V pondělí stál na samém počátku před Andrejem Babišem jasný zásadní politický test, který mohl sloužit jako přeobraz chování nové vlády v celém jejím nadcházejícím funkčním období. Byla to Evropská rada 18. – 19. prosince 2025 v Bruselu, která měla na svém programu několik klíčových bodů. Z nich nejdůležitější byl problém dalšího financování Ukrajiny pokračující v boji proti ruské agresi.

V ukrajinské válce nejde pouze o budoucnost této těžce zkoušené východoevropské země, ale tento konflikt se stal katalyzátorem budoucnosti celého Západu tak, jak jsme ho znali doposud. Trumpova administrativa dává jasně najevo, že v dnešním multipolárním světě další americké angažmá ve vzdálených válečných konfliktech neodpovídá národním zájmům USA, a má zájem na jejich co nejrychlejším ukončení. Rychlé skončení války na Ukrajině je nepochybně i zásadním národním zájmem České republiky, stejně jako udržení ukrajinské státnosti a její samostatnosti. Udržování válečného ohniska schopného přerůst v globální konfrontaci nemůže být v žádném případě naším zájmem a cílem, neboť představuje vážné riziko pro stabilitu a perspektivy celého regionu. Proto jsou snahy prezidenta Trumpa zprostředkovat kompromisní mír mezi Ruskem a Ukrajinou i v bytostném českém zájmu.

Trumpova politika navíc představuje zásadní rozchod s agresivním levicovým progresivismem, který ovládl EU a představuje zásadní ohrožení svobody, demokracie, tradic a hodnot, na nichž je založena naše společnost. Bruselská netolerantní aktivistická politická praxe, kterou stále více zažíváme na vlastní kůži a která irituje a vede k nesouhlasu většinu české společnosti, byla příčinou volební porážky Fialovy koalice, jež před ní kapitulovala, a důvodem Babišova volebního vítězství.

Brusel pod tlakem Merzova Německa velmi silně prosazoval přijetí tzv. reparační půjčky, tj. faktické krádeže aktiv ruské centrální banky zmražených především v Belgii a na jejich darování Ukrajině, čímž se mělo zajistit její pokračování ve válce. Krádež ruských aktiv vedoucí k další eskalaci konfliktu by současně torpédovala Trumpovy šance na dojednání jakéhokoliv mírového řešení války. Proto proti tomuto záměru americká diplomacie aktivně vystupovala a odrazovala od něho jednotlivé členy EU.