Prakticky vůbec nemusí „veřejnoprávní“ hypermoderátor nastolovat nějak specificky témata, o kterých se v jeho nedělních OVM tzv. diskutovat má. Hlavní linie je vždy monotematicky průhledná, vždy jde o kopání do prezidenta Zemana, sem tam cinknuté momentálním výronem antirusismu vyvolaným evidentně neléčenou narcistní psychopatií. Ta choroba brání Václavu Moravcovi používat intelekt k čemukoli jinému, než ke slovním exhibicím v duchu: koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Holt – český žurnalista frankogermánského mainstreamu.
A kde na to vezmete? Vždyť nemakáte...
Ve svém producírování se událostmi minulého týdne však nezapomenutelně zabodoval jak výběrem hostů, tak i „diskuzní“ nalejvárnou, která toho byla výsledkem.
V první hodině účastně vedl intelektuální debakl ministryně práce a sociálních věcí paní Kateřiny Maláčové, která obhajovala své sociální vize s rezortně holým zadkem, když nešťastnou dámu držel Moravec pevně v zubech spolu s eurohujerským demagogem Luďkem Niedermayerem. Moravec si ze sociální demokratky s gustem dělal dobrý den, ohlašujíc na veřejnost její „erupce nápadů“ při řešení zmatených prohlášení na téma kdy, komu, kolik a proč vlastně stát rozdá na rodičovských příspěvcích.
Prý o žádné „erupce nápadů“ nejde, jde o koaliční vyjednávání a rodiny se mají podporovat. Podporovat? Jistě, ale když ti Češi málo makají, hodnota práce je nedostatečná, vlastně všem západním lupičům a drancovníkům české ekonomiky odvádějí žalostně málo, tak kde na to brát...? Tak by se daly v kostce shrnout občasné vstupy Luďka Niedermeyera, jenž se při tom vlídně usmíval, zřejmě při vzpomínání na svůj osobní přínos při řízeném rozfrcání státních zlatých rezerv. Ale tato dvojka, to byl jen vlažný rozjezd.
Slovenské prezidentské volby sice neovliňoval Putin, ale zkoušel to Zeman
Skutečné tempo totiž dle očekávání zajistila až druhá hodina nedělní exhibice. Diskutovat na téma slovenských prezidentských voleb přišli publicista Jacque Rupnick, generál ve výslužbě Petr Pavel a z Popradu měl „tvrdit muziku“ slovenský prezident Andrej Kiska. Kdo moudře nedělně poobědval před pořadem, nechybil. Během Otázek totiž citlivější povahy jistě ztrácely chuť k jídlu, Václav Moravec je totiž spolehlivé mediální projímadlo.
Návštěvu, kterou si kandidující eurohujer Maroš Šefčovič sjednal před druhým kolem prezidentských voleb u českého prezidenta Miloše Zemana nazýval „moderátor“ bez jakéhokoli položení otázky do „diskuzního pléna“ „vměšováním se prezidenta Zemana do voleb cizího státu“. Takové množství esenciální nenávisti nepodepřel ani slovenský prezident, jenž jinak s Moravcem názorově velmi konvenuje, ale tentokrát v reakci hned několikrát zmínil, že kandidát SMERu si návštěvu vyjednal aktivně sám, takže o nějaké cílené vměšování asi nešlo.
Zato si však Kiska vzápětí „vychutnal“ slovenskou sociální demokracii tím, že varoval před nástupem extrémistických sil u připravovaných eurovoleb, poněvadž Ficův SMER prý nebude váhat spojit koaliční síly se slovenskými fašisty. A pro změnu zase chvíli lapal po dechu Moravec. Nejde-li totiž o prezidenta Zemana, takové šíření poplašné zprávy by si ani on nedovolil. Kiska pak doporučil jako „alternatívu moju stranu“, která prý nebude ani napravo, ani nalevo, ani proti, ani pro, bude prostě pro všechny.
Pak všichni zúčastnění pěli ódu na bůhvíkým financovaný politický projekt jménem Zuzana Čaputová, věštili s různou mírou intenzity její budoucí blahodárně rozkladný vliv na xeno, homo, migrrofony, a blýskání na lepší časy při pilné práci na zániku evropských národů kromě Němců a Francouzů. Takhle to opravdu neříkali. Jen mysleli.
Brexit už je ukradený, tak ještě trochu z křišťálové koule.
Jacque Rupnick pak posměšně počastoval Brity, jimž bruselská agentka Theresa Mayová úspěšně torpéduje Brexit (jasně, že to tak neřekl, jen věděl...) a zaprorokoval si, že v nastávajících eurovolbách jistě posílí nacionalistické a fašistické strany, což bude velmi prospěšné, poněvadž to sjednotí levici, pravici, teplici i zelenici a konečně se liberální sebevrahové posunou dále ke své vlastní likvidaci. (Ve jménu Alláha Velikého a Slitovného tentokrát nezaznělo.)
Fanoušky fešácké fotogeničnosti musel poněkud zklamat pan bývalý velkogenerál Petr Pavel. Moc nemluvil, moc neexceloval názorů vlastně nemaje, jak se nasoučasného aktivního sovětčíka sluší. Jen tak občas plácl evergreen o nebezpečí čínských mobilů a ruských vojáků, co odsouzeníhodně brání pokroku a přerozdělování ruského národního bohatství tím, jak „agresivně“ posilují své obranné schopnosti.
A do toho kyberútoky, dosud málo účinná cenzura, evropské hodnoty... Ach jo... Věříte, že po takové dávce „transparentních informací“, věštění, „postojů“ a „názorů“ se jeden cítí docela „vyplivanej“...?
Svatopluk Otava
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
