Nový předseda Evropského parlamentu, italský socialista David-Maria Sassoli, se již v úvodním projevu vrátil k myšlence přerozdělování ilegálních migrantů. Už snad ani nemá cenu opakovat, že je to chybná úvaha. Navíc politici tohoto typu vůbec nepočítají legálně přijaté migranty, kteří v zemích jednotlivých členských států dávno žijí. V případě České republiky zde žije přes 567 tisíc cizinců. To Sassoli asi ani netuší.
Naplánovaná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová má tak špatné vztahy s prezidentem USA Donaldem Trumpem, že to rozhodně žádnou oslavou neskončí, spíše obchodní válkou se všemi špatnými důsledky pro obě strany. EU ale ztratí mnohem víc.
Tvrdit, že poražený kandidát Timmermans by dělal lepší politiku a že politici z V4 měli nabízený handl za nějakou funkcičku přijmout je jen hádání z křišťálové koule. Pokud Maďarsko tvrdí, že za Timmermansem stojí peníze podnikatele Sorose, není důvod jim nevěřit. Nikdo z obou označených pánů se proti tomuto obvinění soudní cestou nebrání. Asi totiž nemůže.
O nové možné šéfové Evropské komise, Ursule von der Leyenová, se dále tvrdí, že jako ministryně obrany SRN zdecimovala německou armádu (snad abychom jí poděkovali, ne?), a že sní o „Evropské armádě“. Ale by kdo ty vojenské trosky měl tvořit není příliš jasné.
Už vůbec není jasný komunikační jazyk, který by měl být pro tyto jednotky základním, když jadernými zbraněmi a velmi slušnou úrovní svých vojsk vybavená Velká Británie z EU dost moudře odchází. Pokud by tato „EU armáda“ fungovala asi jako dnešní unie, pak se zřejmě přiblíží armádě Německa tj. Bundeswehru a tak můžeme zůstat klidní.
Právnička s nulovou praxí v jakékoliv bance, Christine Lagardeová, byla za dobu jejího ministrování ve Francii francouzským soudem uznána vinnou, žel, bez vynesení trestu. Ta nyní bude řídit Evropskou centrální banku. To je jako asi když se na ministerstvo dopravy ČR posílají ministři, kteří o dopravě vědí skoro nic a podle toho stav dálnic i železnic v ČR vypadá. Tak asi takové výsledky můžeme čekat od Lagardeové.
Oba pánové na další vrcholné funkce jsou stále z jednoho ideologického až fanatického těsta a to jak Předseda rady EU belgický premiér Charles Michel, tak nový „ministr zahraničí“ EU španělský socialista Josep Borrell. Představy, že by politici z V4 mohli tyto nominace zvrátit jsou naivní, představa, že se politika EU zlepší je ještě naivnější. Rozhodně se zhorší. Dna totiž stále ještě nebylo dosaženo.
Samostatné vystoupení jednotlivých zemí států V4 z EU je nemyslitelné. Jednak se vystaví silné hospodářské blokádě, a podruhé ani v jedné z těchto zemí by referendum o vystoupení z EU dnes neprošlo. Proti stále se zhoršující politice EU je proto společný postup V4 dost podstatný, jakkoliv se může mylně zdát, že při obsazování postů v EU tyto státy prohrály.
Je vhodné uvést, že největší obrat (export+import) má Německo s Čínou, a to ve výši téměř 190 miliard eur, ale se státy V4 má Německo úroveň obratu (čísla za rok 2017) celkem 278 miliard eur. (139 miliardy eur, tj. asi 11 % svého exportu 139 miliardy eur tj. asi 13,4 % svého importu).
Síla států V4 tedy není na jednáních, kde všechny čtyři státy mohou být snadno přehlasovány, ale v jejich současné ekonomické pozici vůči nejsilnější ekonomice EU tj. Německu a v jejich politické soudržnosti. Pokud tohle vydrží, mohlo by se to stát dobrou obranou hrází proti všem těm plánovaným nesmyslům, které od nového vedení EU lze reálně očekávat. Němci peníze počítat nepochybně umějí a jejich vliv na chod EU si dokazovat nemusíme. Ale bude to chtít od politiků z V4 mnohem více úsilí, než jen blokaci nějakého kandidáta. V opačném případě bude vývoj více než neveselý. Zvláště za situace, kdy ekonomická stagnace eurozóny a celé EU klepe na dveře.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
