Brusel schválil prostřednictvím svých zákonodárců směrnici zakazující legálně držené poloautomatické zbraně podle počtu nábojů v zásobníku a střelné zbraně se skládací či teleskopickou pažbou. Nemá smysl rozebírat, zda je deset nábojů v dlouhé poloautomatické pušce dostatečný počet či nikoliv, hlavní dotaz musí směřovat k (ne)smyslu takto přijatého zákona resp. směrnice.
Eurokomisaři navrhující tuto směrnici a další západoevropské elity tímto zákazem legálně držených a zbraní dokazují, že jsou buď totálně odtrženi od reality a neví, kde si muslimští atentátníci (o které jde především ) opatřují zbraně, a legálně držené to rozhodně nejsou, což je v souvislosti s déle jak rok neustále trvajícím výjimečným stavem ve Francii a bezpečnostní situací v dalších západoevropských metropolích krajně nepravděpodobné anebo naopak moc dobře vědí, co činí a zvýšené riziko teroristických útoků využívají k omezení základních svobod občanů v rámci EU a jejich téměř totálnímu odzbrojení, aby se občané nemohli bránit případnému teroristickému útoku.
Trendy EU v omezování legálně držených zbraní - bude hůř
A nejenom teroristickému útoku, záměrem odzbrojení občanů je v kombinaci s dalšími navrhovanými zákony paralyzovat původní evropskou populaci prostřednictvím nejrůznějších zákazů, omezení a následně pod praporem bezbřehé tolerance a vynucené solidarity tuto populaci nechat vystavit teroru ze strany neadaptibilních kultur, které demokracii a sekulární formu zřízení nenávidí a budou se snažit ji demontovat, je jedno jestli za 5, 10 nebo 20 let, ale vývoj již dnes směřující k trvalé expanzi islámské kultury v západní Evropě dnes není možné zastavit, ať již vzhledem k vysoké míře porodnosti těchto neadatibilních kultur v kombinaci s politikou všeobjímající tolerance, která zakazuje logickou argumentaci a obranu vůči nenávistné islámské ideologii nebo odporem k účinným nástrojům jako je efektivní ochrana hranic (nikoliv tvorba cestovek pod firemní značkou FRONTEX).
Trend dnešních neomarxistů v Bruselu je tedy jednoznačný, mít zde bezbrannou populaci neschopnou se bránit invazi neadaptibilních hord z Blízkého východu či severní Afriky, v momentě, kdy se rozjede ve spolupráci s médii a „odborníky z neziskovek“ naplno pod záminkou „humanitární pomoci“ další vlna invaze těchto militantních především muslimských hord, které jsme zažili od podzimu 2015 do jara 2016.
Nová směrnice je tak dalším hřebíčkem do rakve snílkům o smysluplnosti užší integrace v rámci EU a potvrzením nutnosti vyvázat se z politických struktur EU, nutnosti důrazu na prosazování především národních zájmů v domácí i zahraniční politice.
EU svým zákazem/směrnicí prokázala, že pro české občany v současné době není zárukou bezpečnosti, což by se mělo projevit při tvorbě zahraniční politiky důrazem na prohlubování transatlantických struktur.
Chceme ČINY, zatím z vlády jen "divadélko pod věží"
Reakce českých vládních elit na sebe nedaly dlouho čekat, slyšíme o překvapení, o tom, že nesouhlasí, vláda je překvapena z vývoje událostí a hlavně je vše provázeno popisem událostí, které všichni velice dobře známe.
Mimochodem, vzpomínáte si, jak vládní hnutí ANO zablokovalo schválení ústavního zákona pod záminkou, že takovýto ústavní zákon není potřeba, protože (ústy europoslanců za ANO) si prý můžeme podmínky držení zbraní vyjednat při projednávání příslušného zákona (směrnice)? Jak toto „vyjednání“ dopadlo, víme všichni. Naše europoslance ani nepustili k pultíku, okamžitě schváleno a zdůvodněno v Bruselu našim „eurozachráncům“ s tím, že zákon již byl „předjednán“.
Takže občané již nepotřebují slova, řeči, popis, ale ČINY vládních politiků. Jestliže byli zvoleni, tak proto, aby HÁJILI naše občany z našich daní, ať již sedí ve vládě nebo v parlamentu.
A jsou jenom dvě možnosti, jak se nesmyslné EU směrnici bránit:
- Podat žalobu na tuto směrnici (podobně jako to udělalo Maďarsko nebo Slovensko v případě kvót)
- Schválit ústavní zákon práva na držení zbraně, který je nadřazený jakýmkoliv bruselským směrnicím
Oba kroky jsou nezbytnými k ochraně našich občanů před nejrůznějšími směrnicemi, harmonizacemi a „lidskoprávními pojistkami“ bruselských elit namířenými proti právu na aktivní obranu své rodiny a své země.
Parlament prostřednictvím zákonné iniciativy části poslanců může již dopředu předložit návrh na ústavní zákon práva na držení zbraně, nemusí čekat na vládu.
Prvotní impuls by správně měl vyjít z vlády, která ale ústy poslanců vládní ANO ústavní návrh zákona o právu na držení zbraně zamítla. Budeme vidět, zda vládní činitelé se konečně odhodlají k alespoň k minimu, co jim ukládá naše ústava, tj. bránit Českou republiku anebo zda podobně jako v minulosti při schválení více jak půlmiliardového programu uprchlíkům dají spíše přednost teplým židličkám ve Strakově akademii s vidinou dosažení vyhřívaného křesílka v Bruselu.
Zatím vše jednoznačně nasvědčuje druhé variantě se všemi důsledky z toho plynoucími a potvrzením postavení naší země coby občas hýkajícího, ale jinak poslušného příslušníka bruselského protektorátu.
Robert Troška
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
