Zvlášť tristně vyznívá situace v průmyslu, kterou ovlivňují především pesimistická očekávání dalšího vývoje výroby, stav zakázek a v neposlední řadě i úroveň zásob hotových výrobků. Nálada v průmyslu se nejenom propadla pod úroveň dlouhodobého průměru, ale dostala se až na úroveň roku 2013, kdy eurozóna prožívala svoji prozatím poslední recesi. Výsledky průmyslu částečně vyvažují služby, i když i v tomto případě je vidět pokles důvěry trvající vlastně už od začátku roku 2018.

Pesimističtěji hledí do budoucna i spotřebitelé, nicméně chmurám rozhodně ještě zcela nepropadají. Jsou méně optimističtí z důvodu obav z dalšího vývoje ekonomiky, což se mimochodem odráží v jejich nižší ochotě k velkým nákupům. A to už je zpráva, která se nás nepřímo dotýká, protože mimo jiné zrcadlí zájem o nová auta v zemích eurozóny, kam směřuje většina v tuzemsku vyrobených vozů. Za touto paušalizací nad zprůměrovanými čísly je však třeba vidět i rozdílný vývoj v jednotlivých zemích. Třeba právě průzkum zájmu o koupi nového auta aktuálně vyznívá pozitivně pro Německo, zatímco citelně slabší je nyní ve Francii nebo v Itálii. Podobně rozdílné mají zákazníci záměry na realitním trhu. Nadprůměrně se o nové bydlení v posledních dvou letech zajímají Španělé, nezájem je naproti tomu vidět ve Francii. Jen pro zajímavost, v Česku průzkumy napovídají výrazné opadnutí zájmu o nové bydlení, nicméně o to výraznější je chuť pustit se do rekonstrukce stávajícího bydlení. A pokud jde o auta, tak zde se u českých spotřebitelů za poslední dva roky téměř nic nezměnilo.