Štěpán Kotrba: Stížnost na ředitele zpravodajství České televize

16.05.2015 13:22

Stížnost na porušení Kodexu České televize a zákona o České televizi ředitelem redakce zpravodajství Zdeňkem Šámalem

Štěpán Kotrba: Stížnost na ředitele zpravodajství České televize
Foto: Facebook.com
Popisek: Mediální a politický analytik Štěpán Kotrba
reklama

Fakta: Zdeněk Šámal poskytl týdeníku Reflex rozhovor o situaci kolem České televize s názvem „Chtějí nás dostat“.

Rozhovor byl zveřejněn 14. 5. 2015 na adrese http://www.reflex.cz/article/64022.

Hodnocení: Ředitel zpravodajství v rozhovoru hodnotí naprosto nepřijatelným způsobem osobu občana Andreje Babiše, vyjadřuje se nepřijatelným způsobem k zákonodárcům, několika kategoriím diváků a hodnotí stížnost, která byla podána vůči jeho práci Radě České televize. Celkové vyznění i jednotlivé formulace jsou arogantní, ideologicky předpojaté, zasahují urážlivým způsobem do osobnostních práv diváků a jejich výsostného a zákonem garantovaného práva nesouhlasit s kvalitou poskytování plnění veřejné služby Českou televizí. Jedná se o soubor verbálních projevů směřujících k potlačení a dehonestaci názorů jednotlivců i skupin občanů, uplatňujících svá práva, daná jim zákonem i Kodexem k vyjádření vůči kvalitě obsahu i formy práce redakce zpravodajství ČT.

Preambule Kodexu ČT říká, že „Česká televize si musí zakládat na otevřenosti, nestrannosti a nezávislosti.“

Otevřená musí tedy být Česká televize i vůči kritickým názorům. Její pracovníci nesmí stranit jedněm názorům a hodnotám (politickému liberalismu) vůči jiným názorům a hodnotám.

Bod 22.7 Kodexu se věnuje příspěvkům zaměstnanců v jiných médiích. Praví ze v něm: „Je-li redaktor nebo jiný zaměstnanec požádán o autorský příspěvek jiným médiem, je jeho povinností zvážit, zda charakter tohoto média je takový, aby případná spolupráce neuvedla v pochybnost jeho osobní profesionální integritu, nestrannost a nezávislost, a tím i integritu, nestrannost a nezávislost České televize. Autorský příspěvek připravený pro jiné médium musí odpovídat redakčním zásadám a standardu kvality vlastní České televizi. Není přijatelné, aby se zaměstnanci vystupující v pořadech České televize prezentovali v jiných médiích způsobem, který by byl v České televizi nepřípustný.“

Autorskou je i odpověď v rozhovoru. Vyjadřuje názory autora výroku. Vzhledem k výše uvedeným pravidlům Kodexu musím apriori předpokládat, že názor ředitele zpravodajství "odpovídá redakčním zásadám a standardu kvality vlastní České televizi" a takovéto hodnocení diváků a jejich kritiky "je v České televizi přípustné".

Pro mě je ovšem tento stav nepřípustný.

V bodě 22.6 Kodexu se praví „Spolupráce zaměstnanců České televize s jinými médii podléhá předchozímu písemnému souhlasu nadřízeného, který může udělit souhlas za předpokladu, že tato činnost nenaruší povinnosti a závazky, které zaměstnancům vyplývají ze zaměstnání v České televizi, a nevytvoří dojem, že konkrétní zaměstnanec je spojen s určitými politickými nebo náboženskými názory či obchodními zájmy.“

Nadřízeným ředitele zpravodajství je generální ředitel ČT, a tudíž musím stejně apriori předpokládat, že s názory Zdeňka Šámala se ztotožňuje a s jejich zveřejněním souhlasil. Opačný předpoklad by vedl k porušení Kodexu.

Za nejdůležitější považuji v této souvislosti bod 23.3, ve kterém stojí: „V zájmu uchování nestrannosti a neutrality se Česká televize jako instituce musí zdržet zveřejňování vlastních stanovisek k záležitostem veřejného zájmu, vyjma záležitostí dotýkajících se činnosti vymezené jí zákonem a otázek regulace televizního vysílání. Toto ustanovení se nedotýká uveřejňování hodnotících soudů, které nereprezentují názor České televize jako instituce“, ty ale Kodex povoluje uvádět „pouze v rámci jednotlivých pořadů ČT v souladu s jejich dramaturgickým pojetím při dodržení pravidel obsažených v Kodexu.“

Otázky konkurenčního vztahu média veřejné služby k jiným médiím a jejich představitelům, otázky stížností diváků na objektivitu a vyváženost považuji za zásadní otázky veřejného zájmu, dotýkající se činnosti, vymezené České televizi zákonem. Považuji proto názor ředitele zpravodajství jako vysokého manažera na prvním stupni řízení ČT, odpovědného za objektivitu zpravodajství a korektnost a vyváženost komentářů, za oficiální stanovisko České televize k záležitostem veřejného zájmu, dotýkající se činnosti vymezené jí zákonem a otázek regulace televizního vysílání ve smyslu ustanovení Kodexu ČT. Opačný předpoklad by vedl k porušení Kodexu.

Hodnotit stížnosti a nespokojenost diváků (ať už oprávněnou či nikoliv) slovy „Ti lidé snad spadli z višně“ považuji za zásadní pochybení manažera, který je povinen v souladu s bodem 1.10 Kodexu "se zabývat každým vážně míněným diváckým podnětem či stížností." Stížnost právníků firmy Agrofert i stížnost aktivistů hnutí Ne základnám určitě byla míněná vážně … Rozhodnutí o stížnosti navíc přísluší Radě včetně odůvodnění výroku a nikoliv tomu, vůči jehož práci je stížnost vedena. Tomu nepřísluší ani veřejný komentář.

Dotýká se mne osobně, jestliže Zdeněk Šámal hodnotí občany, kteří volili prezidentem Miloše Zemana a sděluje veřejnosti paušální skupinové hodnocení jejich povah a názorů slovy „hodně orientovaní do minulosti, trochu zahořklí“. Volil jsem prezidenta Miloše Zemana, jsem velmi kritický vůči způsobu, jakým Česká televize pojala veškeré informování o prezidentovi a necítím se přitom být „orientován do minulosti“, ani „zahořklý“, ani „revanšistický“. Česká televize pro mne nereprezentuje „něco, co bytostně nesnáším“. Naopak. Reprezentuje něco, posnáším a čeho si vážím – službu veřejnosti. Jak kvalitní ta služba je, je ale ona kruciální otázka…

To, co bytostně nesnáším, je služba jedné ideologii, služba kamarádíčkům z jednoho baru, služba vlastnímu egu a liberálně pravicovým elitám. Nálepkování a pohrdání těmi, kteří Českou televizi financují svými poplatky, i když mají odlišný názor od názoru ředitele zpravodajství. Ať už je to „naivní“ senátor SPOZ, poslanec ANO, ministr financí, nebo „velmi agresivní“ občan – „antidivák“, nesouhlasící s jednostranností zpravodajství z Ukrajiny, které Zdeněk Šámal nazývá eufemisticky „huráoptimistické“ a já je nazývám dlouhodobým porušováním zákona a Kodexu. Nepřispůsobivý „antidivák“ má stejné právo na vyřčení svého názoru, jako divák přispůsobivý, aniž by musel strpět urážky a nálepky zaměstnance ČT.

Bod 1.7 Kodexu říká, že „Česká televize nesmí zasahovat do osobnostních práv diváků, zejména je nepřípustné uchýlit se k ponižování důstojnosti člověka, urážet nebo neodůvodněně vyvolávat pocity úzkosti či strachu.“

Výhrůžku stotisícovou demonstrací v závěru rozhovoru považuji za stejně nepřijatelnou, jako jiné rétorické figury Zdeňka Šámala ve výš uvedeném rozhovoru s Bohumilem Pečinkou.

Bod 1.10 Kodexu říká, že „v závislosti na povaze pořadu a dostupných technických možnostech Česká televize zajistí, aby diváci měli možnost vhodným způsobem bezprostředně reagovat na vysílaný program.“ Nespokojení diváci nemají možnost dnes reagovat nijak jinak, než stížností nebo demonstrací před budovou ČT.

Česká televize v rozporu s doporučeními Rady Evropy o veřejné službě, na něž se odvolává v preambuli Kodexu, nemá divácký panel, nedisponuje interním analytickým útvarem, trvale zkoumajícím objektivitu a vyváženost odvysílaného zpravodajského a publicistického obsahu, nepořádá veřejné konzultace ani hodnocení své práce širokou veřejností. Ani Rada ČT dlouhodobě nekonstatovala jediné porušení zákona či Kodexu. Přitom veškerá vystoupení manažerů ČT na veřejnosti (ať již na FSV UK nebo jinde) jsou konfrontována s nesouhlasnými názory dorazivší veřejnosti. Vždy. A vždy bez výsledku. Sprostota a arogance pracovníků, komunikujících na sociální síti je předmětem stížností (naposledy byla podána stížnost na pracovníka pořadu Fokus VM).

Diváci – plátci televizního poplatku – si neplatí „huráoptimistické“ zpravodajství, ani publicistiku „liberálních hodnot“. Platí si objektivní, bezpříznakové a věcné zpravodajství, oproštěné o názory redaktorů – pro svobodné vytvoření vlastního názoru. Platí si publicistiku vyváženou – v niž jsou slyšeny vždy i názory druhé strany.

V souladu s bodem 1.12. Kodexu „reklamace… …chyb ve zpracování obsahu pořadu bude Českou televizí vždy pečlivě přezkoumána, aby divák bez zbytečného odkladu obdržel odpověď, zda na straně České televize nebo jejího smluvního partnera došlo k chybě, a v případě, že se tak stalo, jaká opatření k její nápravě byla přijata.“

„Povinností ČT je poskytovat objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů“, jak přikazuje § 2, odstavec 2, písmeno a) zákona č. 483/1991. Žádám tedy Radu, aby pečlivě přezkoumala „huráoptimistické“ zpravodajství o konfliktu na Ukrajině za uplynulé období, analyzovala chyby v něm a zkoumala odpovědnost nejen editorů a redaktorů, ale i ředitele zpravodajství, který události chce vidět optikou vlastního názoru či kolektivně sdíleného názoru redakce.

Kodex v bodě 6.3. říká, že „v diskusích na politická a společenská témata musí Česká televize zajistit vedle politiků také účast široké škály odborníků, novinářů, osobností občanského života, ale i řadových občanů tak, aby zazněly všechny relevantní názory….“

Žádám Radu, aby zkoumala četnost návštěv, strukturu názorů a politickou orientaci „lidí, kteří celou situaci dokážou analyzovat“, jak pravil Zdeněk Šámal, a vytrvale se objevují na obrazovce jako hosté publicistických magazínů k jednotlivým tématům (zvlášť, pokud jsou to novináři, zejména pokud jsou či byli z deníků či týdeníků, vlastněných dnes podnikateli Bakalou či Babišem) a zveřejnila výsledky této analýzy pestrosti a politické vyváženosti hostů zpravodajství i publicistických pořadů včetně politické příslušnosti hostů, pokud je veřejně známa. Zejména jde o diskuze o politice Ruska, Číny, Ukrajiny, o politice ostatních zemí BRICS, o agendě Evropské unie. Jde o to, zda stejnou, „rovnoměrnou“ příležitost dostala vždy druhá strana (obhájci ruské či čínské politiky, odpůrci kyjevské vlády, euroskeptici). 

Protože, v souladu s bodem 6.1. Kodexu je třeba posuzovat, že na každou takto spornou otázku mohou existovat různé, přitom relevantní názory. „Česká televize vytváří prostor pro pořady představující diskusní konfrontaci idejí, myšlenek a konceptů vztahujících se k důležitým otázkám veřejného zájmu. Dramaturgie diskusních pořadů musí brát na zřetel zkušenost, že téměř na každý problém mohou lidé nahlížet z různých úhlů a že vývoji společnost e vlastní názorový střet. Česká televize dbá, aby hlavní názorové proudy sporu dostaly rovnoměrný prostor k vyjádření.“ V té souvislosti dle bodu 5.14 platí, že „redaktoři České televize si musí při vystupování ve zpravodajských a aktuálně publicistických pořadech počínat tak, aby divák nemohl rozpoznat, jaký mají na věc, o níž informují, názor. …“

I já si dovolím „neurvalou“ žádost. O konstatování Rady ČT, že

Zdeněk Šámal porušil slovy, vyřečenými v rozhovoru, publikovanému s názvem „Chtějí nás dostat“ závažným způsobem své povinnosti, plynoucí mu z výše uvedených ustanovení Kodexu, porušil Kodex, „huráoptimistickou“ prací svou a svých kolegů porušil nejen Kodex, ale i § 2, odstavec 2, písmeno a) zákona č. 483/1991 a poškodil tím renomé veřejné služby České televize.

Případné přijetí personálního opatření ponechávám na zvážení a odpovědnosti generálního ředitele, který je jeho bezprostředním nadřízeným.

O výsledku projednání stížnosti v lhůtě, Radou obvyklé, si přeji být písemně informován.

Ak. soch. Štěpán Kotrba
Nepomucká 7
150 00 Praha 5 Košíře
Pro komunikaci s Radou ČT preferuji email stepan@kotrba.cz

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zdeněk Jandejsek: Ulice a agrární negramoti se opět snaží připravit nás, české občany a české hospodářství o miliardy korun

22:03 Zdeněk Jandejsek: Ulice a agrární negramoti se opět snaží připravit nás, české občany a české hospodářství o miliardy korun

Není tomu tak dávno, co naše vlády bez odborníků způsobily obrovskou redukci potravinové soběstačnos…