Tomáš Krystlík: Uplatňovat morální kritéria na umělce je dětinské

08.10.2019 18:34

Spory, zda má být nebožtík uctěn pohřbem „se státní poctou“ nebo bez ní, týkající se obou v poslední době zemřelých umělců, diskuse, zda vůbec si to něco takového zaslouží kvůli svým postojům k bolševickému režimu, ukazují pokřivenost českého myšlení.

Tomáš Krystlík: Uplatňovat morální kritéria na umělce je dětinské
Foto: Youtube.com
Popisek: Česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík, autor množství článků a esejí, zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce

Zpěvák je zpěvák, herec je herec, literát je literát. Zpěvák zpívá, lidé ho poslouchají, chodí na koncerty s ním, herec hraje, lidé chodí na inscenace do divadla, nebo se dívat na filmy s ním do biografu, čtou díla literátů. Jenže, proč od nich Češi vyžadují morální postoje, které s jejich uměleckou kvalitou nesouvisí? Proč by také měly? Buď umělci zprostředkovávají kvalitní umělecký prožitek nebo ne a tím by to mělo skončit. Ideálně je herec schránka bez názorů, natož politických postojů, do kterého se nalije scénář a on roli odehraje. Jeho beznázorovost mu usnadňuje lehčeji splynout s postavou, kterou má odehrát, s rolí, ve které pak snadněji exceluje.

Zda se Gott kompromitoval aranžováním se s komunistickým režimem a Chramostová spoluprací s StB (zverbována dvakrát s odstupem několika desetiletí), by nehrálo roli, kdyby v českých myslích nespočíval od dob národního obrození blud o báječném českém jazyku, posvátném to dědictví po předcích. Činnosti, které jsou spjaty s jazykem, jsou pro český národ od té doby obzvláště cenné a jejich nositelé uctíváni. A naopak přísně posuzováni, zda za života, ono po předcích posvátné dědictví používajíce, se chovali přiměřeně mravně. Stačí se podívat na vyšehradský hřbitov Slavín – z pochovaných českých velikánů, který není spojen s posvátným to českým jazykem, je tam jen jediný: Křižík.

Dá se s tím něco dělat? Těžko, musel by se předefinovat český národ, což je víceméně spojeno s přepsáním českého výkladu dějin od doby husitské dodnes. I tak by bylo naivní se domnívat, že tento blud setrvávající v českých myslích již 213 let zmizí během následujícího půlstoletí. Požadavek mravnosti umělců, zejména používajících český jazyk, se bohužel bude vyskytovat i nadále vzdor tomu, že se jedná o postoj infantilní, potvrzující mentální zaostalost českého myšlení a uvažování.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…