Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 357. Krajina po bitvě

08.06.2024 19:35 | Komentář

Když začala zbytečná a absurdní válka na Ukrajině, jako jsou obvykle zbytečné a absurdní války všecky, napsal mi Jarek Nohavica stručný a jednoduchý message, jako jsou od něj stručné, jednoduché, avšak věcné všechny.

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 357. Krajina po bitvě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Mediální analytik doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D.

A podotýkám, že se tou dobou rozjížděla další imbecilní kampaň proti němu za to, že nevrátil ruský metál za podporu ruské kultury (třeba Vysockého či Okudžavy), když sama na Rusi nesměla znít. (Jak české!). Jarek mi tehdy napsal prostou větu: Co myslíš, neměl bych začít znovu hrát Krajinu po bitvě? On i já jsme moc dobře věděli, o čem mluvíme. Krajina po bitvě je Jarkova píseň myslím z roku 1984 a jsem přesvědčen, že od časů Krylových je to nejlepší protiválečný song, jaký tu kdo napsal.

Ke své ostudě se přiznám, že od času těch esemesek jsem neměl příležitost, zejména z důvodů zdravotních, ověřit, zda Jarek tu píseň na koncertech hraje, ale jsem si jist, že lidé ji dnes chápou stejně naléhavě jako my tehdy. Takže ke včerejším narozeninám Jarka Nohavici si vám ji dovolím připomenout:

Krajina po bitvě

Míříme na sebe míříme já a ty

Ticho je kolem jen pes štěká za vraty

Na louce leží mrtví motýli

Padá déšť do esšálků

Jsme jediný dva kteří přežili

Tuhletu dlouhou válku

Míříme na sebe míříme já a ty

V uších nám ještě zní vybuchlé granáty

A smrtka s kosou dělá resumé

Prochází se v bílé róbě

No a my dva teď tady ležíme

V zákopech proti sobě

Míříme na sebe míříme já a ty

Oba jsme utekli hrobníkům z lopaty

Ve stovkách velikánských útoků

Štěstí nám oběma přálo

A teď nás dělí jenom sto kroků

A je to moc či málo

Myslíme na sebe myslíme já a ty

Co včera platilo dneska už neplatí

Však hrůza ještě visí nad krajem

Těžké je mít se rádi

Když jsme si postříleli navzájem

Své nejlepší kamarády

Nevíme o sobě nevíme vůbec nic

Vzduch krví prosycen dýcháme z plných plic

Pach smrti pod kůží je zarytý

Končí se dějství prvé

Ještě nám tady zbývá k prolití

Dvakrát šest litrů krve

A my míříme na sebe míříme já a ty

Ospalí žízniví hladoví vousatí

Nebe se šeří už se blíží noc

Oči jsou těžké jako kámen

Ach koho žádat o radu a o pomoc

Když oba usínáme

A tak míříme na sebe míříme já a ty

Padají hvězdy až obzor je hvězdnatý

Pod jedním nebem oba ležíme

Hřejivá je náruč matky Země

A jak tak spíme oba ve snu kráčíme

Já k tobě a ty ke mně

Já k tobě a ty ke mně

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Petr Žantovský

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

Zůstane ANO věrná i po zvolení?

Dost politiků ANO po zvolení do EP stranu opustilo. Jak si to vysvětlujete? A můžete zaručit, že vy se netrhnete, když budete zvolena? Protože vy ani nejste členka ANO. Ať se vám daří. Libor

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Zpráva o tom, co nechceme

15:10 Zbyněk Fiala: Zpráva o tom, co nechceme

V evropských volbách dala pětidemolice dohromady jen 37 procent hlasů, zatímco opozice skoro 52 proc…