Hned po volbách roku 2021 poskytl Vít Rakušan dva dlouhé rozhovory pro denní tisk, v nichž vyjádřil stanovisko, že hlavním úkolem tehdy nové pětikoalice je tzv. deagrofertizace. Mínil tím především odstranění různých úředníků ze státních orgánů a institucí, kteří tam působili už za vlády Andreje Babiše (a mnozí ještě za té předchozí Sobotkovy). Silovost tehdejších Rakušanových prohlášení na téma Agrofertu byla nápadná. Zjevně mu tato společnost v něčem překážela. V čem, o tom nespekulujme, a není to ani podstatné. Rakušan prostě dal najevo, že vyhlašuje Agrofertu vendetu vedenou jakýmikoli prostředky. Jak dnes už víme, třeba i lhaním.

V září loňského roku ohlásil na svých sociálních sítích, že je odposloucháván. Nejprve odvolal bajku o šifrovaném telefonu jako dětské hračce. Pro změnu tvrdil, že takový telefon používal proto, aby se vyhnul odposlouchávání, z něhož podezíral například Agrofert, a jak sám řekl, též politické konkurenty. Které mohl mít na mysli, se snadno domyslí. Zřejmě ANO, považované stále navzdory realitě za majetek Andreje Babiše, neboť ten, jak si opět lehce dovodíme, je hlavním terčem takových aktivit. Potíž ovšem je, že ten, koho podobné výkřiky poškozují, není Andrej Babiš, po něm stečou jako po teflonu. Obětí je fakticky zase hlavně Agrofert, neboť jeho podnikatelskou prestiž, a tedy i perspektivy, tu ministr flagrantně ohrožuje. Nakonec sám Agrofert to vyjádřil přesně: „Pan Rakušan jako ministr vnitra jistě velmi dobře ví, že odposlouchávání ze strany soukromého subjektu je nezákonné. Pokud měl podezření, které zmiňuje, měl celou věc řešit prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení.“ Mimochodem, sám Rakušan posléze přiznal, že žádné odposlouchávací zařízení nenašli.