8. březen 1943, Sokolovo, ukrajinská vesnice u Charkova. První bojové vystoupení Československého polního praporu. Necelých tisíc mužů a žen po dva dny zadržovalo německý útok na Charkov. U Sokolova padlo 86 hrdinů, mezi nimi i jejich velitel, nadporučík Otakar Jaroš. Jaroš byl prvním cizincem, který obdržel nejvyšší sovětské vyznamenání Hrdina SSSR. Německá odplata byla krutá. Desítky zraněných Čechoslováků od Sokolova byly v charkovské nemocnici Němci povražděny. Cesta od Sokolova pokračovala dále přes Kyjev, Slovensko, Ostravu, až do jarní Prahy. Československé hrdiny vítaly miliony, lidé slzeli, byli vděčni. Zná ten příběh o hrdinství náš student…?

8. březen 1944. Koncentrační tábor Osvětim, tzv. Terezínský rodinný tábor. Od září 1943 zde bylo soustředěno 5000 našich židovských spoluobčanů. Po půl roce, 8. března 1944, byla v plynových komorách provedena poprava 3792 československých občanů, mužů, žen i dětí. Byli stateční v hodině smrti. Byla to největší vražda v naší historii, ví to náš student?

Kolik hrdinství a hrdinů se zrodilo v našich dějinách. Dnes je postrádáme. Po několika důkladných historických čistkách se nám ztrácí. Dějiny se převracejí. Vzory statečnosti postrádají zejména školáci, studenti. Pokukuje se po cizích, často daleko za hranicemi. Naopak ti naši slavní předci jsou i po staletích znovu a znovu kádrováni, jejich památka je urážena.