Tím (staro)novým prvkem evropských poměrů je potvrzení, že dnešní a zítřejší fotbal, chce-li být světový, musí být multikulti. Tohle poznání není ničím novým, platí už nejméně 20 let.
Nicméně fakt, že se multikulti fotbal prosadí v Rusku tak jednoznačně v době, kdy Evropou fičí vítr protiuprchlictví a xenofobie nemůže nevyvolávat napětí. „Odmítači“ uprchlíků jsou vzteklí, protože se nezpochybnitelně ukazuje, že – přinejmenším ve fotbale – mísení ras, kultur a náboženství přináší světovou kvalitu. „Vítači“ uprchlíků se cítí povzbuzeni. Jsou ale xenofobní vlnou tak zastrašeni, že v Evropě prakticky mizí. I proto, že poslední léta pojem „multikulturalita“ zásadně zdevastovala. Tak, že ani po světovém titulu Francie na šampionátu v Rusku nemají „vítači“ uprchlíků odvahu o ní znovu hovořit. Je proto důležité, že ruský světový šampionát tento pojem, zatím ve fotbale, zřetelně rehabilitoval.

Odvahu zmínit multikulturalitu nenašel ani francouzský prezident Macron od něhož by se to logicky čekalo nejvíc. Brilantní výkony francouzského týmu mu sice umožnily získávat doma politické body osobní přítomností na šampionátu, ale nic víc. Jeho vystupování na toto téma bylo v porovnání s postoji prezidenta Chiraca v roce 1998 (po prvním francouzském titulu mistrů světa, navíc doma ve Francii) smutným dokladem ztráty francouzského sebevědomí. Důkazem nezadržitelné jízdy s kopce kdysi zářivé evropské mocnosti. Navíc Macronovo fotbalové kouzlo splasklo pouhý týden po šampionátu – když se ukázalo, že jakýsi Benalla, pracovník jeho Kabinetu (pověřený bezpečnostními otázkami) mlátil v květnu t.r. prvomájové demonstranty v pařížských ulicích. Proč to vyšlo na veřejnost až tři měsíce po těchto „bezpečnostních výkonech“ pana Benally je věc jiná.

Zpět k multikulti fotbalu. Ruský šampionát potvrdil, že Evropa je nadále centrem světové kopané. Vedle ekologie, rozvojové pomoci, stále ještě i ekonomiky i obchodu a části úseku „soft power“ (univerzitní vzdělání, kinematografie) patří dnes fotbal k nepočetným oblastem života, kde Evropa ještě hraje ve světě vůdčí úlohu. Na příklad ve vědě a technice, kosmickém výzkumu, zbrojním a chemickém průmyslu (seznam by byl delší), Evropa víc a víc zaostává.

Klíčovým faktorem ojedinělého světového postavení Evropy ve fotbale jsou peníze. Nikde jinde na světě nejsou fotbalové kluby tak bohaté. Takže to nejlepší co ve světě v kopané je, směřuje do Evropy.