Spojené státy už žádnou levici nemají, nemá ji ani Evropa – a ze všech zemí nejmíň ji má Řecko, jehož „levice“ dala souhlas k tomu, aby věřitelé Řecka mohli kořistit a vysávat řecké občany a veřejný majetek řeckého státu ve prospěch jednoho procenta. Britská Labour Party je stejně pravicová jako konzervativci, a Francouzská socialistická strana je pravicovější a ochotnější žít v americkém chomoutu, než byl generál Charles DeGaulle.

V Německu udělali voliči svoji kancléřkou americkou loutku, která reprezentuje Washington – a nikoliv německý lid. A tato kancléřka bude v této své reprezentaci Washingtonu pokračovat, i když to bude znamenat válku s Ruskem.

Levice, kdysi síla, pokoušející se činit vlády aspoň z částí zodpovědnými, splynula s americkým impériem. A americká „levice“ se přimkla k vojensko-bezpečnostnímu komplexu USA a tím též k vyhlídce na uložení šest stop pod zem při srážce s Ruskem. To připojení proběhlo ve shodě s názorem, že každý, kdo preferuje lepší vztahy s Ruskem, je buď ruský agent či Putinův hejl. A jestliže náhodou víte dost na to, abyste pochybovali o věrohodnosti zprávy Warrenovy komise či zprávy komise k 11. září, jste spiklenecký naivista, který si zaslouží být vsazen do harwardského seznamu dodavatelů „falešných informací“. Což všechno se děje v „demokracii, honosící se svobodou vyjadřování“.