem knoflík televizoru a viděl jsem, jak obě věže Světového obchodního centra (SOC), vybuchují. Často jsem v restauraci na nejvyšším podlaží jedné z oněch věží obědval, protože byla jen přes ulici od mé kanceláře ve vydavatelství deníku Wall Street Journal.

Miniaturní v poměru k rozměrům obou staveb narazilo křehké aluminiové letadlo do jedné z masivních věží, a pak další letadlo do věže druhé. A asi za hodinu začala jedno podlaží za druhým v obou věžích explodovat a propadat se do svého půdorysu.

Vše probíhalo přesně tak, jak to televizní komentátor v tu chvíli popisoval: „Vyhlíží to přesně jako řízená demolice“, hlásil vzrušeným hlasem a ono to tak skutečně vypadalo. Jako někdejší student technické školy jsem měl pár možností řízenou demolici pozorovat – a teď jsem ji viděl i na obrazovce televizoru.

Později téhož dne řekl v televizi Larry Silberstein, který budovy SOC buď vlastnil nebo je měl pronajaté, že k odpolednímu a tedy pozdějšímu zřícení třetí budovy SOC číslo 7 došlo po vědomém rozhodnutí budovu „strhnout“ (to pull the building). Myšleno strhnout, protože poškození bylo tak rozsáhlé, že se jiné řešení nenabízelo.