Robert Troška: Jak ztupit ostří islámského fundamentalismu

02.11.2020 11:18

Konkrétní kroky k potlačení islámského fundamentalismu v Evropě. Násilné činy islámských teroristů z posledních let ukazují na systémový problém, nikoliv na výjimečné selhání jednotlivce.

Robert Troška: Jak ztupit ostří islámského fundamentalismu
Foto: Archiv Roberta Trošky
Popisek: Robert Troška
reklama

Muslimskému uprchlíkovi, jedenadvacetiletému Tunisanovi trvala radikalizace v Evropě pouhý jeden měsíc. Připlul na Lampedusu (italský ostrov) v září, kolem 9.října nasedl na vlak a přejel z Itálie do Francie, aby 29.10.2020 spáchal tři bestiální vraždy nožem v kostele ve francouzském letovisku Nice.

Matku tří dětí pobodal k smrti, otci dvou dětí prořízl hrdlo, starší paní uřízl rovnou hlavu. Dotyčnému násilnickému uprchlíkovi italské úřady odmítly udělit azyl a přikázaly vyhoštění. 

V polovině října sťal středoškolského učitele Samuela Patyho další muslimský uprchlík, tentokráte z Čečenska. Ve Francii žil už 12 let.

A můžeme ve výčtu násilností ze strany muslimských uprchlíků nebo naturalizovaných potomků muslimských migrantů ve Francii pokračovat dále, bestiální vražda mladé dívky, kterou přejel automobilem potomek migrantů, zkopaný řidič autobusu čtyřmi mladíky tak, že zranění následně podlehl v nemocnici nebo vražda starší židovské lékařky muslimským sousedem. A to uvádíme jen vraždy ze strany osamělých jedinců, nikoliv organizované atentáty typu masakru v Bataclanu v roce 2015, kde bylo mučeno a přišlo o život 89 lidí.

Macronovy pokusy neřeší systémový problém

Výše uvedené příklady ukazují na systémový problém, nikoliv na výjimečné selhání jednotlivce. Tento fakt si uvědomuje i francouzský prezident Macron, který konečně mluví o problému radikalizace muslimské mládeže, islámském terorismu a začíná se vymezovat vůči existenci paralelních islámských struktur na území Francie. Prozatím pravé příčiny násilí islámského fundamentalismu stále nepojmenovává, ale přesto jde o nevídaný posun v přístupu vrcholného francouzského politika k problému narůstající islamizace. 

Úsilí prezidenta Macrona se zatím zaměřuje na vyhoštění těch „nesprávných“ imámů a vytvoření akceptovatelné formy islámského učení zde v Evropě, tzv.euroislámu. Nejprve několik důvodů, proč tyto kosmetické úpravy z dílny Elysejského paláce nemohou uspět:

  1. Radikalizace není způsobena tlakem zvenčí nebo nepochopením, ale je ve skutečnosti důsledkem slepého následování některých islámských svatých textů. Násilné činy islámských fundamentalistů totiž pramení z islámské ideologie vyvěrající z islámského učení. Islámská ideologie je stejně nebezpečná jako nacistická nebo komunistická ideologie. Jde prakticky o „nebezpečný virus“ ukrytý uvnitř islámského učení. Média ve snaze udržení pozitivního obrazu islámu vymyslela termín islamismus, který neexistuje. Jak říkají islámští učenci včetně tureckého prezidenta Erdogana „Islám je jen jeden“.  

  2. Islám není a nemůže být kompatibilní se západní civilizací. Krvavé násilnosti jsou jen pomyslnou špičkou ledovce řady dalších střetů naší a islámské civilizace. Každý zbožný muslim je vychováván k pocitu nadřazenosti a posvátné úctě ke Koránu (svaté knize) zavazující k džihádu, šíření islámské víry mírumilovným nebo násilným způsobem. Připočteme-li výchovu v islámském právu Šaría, kterou muslimové nadřazují nad klasické občanské a trestní právo mateřských zemí, máme tu třaskavou směs, která v lepších případech doutná pod povrchem, v horších případech vybouchne, jak bylo uvedeno na příkladech výše. 

Dokonce i progresivistický Evropský soud pro lidská práva označil v roce 2001 právo Šaría za neslučitelné s demokratickou a sekulární společností.

  1. Islám není jen soukromé náboženské vyznání, jak jej chápe evropský intelektuál, ale ucelená politicko náboženská doktrína pohlcující veškerý osobní život jednotlivce. Západní liberální levici se podařilo ve spojení s řadou islámských organizací vykreslit v médiích muslimskou populaci jako utiskovanou menšinu a zakrýt skutečné politické pozadí islámu.

  2. S islámskou kulturou lze stěží žít dlouhodobě v klidu a míru na jednom území. Islámská civilizace vede s naší války již 14 století. Kdekoliv se objeví silnější muslimská populace, v posledním století v důsledku vyšší porodnosti, začne původní nemuslimskou vytlačovat a ta postupně mizí (Blízký východ, severní Afrika, před nedávnem irácký Mosul). Arménská křesťanská menšina žijící po staletí v Turecku by mohla vyprávět o genocidě v roce 1915.

Jaké konkrétní kroky mohou vést k potlačení islámského fundamentalismu v Evropě? Nazývejme je Programem aktivní prevence proti islámskému terorismu:

  1. Zakotvení  křesťanské kultury jako určujícího bodu naší identity, ze které se odvíjí naše civilizace a politika skutečné tolerance menšin. Toto ustanovení vpravit do legislativy národních států a posléze i EU legislativy.

  2. Přísné potrestání teroristů a všech spolupachatelů. Zbavení občanství, vyhoštění, zabavení a následná exekuce majetku teroristů a jejich nejbližších spolupachatelů.  Z výnosů zaplatit náklady na pohřeb a další výlohy obětí, zbytek ponechat jako základ pro jejich nový začátek mimo Evropu. 

(týká se hlavně těch teroristických činů, jejichž následkem přišli o život nevinní lidé)

  1. Důsledný zákaz islámského práva Šaría na celém území Evropy. Zavřít všechny mešity, kde bude prokázáno hlásání nenávisti proti občanům a zákonům mateřské země

  2. Zákaz těch pasáží v Koránu a v dalších islámských svatých textech podněcující k nenávisti k ostatním náboženským a etnickým skupinám. 

  3. Důsledná návratová politika. Přinutit země brát zpátky zamítnuté žadatele o azyl (formou sankcí a dalších nástrojů jako je zákaz vývozu nových technologií, financování programů solidarity, atd.)

  4. Zastavit nelegální migraci na moři i na pevnině ze všech blízkovýchodních a afrických zemí. Z Evropy se musí stát pevnost, nikoliv průchoďák pro budoucí násilníky. Zatím jde o nesmělé začátky výstavby třímetrové zdi mezi Tureckem a Řeckem. Následovat musí stavby šestimetrových betonových zdí, spuštění sítí v moři, atd.

  5. Záchrana uprchlíků na moři musí probíhat tak, že budou dopravováni zpátky do míst, odkud vypluli. 

  6. Důsledná změna legislativy (reforma Ženevských úmluv o uprchlících, zrušení zákonů blokujících účinnou obranu nelegální migrace) 

  7. Zabavení všech lodí politických neziskovek spolupracujících s pašeráky na moři. Jejich vedoucí představitele odsoudit k mnohaletým trestům odnětí svobody, poněvadž narušují základní pravidla ochrany vnějších hranic a nepřímo se tak stávají ve výše uvedených příkladech nepřímými spoluviníky budoucích násilností

  8. Přednostní přijímání křesťanských uprchlíků čelící pronásledování v islámských a komunistických zemích

První bod, zakotvení  křesťanské kultury jako určujícího bodu naší identity je klíčový z důvodu stávající politiky absolutní tolerance zahrnující pokřivenou optiku lidských práv. Nyní platí rovnost islámského náboženství spolu s dalšími včetně křesťanství. Bez splnění  prvního bodu je celá řada bodů programu prevence stěží realizovatelná, poněvadž se dostávají do střetu s pokrokářskými viděním světa, které se již dostalo do paragrafů (boj proti nenávisti, diskriminaci menšin, atd.)

A na závěr již jen jedna důležitá poznámka:

Mohou existovat desítky programů prevence, ale nezapomínejme, že spoluviníky dnešní krizové situace ve Francii nejsou jen spolupachatelé, ale nepřímo i politici, média, akademici a VOLIČI. Pokud si francouzská a s ní i celá západoevropská populace bude volit proimigrační zelené nebo levicové a pirátské strany prosazující utopické a nebezpečné multikulturalistické ideje, změna k lepšímu může přijít jen stěží.

Robert Troška, autor románu Mračna nad Evropou

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Nemůže být vítězství Pirátů přece jen k něčemu dobré?

13:21 Petr Hampl: Nemůže být vítězství Pirátů přece jen k něčemu dobré?

Pohroma se podle všeho blíží, a je docela logické, že někteří se snaží utěšovat. Třeba bude premiér …