Mimochodem, není bez zajímavosti, že se někteří politici, úspěch kterých strmě padá do propadliště neprebendových míst, pokouší všemi možnými i nemožnými prostředky nějaké ty hlasy navíc získat vskutku stupidními návrhy na změny volebního zákona, volebních pravidel.

Od návrhu na zavedení jednodenních voleb, až po umožnění volit i neobčanům České republiky. Už i možnost volit občanům (?), kteří trvale nežijí na našem území, nemají zde trvalý pobyt, je jedno z nefér, nespravedlivých pravidel, které se podařilo určitým politickým silám protlačit do zákona. Nespravedlivých proto, že tito lidé (nejedná se jen o ty, kteří žijí středně a dlouhodobě v zahraničí ze studijních a pracovních důvodů) svými volebními hlasy také zlomkově rozhodují o tom, kteří, jací politici, ale hlavně jak, určují a provádějí každodenní politiku a naplňují systém žití nás, těch, kteří tady žijí a s výsledky práce politiků se potýkají neustále. Ti voliči zvenku, kteří, mnozí dlouhé roky třeba ani nenavštíví svoji bývalou vlast, mají volit, rozhodovat, co a jak se tady (skrzevá jimi zvolené politiky) bude dít. Proč? Dění v zemi má ovlivňovat volič, občan, kterého se to bytostně, každodenně dotýká.

Argument, že mají i tito lidé naše občanství, je hořce slabý, s pachutí toho, že v divokých devadesátých letech se občanství dávalo a navracelo mnoha lidem, kteří této krásné zemi už nikdy nemůžou přijít na slušné jméno a otevřeně jí přejí všechno nejhorší. Z pocitu zahořklosti, namnoze až nenávisti, které nevymazala ani změna režimu. Ta občanství se rozdávala vskutku divoce a za mnohdy prapodivných podmínek, v podstatě nerespektujících žádná pravidla.

Umožní-li se ještě k tomu volit i cizincům, zde žijícím, bez občanství ČR (dokonce se zvráceně navrhuje pro ně i možnost kandidovat a být tím zvolen politikem), bude tím popřena veškerá logika suverénní státnosti a v tom nejhorším, byť zatím (!) málo pravděpodobném případě, nám zde budou vládnout cizinci. Příšerná představa.