Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 175. díl. Homo deus

10.02.2021 11:42 | Zprávy

Už v minulém díle tohoto cyklu jsme se zastavili u díla izraelského historika Yuvala Noaha Harariho a jeho knihy Sapiens – stručné dějiny lidstva. Volným pokračováním oné knihy je další Harariho publikace s podobným názvem: Homo deus: Stručné dějiny zítřka.

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 175. díl. Homo deus
Foto: Archiv P. Žantovského
Popisek: Petr Žantovský

Zde pokračuje v úvahách o perspektivách lidstva optikou moderních genových technologií. Harari je skeptický k tradičnímu nahlížení řady základních hodnot lidské existence skrze periskop sociálních věd. Dá se říci, že je důsledným, možná až extrémním bio-deterministou. Skládá mnoho důkazů o tom, jak moc je člověk předurčen genetickými vlivy, a téměř zcela vylučuje jeho aktivní roli v uspořádávání priorit vlastního života. Vzhledem k tomu, že kniha vyšla poprvé roku 2015 a nezachycuje tedy kataklyzmata prožitá v Evropě i okolním světě za posledních pět let, lze pochopit jistý optimismus, obsažený v úvodní kapitole Nový program lidstva. Nicméně na Harariho slova až tak doslova nedošlo. Katastrofy, které viděl daleko za horizontem, se rychlostí blesku přivalily k nám a postavily před nás zcela nové otázky, na něž musíme hledat odpovědi. To však neznamená, že jako dokument svého času a svého způsobu přemýšlení nemá smysl se potkat právě s knihou Homo deus. Vybíráme z ní vedle zmíněného úvodu také kapitolu, v níž se zaobírá konfliktem tradičního pojetí individuální svobody a biologických determinant, resp. možných zneužití současného stavu vědeckého poznání k usměrnění mentální činnosti jedince i celých národů. Důsledně vzato je to jedno z vážných varování před tím, co lidstvo dokáže působit samo sobě.

NOVÝ PROGRAM LIDSTVA

Na úsvitu třetího tisíciletí se lidstvo probouzí, protahuje si všechny údy, mne si oči a snaží se zaplašit vzpomínku na neodbytný zlý sen. Z paměti vyvstávají nezřetelné obrazy ostnatých drátů a nějakého ohromného hřibovitého mraku. Ano, zlý sen. V koupelně si omývá tvář, v zrcadle zkoumá vrásky, staví na kávu a otevírá notes. „Hm, copak asi máme dnes na programu?“

Odpověď na tuto otázku bývala po tisíciletí stejná. Tři problémy zaměstnávaly Číňany 20. století, Indy středověku a obyvatele starověkého Egypta. Hladomory, morové rány a války. Nesčetné generace se modlily k různým bohům, andělům a svátým, vymýšlely nejrůznější způsoby nápravy, sociální řády a instituce, ale nic naplat, miliony lidí dál hynuly hladem, nemocemi nebo násilnou smrtí. Musí to tak být, usoudili věštci i učenci, je to očividně součást božího plánu nebo důsledek nalomené lidské přirozenosti - a vysvobození se dostaví teprve na sklonku věků.

Na úsvitu třetího tisíciletí se však lidstvo probouzí ze zlého snu a žasne. Stačilo jen několik desetiletí, a hladomor, pandemie i válka se staly minulostí. Jistě ne zcela, ale nezvladatelné přírodní katastrofy se v podstatě proměnily v manažerský problém. Už se nemodlíme, aby nás nějaké božstvo nebo světec zachránili. Víme, čemu třeba zamezit, aby se pohromy neopakovaly, a většinou se nám to i daří. Kalamity sice občas nastanou, ale zdaleka ne tak často.

Pochopitelně že se objeví i vážné neúspěchy, ale dnes už nikdo nemávne rukou a neřekne „tak to holt na světě chodí“ anebo „děj se vůle boží“. Naopak pokaždé máme pocit, že někde někdo něco zavinil. Svoláme proto vyšetřovací komisi a slíbíme si, že příště se už nic takového stát nesmí. A ono to funguje. Katastrof ubývá.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Jak byste tedy vše řešili vy?

Mě taky štve, že prošetření Blažkovy kauzy budeme platit my, ale na druhou stranu, jak byste to řešili vy jako ANO? Protože zas neřešit to je podle mě taky špatně, takže je to vlastně takový začarovaný kruh. Kdyby vše zaplatil sám Blažek by bylo nejlepší, ale podle mě naprosto nereálné. Co ale třeba...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bohdan Babinec, Miroslav Josef Bezecný: Volby

9:44 Bohdan Babinec, Miroslav Josef Bezecný: Volby

Glosa k situaci v Sociální demokracii.