Senátor Láska: S úctou k Václavu Havlovi

05.10.2018 16:13

Vzpomínka na facebookovém profilu na Václava Havla.

Senátor Láska: S úctou k Václavu Havlovi
Foto: ČT24
Popisek: Václav Láska

K Václavu Havlovi mám osobní příběh, který rád vyprávím kamarádům při pivu či sklence vína. Tak dnes ho dám všanc všem.

Nutno říct, že k Václavu Havlovi jsem neměl od počátku pozitivní vztah. Příčina byla jednoduchá. Já byl policajt v době, kdy on vyhlásil obrovskou amnestii. Po které jsme lítali v práci jak fretky a znovu chytali ty, co on ve velkém pustil. Takže to nějak pro začátek formovalo můj vztah k němu.

Jako prezidenta jsem ho vnímal různě. Pro politiku jsem v té době neměl ještě buňky a plno věcí, co dělal či říkal, jsem prostě nechápal. A vlastně cestu k němu jsem si začal hledat až poté, co s prezidentováním skončil. Až když jsem viděl kdo a co v politice přichází po něm. Kam se česká politika vydává. V té chvíli mi teprve začalo docházet, co a proč dělal a jaký byl jeho význam pro naši zem. Začal jsem ho vnímat jako člověk, který se hodně snažil. A i proto dělal chyby. Ale chyby vedené dobrým úmyslem.
Můj vztah k Václavu Havlovi nabral finální podobu jednoho dne někdy v létě roku 2010. V té době už jsem měl leccos za sebou a byl jsem „oprsklej“ šestatřicetiletej kluk. Seděl jsem skoro celé odpoledne v jednom podniku na Národní třídě a měl jsem tam domluveno hned několik pracovních schůzek. A seděl jsem divně. V patře toho podniku, rozvalenej, jednu nohu skoro vyhozenou na zábradlí vedle mě. A co čert nechtěl, k vedlejšímu stolu přišel Karel Gott. Při jeho příchodu jsem mu jen drobně pokynul hlavou, jako „že ho registruju“ (já měl v tý době fakt divný období). A dál jsem se skoro válel na židli. Asi po hodině odešel a ke stejnému stolu o hodinu později přišel Václav Havel. Malý, unavený a nemocný stařík. Jak přicházel, já se na židli vyšvihl do pozoru a ruce pomalu vzorně srovnal za záda. Jako prvňáček ve škole, když vejde pan ředitel.

A uvědomil jsem si v tu chvíli, že k tomu člověku chovám ohromný respekt a úctu. A to už mi zůstalo. Nesnáším heslo „Kdo nic nedělá, nic nezkazí“, a proto mám pochopení pro chyby lidí, kteří se snaží něco dobrého dělat. Václav Havel byl skvělý člověk, který dělal spoustu dobrých věcí a při nich nasekal i pár chyb. A tím si získal moji úctu a můj respekt.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…