Zatímco jsou ze státních peněz podporovány stovky pseudoumělců a nejrůznější „díla“, z nichž část je mizerná a část dokonce pobuřující, chybí peníze tam, kde se by stát kulturu podporovat měl.

Třeba Národní knihovna. Statisíce knih leží v bednách na chodbách, v kancelářích či únikových prostorách. Prostředky na nákup nových knih jsou udržovány na úrovni roku 1997. O nové budově může leda tak snít, s rekonstrukcí Klementina to dopadá jako s každou jinou stavební zakázkou zadanou státní byrokracií. Digitalizace byla fakticky pozastavena, díla již digitalizovaná nemá kdo umístit na web.