Zbyněk Fiala: Chceme levnější elektřinu

03.12.2023 13:57 | Komentář

Odbory považují snížení cen energií za stěžejní požadavek pro jednání s vládou. Přitom není pravda, že nám tyto ceny někdo nařizuje, upozorňuje bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl.

Zbyněk Fiala: Chceme levnější elektřinu
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Drahá elektřina dusí i velké firmy, a tak podporují protesty svých zaměstnanců. I proto jsme možná viděli v pondělí 27. listopadu možná historicky největší protivládní stávkové a protestní akce od roku 1989, když se do nich různou formou zapojilo na milión občanů. Ale může se to stupňovat, protože už se nebavíme jenom o mzdách a životní úrovni, ale doslova o šancích na přežití české ekonomiky, která se ocitla v kleštích neudržitelných a rostoucích cen energie.

Všechno se teď odvíjí od cen energií, a přitom je stále více zřejmé, že je to v rukou vlády. Kdyby zvládla své povinnost v hospodářské politice, nemusela se zesměšňovat s konsolidačním balíčkem. Odbory se teď koncentrují právě tímto směrem:

„Když chceme, aby nám konečně začaly růst reálné mzdy, ale přitom vidíme, jaké mají (firmy) obavy, že budou platit stovky milionů korun za energie hlavně v těch energeticky náročných odvětvích, tak ty obavy sdílíme s nimi,“ vysvětlil pro Lidovky.cz předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Také proto požadavek, aby vláda něco udělala s cenami energií, označuje jako stěžejní. (ZDE)

Vzájemná podpora odborů a zaměstnavatelů ukazuje, že už nejde jen o nějaký třídní boj, kdy se argumentuje propadem reálných mezd a útočí na výsady kapitálu. Ale pochybné je i tvrzení premiéra Fialy, že odbory zneužívají protesty pro své politické cíle. Jak jsem se přesvědčil na diskusním večeru, který po protestním odpoledni následoval ve spolku Institut české levice, zapojují se i reprezentanti zcela opačné politické orientace.

V budově v pražské ulici Politických vězňů, kde sídlí Komunistická strana Čech a Moravy, zazněl v debatě levicových ekonomických expertů hlas bývalého ministra financí za ODS Vlastimila Tlustého: „Nezbývá nic jiného než spojit síly všech, kdo jsou zděšeni.“

Anketa

Povedla se stávka ČMKOS?

77%
18%
hlasovalo: 10846 lidí

Ropa na světových trzích klesá a vrchol krize by už mohl být za námi, když i cenovky nad čerpacími stanicemi hlásí, že benzín a nafta jsou více než deset procent pod vrcholem. Ale elektřina ne, ta bude jen dražší. Za něco může státní regulace, kdy Energetický regulační úřad chce zopakovat svoji roli z nástupu solární baronů, kdy svévolně zdvojnásobil výkupní cenu elektřiny z fotovoltaiky. Teď chystá cenový šok, kdy dokonce na trojnásobek stoupne regulovaná složka ceny elektřiny pro energeticky nejnáročnější podniky připojené na síť velmi vysokého napětí. Ale to, co nás tíží nejvíc, je cena silové elektřiny. Ta je fakticky v rukou vlády, i když to popírá.

Byl to exministr Tlustý, kdo na zmíněné debatě v Institutu české levice, který vede Josef Skála, připomněl, že lidé skutečně znalí věci popírají závaznost burzovních cen pro Česko. To, že Fialova vláda tyto ceny elektřiny hájí, je pro něj dalším dokladem toho, v jakou se změnila v hrozbu. A to vznik této vlády, jak přiznal, uvítal. Myslel, že ukončí obrovské dluhy, které nadělala Babišova vláda pod záminkou covidu. Ale teď už si to nemyslí. Vidí, že Fialova vláda je neštěstím této země - a čím dříve skončí, tím lépe.

Rychlost, s jakou zadlužování pokračuje, a zejména současné zrychlení tohoto zadlužování je hrozbou pro Českou republiku. Všechny, kdo jsou podobného názoru, Tlustý považuje za své spojence, ať už jsou z jakékoliv části politického spektra.

Co nás sráží nejvíc, to jsou však ceny energie, a v této souvislosti Tlustý citoval bývalého generálního ředitele ČEZ Jaroslava Míla, který řekl, že ČR není nucena obchodovat s elektřinou vyrobenou v Česku na Lipské burze.

Nemáme takovou povinnost, jde jen o výsadní rozhodnutí českých úřadů, tedy české vlády, konstatoval Míl, který to musí vědět.

„Nedá se to na nikoho svalovat,“ přeložil to bývalý ministr Tlustý. Je to rozhodnutí české vlády a dalších našich institucí. (ZDE)

Doplňme slova Vlastimila Tlustého uvedením zdroje, ze kterého čerpal. Byl jím rozhovor s Jaroslavem Mílem v pořadu Svět financí na CNN Prima NEWS. Jak tam bývalý generální ředitel ČEZ připomněl, nejenže pro nás není účast na Lipské burze závazná, ale nemáme ani povinnost brát jejich burzovní cenu za referenční, tedy takovou, které je radno se držet.

„My nemáme povinnost být na té burze, nemáme ani povinnost mít burzovní cenu jako referenční,“ řekl. Není ani pravda, že by opuštění burzy znamenalo opuštění společného evropského trhu. „Je to jako kdyby musel rohlík stát stejně v Kolíně ve středních Čechách a v Kolíně nad Rýnem. To je také společný trh, ale má různé obchodní zóny,“ dodal Míl. (ZDE)

Vláda nás tedy šidí, když tyto ceny hájí. Pomůže si tím k lepení rozpočtových děr, se kterými je bezradná. Dostane rekordní dividendu od ČEZ a inflační prémii z DPH i daní z příjmů, do kterých se růst cen promítá, samozřejmě do chvíle, kdy narazí do zdi neschopnosti konkurovat. Možná by se vládě líbilo, kdybychom si na vysoké ceny elektřiny zvykli, protože pak by nám nevadily astronomické náklady výstavby jádra.

Vlastimil Tlustý však připomněl ještě jednu podstatnou okolnost, která souvisí s našimi astronomickými cenami elektřiny. Opírá se o prohlášení bývalého ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka za ČSSD, nyní místopředsedy SOCDEM. Ten „někde našel, že den předtím, než vláda ČR vyhlásila tu zastropovanou cenu elektrické energie, a vyhlásila ji vyšší, než bylo doporučení Evropské unie, tak proběhla schůzka tehdejšího poradce pana premiéra a současného předsedy Hospodářské komory pana Zajíčka s energobarony. Já ten seznam nemůžu vyjmenovat, navíc si myslím, že je úplně jedno, jestli jich tam bylo dva nebo šest. Ale jsou to ti, kdo na těch strašidelných cenách elektrické energie dneska bohatnou. Jinými slovy, oni to tam šli tomu poradci premiéra vysvětlit, jak to udělat, aby zbohatli. A tak tady máme v této chvíli, a já se to odvážím nazvat – to je zločinné spolčení, kterého je účastna vláda, ve kterém na objednávku několika desítek lidí chudne deset milionů lidí.“

Jinou otázkou je, jestli je tak rafinovaná, nebo tak blbá. Není snadné zakotvit na jednom z těchto konců. Ukázala to znovu středeční debata ve sněmovně nad návrhem státního rozpočtu, který postoupil do závěrečného třetího čtení.

„Při druhém čtení jsem se pozastavovala nad lehkostí, s jakou předložený návrh státního rozpočtu ignoruje závazky takzvaného konsolidačního balíčku. Do médií zástupci vládní koalice dnes a denně s kamennou tváří tvrdí, že se náklady na provoz státu o šest miliard korun snižují, zatímco v rozpočtu, který nám tu leží na lavicích, provozní náklady černé na bílém o tři miliardy tři roky rostou,“ porovnala protichůdná rozhodnutí vlády šéfka opozičního klubu ANO Alena Schillerová.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO pak vypočítává (ZDE), co by nemělo české veřejnosti o vládním návrhu státního rozpočtu uniknout:

  • „Rozpočet Fialovy vlády na rok 2024 je rozpočet, který … snižuje prorůstové investice do budoucnosti naší země o 18 miliard korun a nejvíc je snižuje tam, kde jsou nejpotřebnější - v dopravní infrastruktuře o 35 miliard korun, v místním rozvoji o osm.
  • Že je to rozpočet, který přináší tupé škrty v energetické politice, protože zvýší náklady energeticky náročných firem o 200 až 300 procent a ohrozí konkurenceschopnost našeho průmyslu i růst mezd v příštím roce.
  • Že je to rozpočet, který o třetinu snižuje prostředky pro Ministerstvo zdravotnictví.
  • Že místo slíbeného zatočení s národním dotačním byznysem přináší bizarní škrty ve výstavbě obecního bydlení, opravách silnic, zadržování vody v krajině nebo na výstavbu škol a školek v okolí velkých měst.
  • Že na výdajové straně nezahrnuje mimorozpočtovou půjčku od EIB ve výši 18 miliard korun, bez které by byl deficit nikoliv 252, ale 270 miliard.
  • Že jeho příjmy jsou nadhodnoceny, protože je založen na makroekonomické predikci, která na rozdíl od České národní banky nebo České bankovní asociace bagatelizuje negativní dopady daňového balíčku zhruba o 70 miliard korun.
  • Že je to rozpočet, jehož skutečnými prioritami jsou zbrojení a byrokracie.
  • Že je to rozpočet, který díky nezřízené inflaci disponuje oproti roku 2021 o 453 miliard korun vyššími příjmy, a přesto podlamuje hospodářský růst, narušuje sociální smír a velikostí svého schodku bude bezkonkurenčně nejhorším nekrizovým rozpočtem v novodobých dějinách naší země.“

Máme vládu, která zvládla umění klesat směrem vzhůru, pokud jde o ceny či zbytečné náklady a dluhy. Ale umí to i opačně, když její hospodářství stoupá směrem dolů. A tady bych už nevybíral daně, ale vstupné.

Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele

 

reklama

autor: PV



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Nadčlověk“ Kroupa pod drobnohledem Franty a Žantovského

10:35 „Nadčlověk“ Kroupa pod drobnohledem Franty a Žantovského

Už pátý díl cyklu o lecčems a mnohém, který měl premiéru na YouTube kanálu Vladimíra Franty a obsaho…