Pan Petr Pavel prokazuje, že má všechny předpoklady vykonávat funkci prezidenta ČR. Jak již před pár lety správně napsal publicista Martin Fendrych: Petr Pavel má kvalifikaci na funkci prezidenta ČR, protože umí zabít holou rukou (ZDE, 8. 10. 2019). Ale nejen to; je odborníkem na koronavirus a jeho zkrocení a na další nepřeberné množství problémů (ZDE, 22. 3. 2020).
V povolební a předinaugurační době P. Pavel téma antiBabiš vyměnil za antiZeman a antiHrad, dále zařadil osvědčené antiRusko (a to až do hrdel a statků – Ukrajinu musíme vyzbrojovat vším, kromě atomových zbraní, těch má Západ dost); nyní nastala další etapa jeho moudrého (před)prezidentování – pustil se do problémů hospodářství; do daní a důchodů. Vždyť to vše jsou jednoduché záležitosti, stačí zavelet (a velitel velí vždy správně, že, od toho je velitel), a problémy budou napraveny. A pan P. Pavel je k jejich řešení kvalifikován, že ano.
Jak zatím hodnotíte kroky zvoleného prezidenta Petra Pavla?Anketa
A tak ČTK (ZDE, 4. 2. 2023) přinesla další ukázku Pavlova politického aktivizmu a odborného rozhledu: Rád bych přispěl k tomu, abych vládě pomohl tam, kde bude chtít předložit věcné argumenty, s vysvětlováním toho, proč musíme důchodovou reformu udělat a že není čas. Upozorňuji na vroucí skromnost P. Pavla; a dále: Reforma by neměla zahrnovat jen kosmetické a případné parametrické změny, ale kroky k zajištění finanční stability; na výplatu penzí už teď si stát musí půjčovat, letošní rozpočet počítá zatím se schodkem 62,5 miliardy korun; nemá-li důchodový systém v řádu několika let zkolabovat, tak skutečně reformu podstoupit musíme; bude důležité, aby to bylo veřejnosti vysvětlováno. Ono se to nebude vysvětlovat dobře, protože to budou věci, které budou bolet; a hlubokomyslný závěr: Důchodová rovnice není až tak složitá a proměnných je omezené množství, mezi důchodové parametry patří třeba výše důchodů, poměr penze ke mzdě či důchodový věk. Především pozor na lidi, kteří vykládají, že věc k řešení je jednoduchá; takové tvrzení používají osoby nekvalifikované.
Ale hlavně: Podstatnější (než úvahy o prodloužení doby odchodu do důchodu, jeho výše, valorizace) je naplňování důchodového účtu, způsob výpočtu výše odvodů osob se zaměstnaneckými příjmy (§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) a osob samostatně výdělečně činných (§ 7 stejného zákona); u těch druhých je nesrovnatelně nižší odvodové zatížení neodůvodnitelné. Zde především vzniká propad průběžného financování důchodového systému. Zjednodušeně řečeno: Osoba s podnikatelskými příjmy by měla do důchodového systému odvádět obdobné množství peněz jako zaměstnanec. Propad na důchodovém účtu je ve výši, kterou tvoří uvedené neodůvodněné rozdíly v platbách.
A pak by ještě bylo vhodné vyjít z Daltonova teorému (Hugh Dalton), vyřčeného ve třicátých letech minulého století: Vydání veřejného úřadu určuje výši jeho potřebného příjmu; hospodárné však je, aby jeho možné výdaje byly určeny výší jeho příjmů.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
