Přemysl Votava: Ten den Praha plakala

11.02.2019 15:30

Kolem amerického náletu na Prahu se dnes chodí po špičkách, není vhodné o něm příliš mluvit. Tato tragická událost ze 14. února 1945 se stovkami mrtvých dostává stále více ideologický nádech. Historici hledají omluvy, média mlčí. Dokladem zbytečnosti náletu je, že nebyl zničen ani jeden průmyslový objekt. Skutečný důvod náletu nebyl ze strany Američanů nikdy objasněn. Nepadla ani omluva.

Přemysl Votava: Ten den Praha plakala
Foto: archiv
Popisek: Přemysl Votava, Národní socialisté

Připomeňme si tu událost, po které zůstaly stovky obětí a mnohé následky vidíme dodnes. Velkoněmecká Říše v únoru 1945 mlela už z posledního. Sovětská vojska bojovala 150km od Berlína, Československo si užívalo první pocity svobody, Rudá armáda společně s 1. československým armádním sborem postupovala Slovenskem, osvobozeny byly Košice, Prešov, Poprad, Kežmarok…. Na Krymu skončila Jaltská konference.

14. února 1945 USAAF a RAF poslaly na Drážďany mohutné letecké svazy, 1350 bombardérů, 700 stíhaček. Nálet nepřežilo 30 000 lidí, město hořelo několik dní.

Ten den plakala i Praha. Byla středa krátce po poledni, když zazněly sirény… Přes 60 létajících pevností B-17 svrhlo na Prahu 52 tun pum. Nálet si vyžádal 701 mrtvých, 1400 zraněných, 200 domů bylo zničeno, stovky dalších poškozeny. Nejvíce utrpěla oblast kolem Karlova náměstí, Nového Města, Vinohrad, Nuslí,…. Zcela vyhořel vzácný benediktinský klášter Na Slovanech, založený císařem Karlem IV. roku 1347.

I v březnu 1945, velice krátce před koncem války, byla Praha opět cílem amerických náletů, zasaženy byly strojírenské objekty v Libni a Vysočanech. Nálety na Prahu přinesly 1000 mrtvých a 2000 zraněných. Také devastující americký nálet na plzeňskou Škodovku 25. dubna 1945, pouhých 10 dnů před osvobozením Plzně, vyvolává vážné pochybnosti o skutečném pozadí tohoto činu.

14. února slaví mladí lidé sv. Valentýna, ve stejný den před 74 lety umírali mladí lidé i děti na prahu svého života. Mezi nimi byla i 17letá nadaná klavíristka Eva Ladová, dcera malíře Josefa Lady, zabila jí americká bomba poblíž Emauz, když hledala své rodiče.

Její smrt a smrt i těch ostatních z února 1945 byla jen maličkou kapičkou hrůzy, kterou museli prožívat lidé ve Varšavě, Stalingradu, Hamburku a v dalších místech, přes které se přehnala „totální“ válka.

Dnes se opět bubnuje, armádní kolony brázdí Evropou, zbrojní rozpočty rostou. Uvědomujeme si, že příští válka by byla ještě více zničující?

Přemysl Votava

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Další sociální hřích ministra Jurečky?

16:07 Pavel Foltán: Další sociální hřích ministra Jurečky?

Jak víceméně poněkud nezajímavě stručně sdělila některá média, v úterý 16. dubna Ministerstvo práce …