Tunely se nekritizují, ty se pouze dělají (evropská hodnota)

Nicméně se mainstreamově zaplavuje informační prostor vcelku bezvýznamnou šarvátkou o post ministra kultury. Jasné je, že díky jedinému „správnému“ vidění světa je nám tento konflikt „vysvětlován“ „veřejnoprávně“ s nastavením opačných znamének před aktéry, ale uvyklé občanstvo a voličstvo už si poradí. Více než čtyřicetiletá praxe s informačním stylem minulého režimu nás dostatečně připravila na čtení mezi řádky (nejlépe úplně mimo řádky), jak nám „fakta“ předestírají „hodnotová“ média dnes.

Ministr kultury (ČSSD) Antonín Staněk objevil finanční tunely v rezortu a podal na policii trestní oznámení. V běžném životě (v továrně, družstvu, obchodní firmě) by byl jako šéf uznale zmiňován rezortními kolegy i občanstvem, čekalo by se na vyšetření případu, potom by se (případně) vyvozovaly důsledky. A jestliže by se takříkajíc „ťal“, byl by odvolán (propuštěn).

Ne tak v politice a už vůbec ne v podání současných náčelníků ČSSD. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček svého spolustraníka nátlakem okamžitě přiměl k podání rezignace a po nepřijetí této rezignace prezidentem republiky dokonce jediného vládního whistleblowera sám navrhl premiérovi odvolat.

S použitím parafráze na slova Jaroslava Haška: „Sáhl jsi nám na kultůru? Tak tady máš přes držku!“ Jinak se takový čin interpretovat vlastně nedá. Minstr Staněk totiž svým působením dal na jevo, že přebohaté penězovody k opěvovatelům „pravdy“ a „lásky“ mohou být poněkud přesměrovány (třeba jen do ryze zákonných norem), nebo dokonce v jistých odbočkách zcela vyschnout.