A podotýkám, že se tou dobou rozjížděla další imbecilní kampaň proti němu za to, že nevrátil ruský metál za podporu ruské kultury (třeba Vysockého či Okudžavy), když sama na Rusi nesměla znít. (Jak české!). Jarek mi tehdy napsal prostou větu: Co myslíš, neměl bych začít znovu hrát Krajinu po bitvě? On i já jsme moc dobře věděli, o čem mluvíme. Krajina po bitvě je Jarkova píseň myslím z roku 1984 a jsem přesvědčen, že od časů Krylových je to nejlepší protiválečný song, jaký tu kdo napsal.

Ke své ostudě se přiznám, že od času těch esemesek jsem neměl příležitost, zejména z důvodů zdravotních, ověřit, zda Jarek tu píseň na koncertech hraje, ale jsem si jist, že lidé ji dnes chápou stejně naléhavě jako my tehdy. Takže ke včerejším narozeninám Jarka Nohavici si vám ji dovolím připomenout:

Krajina po bitvě

Míříme na sebe míříme já a ty

Ticho je kolem jen pes štěká za vraty