Zdá se vám to dnes stupidní? Tak mně se to zdálo pitomé už tenkrát, ale jinak to nebylo možné, nebyl by ani rybíz, ani známky. Co mne na tom děsí je ta skutečnost, že se po tomhle bolševickém modelu řízení společnosti stýská dnešním rádoby pravicovým politikům a rádi by do spolkové činnosti vrátili tyhle moresy. Chcete-li exemplární příklad, poslechněte si pana Jandu, poslance ODS.

Vzal si za terč svaz bojovníků za svobodu, nazval jej pofiderním spolkem vzývajícím bývalé estébáky, konfidenty, přisluhovače (krásné slovo, znám ho z Rudého práva, ještě hezčí bylo slovo odpadlíci) režimu, který se držel v této zemi pomocí vražd. Nedávno pan Janda přitvrdil a prohlásil, že členové svazu si sice volí své představitele demokraticky, ale panu Jandovi se ti zvolení vůbec, ale vůbec nelíbí. Prohlásil, že svaz má s vládou podepsané memorandum, tedy dohodu o spolupráci a bez ohledu na obsah tohoto memoranda se to panu Jandovi nelíbí. Navrhuje, aby stát přestal plnit svou část závazku, dokud si členové svazu budou volit představitele podle svého. Pan Janda nemůže (jako to mohli dělat komunisté před r. 89) přímo ovládat spolek, nemůže nadiktovat svou představu vedení spolku (krásná ukázka kádrové práce, dobře si to pamatuji), tak jde po penězích. Tomu rozumí, on sám dlouhá léta čerpal ze státního rozpočtu jistě slušné částky na provozování své soukromé zábavy, tak si to trochu plete. Svaz bojovníků není něčí soukromá hračka, to ani náhodou. Panu Jandovi nevadí, že to je z více než stodvaceti tisíc příspěvkových organizací jeden z mála spolků, který uchovává národní hrdost, památku našich hrdinů z nedávné minulosti. Anebo právě to mu vadí, to já nevím.

Podivuhodným rysem celého tohoto příběhu je snaha zrušit demokratické volby v samostatné dobrovolné organizaci. Co je důvodem, to nevím, jen se domnívám, že to je neochota či spíše neschopnost ukázat na bývalé komunisty, agenty a podobné elementy ve vlastních řadách. Já aspoň nevím o tom, že by všichni členové jeho partaje povinně předkládali lustrační osvědčení.