Tomáš Krystlík: Nepříliš známé pozadí atentátu na Heydricha

27.05.2018 18:24 | Zprávy

Heydrichova smrt zajistila Benešovi ohlas u spojeneckých vlád a zdánlivě vytvořila kýžený zvrat v nečinnosti v protektorátu. Atentát ale realizovali příslušníci zahraniční armády, nikoliv český domácí odboj, jenž před atentátem z obav před následujícími represáliemi naléhavě varoval, byl zásadně proti.

Tomáš Krystlík: Nepříliš známé pozadí atentátu na Heydricha
Foto: Youtube.com
Popisek: Česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík, autor množství článků a esejí, zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce

Než se v českých médiích objeví pajány o hrdinném atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. 6. 1942 tak trochu antidota. Naplánovaný atentát prozatímní exilovou vládou v Londýně – prozatímní proto, že když Češi v protektorátu a Slováci na Slovensku měli své vlády v Praze a Bratislavě, tak Britové namítali, proč potřebují další stálou v Londýně – respektive samotným E. Benešem a Františkem Moravcem, měl podle Benešových úvah vyvolat velké krveprolití, kdy mělo zahynout německou mstou alespoň 50 000 Čechů.

Britové Benešově prozatímní československé vládě v Londýně předkládali úspěchy, jichž dosáhla podzemní hnutí v okupovaných zemích, pokládali je za příspěvky ke společnému válečnému úsilí. V jejich pravidelných přehledech akcí se Československo umisťovalo vždy až ke konci každého seznamu (sic). Pro Edvarda Beneše bylo, podle svědectví šéfa vojenské zpravodajské služby Františka Moravce, „trpké, že český lid nedokázal vytvořit silně aktivně bojující podzemní hnutí jako Francouzi, zejména na Francii velmi žárlil“. Beneš mu tedy navrhl, že se musí udělat něco okázalého, nějaký atentát, který zvrátí onen zapšklý klid ve vlasti. „Klíčovou myšlenkou operace Heydrich bylo předstírat, že Heydrich byl popraven lidem doma, jenž nemohl déle snášet jeho hrůzovládu.“

Celkem 160 československých vojáků prodělávalo ve Velké Británii diverzní a parašutistický výcvik. Pro atentát na Heydricha byli vybráni dva z nich, a s dalšími skupinami československých parašutistů byli 29. 12. 1941 vysazeni do protektorátu. Teprve 27. 5. 1942, tedy po půl roce se atentát uskutečnil, zraněný Heydrich po několika dnech podlehl sepsi. Oba atentátníci na Heydricha nesplnili při paradesantním výcviku požadavky ve střelbě a museli se podrobit reparátu. Po vysazení do protektorátu museli velmi improvizovat, záchytné adresy zčásti nefungovaly, naplánovaná akce v podstatě selhala, Heydrichova smrt byla náhodná, nastala následkem kontaminace rány nečistotou. Ocenění, které se pak celé akci dostalo od politiků a pak i historiků, plyne z faktu, že Heydrich byl coby jeden z nejvyšších představitelů nacistického Německa odstraněn, což ale na diletantismu přípravy a provedení akce nic nemění.

Jan Kubiš s Jozefem Gabčíkem, místo aby se věnovali pouze přípravě atentátu, naváděli na pokyn z Londýna i spojenecké bombardéry na Škodovy závody v Plzni tím, že ve směru letu před Plzní a za ní zapálili v noci po jedné stodole (jiné zdroje uvádějí seníky, další zdroj udává, že se jednalo o ohně v kruhu, v jehož středu ležely objekty zbrojní výroby), čímž londýnská vláda velmi riskovala a vystavila je enormnímu nebezpečí odhalení. Václav Černý však uvádí, že se akce zúčastnili jiní dva parašutisté z Velké Británie než Kubiš s Gabčíkem. Bombardování Škodových závodů nenapáchalo téměř žádné škody, z několika vln bombardérů zahlédl ohně pouze jeden pilot, ostatní osádky shodily bomby naslepo. Kvůli naprostému fiasku bombardování se Heydrich domníval, že bylo pouze zastíracím manévrem, jak odvést pozornost Gestapa od seskoku parašutistů na jiném místě. Příčinou nasazení Gabčíka s Kubišem při bombardování Plzně bylo, že nikdo z domácího odboje nechtěl podstoupit riziko při navádění letadel na cíl.

Na záchytných adresách, které dostali parašutisté v Anglii, je v mnoha případech odmítli nebo je udali Gestapu z obavy provokace, což se opakovalo u všech výsadků do protektorátu až do konce války. Zfalšované osobní protektorátní průkazy britskou tajnou službou všech pětadvaceti do té doby vysazených parašutistů z Anglie byly, zcela nepochopitelně, vystaveny pouze jediným úřadem – a to v Brně. Gebhart s Kuklíkem ale tvrdí, že protektorátní průkazy jim den před svou smrtí (21. 3. 1942) obstaral štábní kapitán Václav Morávek po předchozí konspirativní schůzce s velitelem výsadkářů z Británie Alfrédem Bartošem, který mu předal jejich fotografie. Je nepravděpodobné, že Britové by parašutisty vysadili do protektorátu bez jediného průkazu, když si ve Velké Británii pro fotografie na ně museli podle svědectví půjčovat několik málo sak šitých ještě v ČSR, aby je odlišný střih britských neprozradil.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Markéta Šichtařová byl položen dotaz

Jak je to doopravdy?

Dobrý den, znám vás jako ekonomku. Teď kandidujete na kandidátce SPD. Zajímá mě tak, zda souhlasíte s tím, co SPD tvrdí o Ukrajincích, že jako Češi chudneme na tom, že poskytujeme pomoc a azyl? Nebo kde je problém, proč je naše životní úroveň podprůměrná? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Mámo, táto, v komoře je myš 2?

21:04 Pavel Foltán: Mámo, táto, v komoře je myš 2?

Glosa Pavla Foltána k výkonu funkce a erudici ministryně spravedlnosti Evy Decroix.