Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 120. díl. Problém malého národa

28.02.2020 20:32 | Zprávy

Už jsme na tomto místě před pár měsíci oživili jeden z méně známých textů prvního československého presidenta T.G. Masaryka. Šlo o přednášku sepsanou a zveřejněnou v období 1. světové války, kdy se rozhodovalo o novém uspořádání světa, a tedy také nové roli jednotlivých národů v něm.

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 120. díl. Problém malého národa
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Masaryk tehdy s využitím praktické politické metodiky vyjádřil svůj názor, že by se měly početně menší, avšak společnými kulturními či jazykovými kořeny spjaté národy podporovat, propojovat ve svých úsilích o svébytnost, a to zejména na pozadí velkopanského a všepohlcujícího němectví.

Na totéž téma, o více než deset dříve, upozornil v souboru úvah Problém malého národa. Text pochází z roku 1905, ale budete možná překvapeni, jak mnoho živých a aktuálních myšlenek v něm najdete i dnes. To je též důvod, proč si tuto knihu, jednu z klíčových pro Masarykův myšlenkový vývoj, v několika podstatných ukázkách znovu připomenout.

Obsah pojmu národa

Problém malého národa je problém národa českého. Jde předně o lásku k vlasti. Zdálo by se, že se o tom nemusí mluvit, že je to všeobecně známo. Ale pravidelně to, o čem se nejvíc mluví, vyžaduje největšího rozboru.

Když Kollár mluvil o lásce k vlasti, nemyslil na vlast ve smyslu půdy; hledal vlast v národnosti, ne v půdě. Ale když čteme Bezruče, cítíme půdu, cítíme z jeho básní Slezsko. Vezměte si Nerudu, jeho Malostranské povídky. V nich žije Neruda jen Malé Straně, jen jejím lidem, a proto jsou tak určité a lidsky krásné. Nezapomíná českého celku, ale jde k němu ze svého malostranského koutku. Při lásce k vlasti se myslilo dříve více na půdu. Ale národ, který se vyvíjí, mění své pojmy; a tak i u nás pojem vlasti a pojem národa se měnil a rozšiřoval. Uvědomili jsme si, co je obsah pojmu národa.

Půda je jenom jeden prvek při pojmu vlasti a národa. Druhý je jazyk, zejména jazyk mluvený. Národnost pojímáme obyčejně jazykově, a prakticky právem. Ale vedle jazyka jsou i jiné důležité prvky. Neboť národ politicky samostatný nemá jistě příčiny přemýšlet o zachování jazyka, národ takový cítí se národem více politicky než jazykově, například Angličané. Národnost pro něho znamená politiku vnitřní i vnější a starosti hospodářské i sociální. My Čechové však cítíme politicky méně, pro nás je národ osobností mravní.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Co se tak nejednou stalo, že jste se musel omluvit s bezpečnostního výboru?

Na kterém se shodou okolností měla projednávat bitcoinová kauza a měly na něm být zveřejněny posudky a notářský zápis, což se nemohlo stát, protože pro neúčast vládních senátorů se vůbec neuskutečnil? Jak vám pak máme věřit, že to opravdu bude řádně projednáno, když to není poprvé, co jsou třeba sen...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

P. C. Roberts: Konflikt na Ukrajině se vymyká kontrole

15:57 P. C. Roberts: Konflikt na Ukrajině se vymyká kontrole

Neochota nebo neschopnost ruského prezidenta Putina rychle ukončit konflikt s Ukrajinou povede ke st…