Zbyněk Fiala: Šetření vyjde draho

Na stole je nový pokus vybičovat spotřebu elektřiny, aby se zdůvodnila dostavba jaderných elektráren. Kdyby konečná podoba nových tarifů elektřiny dopadla tak, jak unikly ve vrcholné fázi jejich příprav, zdražily by účty všem drobným spotřebitelům, kteří se pokoušejí o šetrné chování, zatímco změna by vyšla vstříc domácnostem s vysokou spotřebou a velkým průmyslovým podnikům, varuje analýza zpracovaná Hnutím Duha s jednoznačným titulkem: Hrozba pro rok 2017: Za šetření elektřinou draze zaplatíte.

http://www.hnutiduha.cz/aktualne/snizujes-spotrebu-elektriny-zaplat-vic

Návrh nových tarifů elektřiny z dílny Energetického regulačního úřadu (ERÚ) teprve vstupuje do schvalovacího procesu. Kdyby však prošly v podobě, kterou má Duha k dispozici a začaly platit od ledna 2017, bude zle. Jak analýza v úvodu konstatuje, dosud známé podrobnosti právem vyděsí domácnosti s malým počtem členů, jako jsou matky samoživitelky, penzisté, studenti, mladé páry, vdovci a vdovy v důchodovém věku. Budou to mít dražší, stejně jako všechny domácnosti s nízkou spotřebou, chalupáři a ti, kdo záměrně snižují spotřebu.

Také pro malé a střední podnikatele elektřina pravděpodobně výrazně podraží, stejně jako pro instituce typu škol. Přitom možnost bránit se zdražení bude mít jen zlomek domácností, jakkoliv ERÚ bude tvrdit opak, zdůrazňuje Duha. Upozorňuje, že spotřebitelům elektřiny se přestane vyplácet pořizovat úsporné spotřebiče nebo malé fotovoltaiky k pokrytí části své potřeby, neboť to bude spojeno s novými poplatky. Na levnější elektřinu se mohou podle stejného zdroje těšit naopak domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a velké průmyslové podniky.

Co je smyslem takové změny? Duha poznamenává, že vysoká spotřeba v domácnostech a stopka pro malé fotovoltaiky přinese patrně tlak na stavbu nových bloků v Temelíně a Dukovanech. Avšak tím, že chystaný návrh ERÚ stimuluje zvyšování spotřeby elektřiny, vzniká rozpor s mezinárodními závazky České republiky ke zvyšování energetické efektivnosti či snižování emisí skleníkových plynů. ERÚ hraje do karet tradičním velkým energetickým firmám, když brzdí rozvoj decentralizovaných zdrojů.

Analýza vznikla ještě předtím, že ERÚ oznámil přesnou podobu svého návrhu. Detailní dopady na jednotlivé typy domácností se mohou ještě zpřesňovat, nicméně základní rysy nových tarifů jsou již zřejmé i na základě prvních dostupných informací, uvádí Duha.

Zde je jejich analýza:

Energetický regulační úřad na podzim roku 2015 oznámil, že od začátku roku 2017 budou odběratelé elektřiny platit podle nových pravidel, stávající systém tarifů se má významně změnit.[1] Třebaže jde o změnu, která se dotkne financí úplně všech – rodin, podnikatelů, firem i obecních budov, oficiálních informací bylo zatím velmi málo. Vedle obecných proklamací typu „zákazníci a spotřebitelé mohou ušetřit“ byla na internetových stránkách ERÚ jen prázdná záložka[2] s názvem Nová tarifní struktura. Detailní představení chystali předsedkyně ERÚ Alena Vitásková a ministr průmyslu Jan Mládek na čtvrtek 21. ledna.[3]

Částečný obrázek o navrhované podobě nových tarifů si můžeme udělat na základě prezentace konzultační společnosti EGÚ, která na přípravě systému spolupracuje. V prezentaci nazvané „Nový tarifní model – charakteristika, důvody a podmínky jeho implementace“ z konce září 2015, kterou má Hnutí DUHA k dispozici, je uvedeno několik principiálních východisek pro nový způsob placení za elektřinu. Konkrétně jde o:

-změny plateb, které čekají domácnosti vybavené jističem 3 x 25 A (pro jiné hodnoty jističů nebyly údaje zatím dostupné),

- příklady dopadů nového tarifního systému na domácnosti podle velikosti spotřeby,

- zdůvodnění změny tarifního systému a

- příklady dopadů nového tarifního systému na odběratele elektřiny vysokého napětí (především průmyslové podniky).

Prezentovaná data umožňují pochopit základní princip nové tarifní struktury a kalkulovat potenciální dopady na některé konkrétní domácnosti. Hnutí DUHA s partnery na jejich základě provedlo první analýzu, jejíž výsledky najdete níže.

Základní princip nových tarifů: zaplať vysoký paušál, spotřeba je vedlejší

Základní princip návrhu je jednoduchý: u ceny za distribuci elektřiny (která tvoří zhruba 50 - 60 % výsledné ceny elektřiny pro průměrnou domácnost) dochází:

? k výraznému zvýšení stálé, paušální měsíční platby: pro sazbu D02d (nejčastěji využívanou domácnostmi bez elektrického vytápění a ohřevu vody) jde o nárůst z 66 korun na 376 korun za měsíc a zároveň

? k významnému snížení ceny za odebranou elektřinu: pro sazbu D02d z 1 639 korun za MWh na 177 korun za MWh^{^[4]}.

Na první pohled je patrné, že navrhovaná změna se výrazně prodraží domácnostem, které spotřebovávají elektřiny méně. Vysoké paušální platby zaplatí spotřebitel vždy, platba za spotřebované množství elektřiny bude nově tvořit jen zlomek ceny za elektřinu.

Příklad: Při průměrné spotřebě v nejčastější sazbě D02d bude cena za distribuci (na fakturách zasílaných spotřebitelům bývá zpravidla uváděna jako regulovaná platba související s dodávkou elektřiny) tvořena z 89 % paušálními platbami (v jazyce ERÚ fixními náklady), které spotřebitel zaplatí bez ohledu na množství spotřebované elektřiny. Dnes 85 % ceny závisí na tom, kolik elektřiny domácnost spotřebuje, zatímco fixní náklady tvoří pouze 15 % ceny distribuce.

Je zřejmé, že spotřebitelé s vysokou spotřebou zaplatí méně. Avšak kdo na tento princip doplatí, to budou domácnosti, které spotřebovávají malé množství elektřiny. Přestalo by platit, že nízká spotřeba může významně ovlivnit celkový účet za elektřinu.

Na změně vydělají domácnosti s nadprůměrnou spotřebou. Prodělají malé a úsporné domácnosti

Za předpokladu, že návrh nových tarifů bude schválen (a složka ceny vázaná na silovou elektřinu zůstane stejná), můžeme uvést následující příklady pro domácnost s jističiu 3 x 25 A:

1) Domácnosti využívající nejběžnější tarif D02d, tzv. jednotarif, tedy bez elektrického vytápění a ohřevu vody (dříve se používal termín „bez nočního proudu“)

Běžná domácnost, která má průměrnou spotřebu odpovídající této sazbě, tedy 2 MWh za rok, zaplatí podle současných pravidel roční účet za elektřinu 10 203 Kč. Nová tarifní struktura jí nepřinese prakticky žádnou změnu, účet se zvýší o 11 Kč.

Malá či úsporná domácnost s roční spotřebou 1 MWh (domácnost s malým počtem členů, typicky studenti, penzisté, singles, domácnosti nevybavené sušičkou či klimatizací) zaplatí místo stávajících 5 980 Kč ročně nově 8 258 Kč, tedy o 2 278 Kč víc.

Domácnost s nadprůměrnou spotřebou, která využíváním náročných spotřebičů (například sušička, filtrace vody pro bazén, klimatizace) spotřebuje ročně 3,5 MWh, naopak ušetří 3 389 korun (místo 16 537 Kč zaplatí 13 148 Kč ročně).

2) Domácnost využívající druhý nejčastější tarif D25d s osmi hodinami nízkého tarifu k ohřevu vody, případně akumulačnímu vytápění (dříve tarif s „nočním proudem“)

Návrh ERÚ počítá se zvýšením stálé měsíční platby ze 100 Kč na 297 Kč za měsíc. Cena za elektřinu odebranou ve vysokém tarifu se snižuje z 1 688 korun za MWh na 177 korun za MWh. Cena za elektřinu odebranou v nízkém tarifu se naopak zvýší z 34 na 148 korun za MWh.

? Běžná domácnost, která má průměrnou spotřebu odpovídající této sazbě, tedy 2 MWh ve vysokém a 2,5 MWh v nízkém tarifu, zaplatí podle současných pravidel roční účet za elektřinu ve výši 16 353 Kč. Podle návrhu nové tarifní struktury zaplatí 13 702 Kč, ušetří tedy 2 651 Kč.

? Úsporná domácnost se sazbou D25d a roční spotřebou 0,6 MWh ve vysokém a 1,25 MWh v nízkém tarifu (monitorovaná loňská spotřeba úsporné domácnosti: dva dospělí, dvě děti, bojler, elektrický sporák používaný mimo topnou sezónu, lednička, pračka, notebook, osvětlení úspornými zářivkami) zaplatí místo stávajících 7 444 Kč nově 8 474 Kč, tedy o 1 030 Kč za rok víc.

? Domácnost s nadprůměrnou spotřebou 2,5 MWh ve vysokém (odpovídá častému užívání energeticky náročných spotřebičů) a 3,5 MWh v nízkém tarifu (odpovídá vysoké spotřebě teplé vody) ušetří ročně 4 218 Kč (místo 20 623 korun zaplatí
16 405 korun).

Na změně tarifů vydělají velké průmyslové podniky

Vedle domácností s nadprůměrnou spotřebou bude z nového systému těžit skupina velkoodběratelů elektřiny z hladiny vysokého a velmi vysokého napětí. Prezentace EGÚ uvádí, že u podniků s vícesměnným a nepřetržitým provozem dojde ke snížení plateb za elektřinu o 7 až 16 %. Je zřejmé, že tento propad bude muset někdo zaplatit. Vedle domácností s nízkou spotřebou půjde pravděpodobně o malé a střední podnikatele, ale i instituce typu škol.

Ohrožené skupiny spotřebitelů

1) Návrh nové tarifní struktury silně omezuje motivaci k efektivnímu využívání elektřiny

Například zákazníci, kteří v minulých letech ušetřili, protože se řídili radami energetických společností[5], budou zpětně poškozeni. Nákup úsporných spotřebičů ztratí na atraktivitě. Nový systém placení naopak motivuje k pořizování energeticky náročných zařízení – typicky klimatizací. Největší část ceny na svém účtu za elektřinu totiž drtivá většina zákazníků nijak neovnivní svojí spotřebou: 75 – 90 % ceny za distribuci elektřiny zaplatí, ať už mu poběží (energeticky náročná) klimatizace nebo je dlouhodobě mimo domov a elektřinu fakticky neodebírá.

2) Na změnu tarifní struktury doplatí především malé domácnosti anebo domácnosti s nízkou spotřebou

Například matky samoživitelky, penzisté, studenti, mladé páry, vdovci a vdovy v důchodovém věku a všichni, kteří záměrně snižují spotřebu. Detaily a příklady viz výše.

3) Předložený návrh omezuje možnost spotřebitelů snižovat výdaje za elektřinu pomocí vlastních zdrojů, typicky střešních fotovoltaických elektráren (detaily níže)

4) Výrazně se prodraží elektřina rovněž majitelům rekreačních objektů

Například při spotřebě elektřiny 0,6 MWh v sazbě D02d s jističem 3x25 A půjde o zdražení o 3 184 korun za rok. Navíc končí možnost výběru sazby pro nízkou spotřebu (sazba D01d je bez náhrady zrušena).

1) S vysokou pravděpodobností lze předpokládat, že dalším poškozeným budou ostatní odběratelé ze sítí nízkého napětí – malí a střední podnikatelé, ale také školy a další veřejné budovy

Dosud zveřejněné údaje sice nezahrnují novou výši tarifu, který tito odběratelé využívají, ale s ohledem na příslib snížení plateb velkým firmám odebírajícím elektřinu vysokého napětí je vysoce pravděpodobné, že chybějící peníze budou muset dorovnat právě podnikatelé a školy. V případě schválení návrhu budou malí odběratelé s nízkou spotřebou dotovat snížení ceny elektřiny velkým průmyslovým firmám.

Možnost bránit se zdražení bude mít jen zlomek domácností…

Prezentace EGÚ uvádí jako možnost obrany domácnosti před zvýšením platby za elektřinu „optimalizaci velikosti jističe“. Má se tím na mysli snížení velikosti (tedy výměna) jističe. Konkrétně je navrhován přechod z 3 x 25 A na 1 x 25 A.[6]

Pravda je taková, že výměna jističů coby obrana proti zdražení elektřiny bude proveditelná jen u velmi malé části domácností: jističe v domácnostech byly navrženy tak, aby vyhovovaly požadavkům na spotřebiče. Důvody jsou následující:

? Elektrikáři se při návrhu velikosti jističů v závislosti na vybavení domácnosti spotřebiči řídí normou (ČSN 33 21 30) a jističe tedy nelze libovolně snižovat,

? elektrikář při návrhu rozvodů v bytě či domě počítal s rovnoměrným zatížením všech tří fází – při přechodu na jistič 1 x 25 A bude při současném zapnutí bojleru a sporáku zbývat malá rezerva pro další spotřebiče (zjednodušeně řečeno, pokud už revizní technik povolí domácnosti snížení velikosti jističů, rychlovarná konvice navíc vyhodí pojistky),

? některé spotřebiče jsou vybaveny třífázovými motory (míchačka na beton, cirkulárka) a chce-li je domácnost nadále využívat, navržená výměna jističe nepřichází v úvahu. Třífázové připojení vyžadují také varné desky. I změnu sporáku kvůli výměně pojistek si domácnost samozřejmě rozmyslí.

? V menšině případů jističe vyměnit půjde. V tom případě si domácnosti musí připravit tisícovku až dvě – tolik stojí výměna jističů bez zásahu do rozvodů ve zdech. Pokud však bude nutné rozkopat zdi a předělat rozvody, musí si domácnost připravit až desítky tisíců korun.

Oslovení elektrikáři potvrzují, že snižování velikosti jističů v domácnostech nebude rozhodně možné provést plošně, jak bude tvrdit ERÚ a že půjde jen o zlomek domácností. Většina postižených domácnosti proto nebude mít žádnou možnost se proti růstu ceny bránit.

(V panelových domech ze 70. let byl s rostoucí vybaveností domácností pozorovatelný opačný trend - hodnoty jističů se zvyšovaly (viz například článek internetové poradny)[1] S rostoucím vybavením domácností elektrickými spotřebiči je naopak logičtější počítat do budoucna s určitou rezervou, a ne jističe za každou cenu snižovat.)

… ale naopak jednoduché to budou mít velké průmyslové podniky

V případě velkých průmyslových firem odebírajících elektřinu z vysokého nebo velmi vysokého napětí (domácnosti, malí podnikatelé či obecní budovy odebírají z nízkého napětí) bude možno ušetřit za elektřinu snížením tzv. rezervovaného příkonu. Energetické firmy mají poměrně dobrou představu o parametrech jejich připojení a spotřeby a bude snadné jim rezervovaný příkon změnit. Půjde o snadné, beznákladové nebo nízkonákladové opatření: fakticky jej firmy dosáhnou jen dohodou s dodavatelem elektřiny. Technické možnosti nabízí i řízení odběru v čase.

Soběstačnost díky fotovoltaice: ekonomická motivace klesá k nule

Podobně jako v případě všech ostatních cest ke snížení odběru elektřiny ze sítě (zejména úspornými spotřebiči) by nový systém plateb za elektřinu zhoršil také ekonomickou motivaci pro pořízení vlastního zdroje, typicky malé střešní fotovoltaické elektrárny.

Od konce roku 2013, kdy byla ukončena podpora zeleným bonusem, zůstala jediným ekonomickým motivem pro instalaci střešní fotovoltaické elektrárny úspora platby za elektřinu, kterou majitel díky vlastnímu zdroji neodebere ze sítě. Navrhovaná změna systému placení za elektřinu, kdy větší složka ceny nezávisí na spotřebě, ale na paušálních platbách, výrazně prodlužuje návratnost nákupu fotovoltaiky.

Penalizační poplatky za fotovoltaiku na střeše

Vedle znevýhodňujícího principu nových tarifů dopadne na domácnosti, využívající vlastní fotovoltaiku, ještě vyšší fixní platba. Tato platba vzroste o 53 korun měsíčně, což za dvacet let životnosti představuje asi 13 tisíc korun (u malé elektrárny to představuje zdražení technologie o významných 15-20 %).

V případě zdrojů nad 10 kW, které by mohly využívat například školy, je speciální fixní příplatek za fotovoltaiku ještě výrazně vyšší a dosahuje 591 korun za měsíc. ERÚ tento penalizační příplatek zdůvodňuje odkazem na nutnost spravedlivého rozložení nákladů na distribuci. Není přitom znám důvod, proč by spotřebitelé s fotovoltaikou představovali pro síť vyšší náklady.

Modelový příklad domácnosti s fotovoltaikou: Průměrná domácnost s celkovou spotřebou 2,5 MWh, což je v praxi menší rodina, která má běžné spotřebiče, elektřinou netopí ani neohřívá vodu (tarif D02d), má na střeše panely o výkonu 2 kWp. Zhruba 30% výroby z fotovoltaiky spotřebuje a zbytek dodá do sítě (za zanedbatelných 50 hal za kWh):

? Kdyby tato rodina neměla fotovoltaiku, platila by za elektřinu 10 200 Kč ročně. Díky fotovoltaice 2 100 korun ušetří.

? Pokud však budou zavedeny nové tarify, zaplatí energetické firmě 9 600 korun, takže ročně ušetří jen 600 korun. Kdyby tohle rodina věděla, když si panely kupovala, skoro jistě by do výroby čisté elektřiny s návratností hluboko za životností panelů nešla.

Nesplníme ani slabé plány ministerstva průmyslu na růst malých čistých zdrojů

Od začátku roku 2014 do září 2015 bylo nainstalováno celkem 34 MW fotovoltaických elektráren s výkonem do 10 kW. V posledních měsících se jiné fotovoltaické elektrárny prakticky neinstalují, naplnění Národního akčního plánu OZE (který beztak rozvoj OZE hluboce podceňuje) v oblasti fotovoltaiky proto bude záviset na střešních instalacích do 10 kW. Dosažení instalovaného výkonu 2375 MW do roku 2020 oproti aktuálním 2056 MW však není proveditelné ani při současném tempu. Další snížení ekonomické atraktivity střešních fotovoltaických elektráren povede k dalšímu zpomalení sektoru.

Dopad předloženého návrhu na fotovoltaické elektrárny je také v příkrém rozporu s programovým prohlášením vlády^{^[7]}.

Jedním z proklamovaných důvodů pro Novou tarifní strukturu přitom měla být obava z toho, že při výrazném rozšíření fotovoltaiky naroste cena elektřiny nízkopříjmovým domácnostem, protože budou muset víc připlatit na údržbu distribuční sítě. Nová tarifní struktura ovšem rozvoj fotovoltaiky zbrzdí natolik, že nedosáhne ani malého zlomku predikované úrovně. A nízkopříjmovým domácnostem zdraží elektřinu právě tento nový tarifní systém.

Vysoká spotřeba v domácnostech plus stop pro malé zdroje přinese tlak na stavbu nových bloků v Temelíně a Dukovanech

Spotřeba elektřiny v domácnostech je v posledních deseti letech stabilní, s tendencí k mírnému poklesu. V roce 2014 dosáhla úrovně 14 125 GWh, což je nejméně za posledních deset let. Nejvyšší úrovně dosáhla v roce 2006, kdy to bylo 15 198 GWh, v ostatních letech se pohybovala mezi těmito hodnotami^{^[8]}.

Demotivace k úsporám by zvedla k nárůstu spotřeby. Zvedla by poptávku po energeticky náročných spotřebičích a srazila naopak zájem o nové úsporné spotřebiče (typicky ledničky).

Očekávatelný růst poptávky bude dost možná sloužit jako argument pro výstavbu nových zdrojů (především nových reaktorů v Temelíně a Dukovanech). Podobně jako nárůst poptávky v důsledku nepovedené podpory elektrických přímotopů v polovině devadesátých let posloužil jako důvod pro dostavbu Temelína.

Další proces - způsob přípravy nových tarifů

Postup schvalování je v kompetenci Energetického regulačního úřadu (ERÚ), nelze tedy očekávat standardní proces připomínkování jako v případě zákonů. Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková ovšem v tisku přislíbila, že veřejnost bude mít možnost se k navrženým tarifům vyjádřit. Zároveň deklarovala ochotu ke změnám na základě připomínek.^{^[9]}

Z dostupných informací vyplývá, že ERÚ chce nové tarify tři měsíce konzultovat s veřejností, k tomu zřídí speciální web. Výslednou podobu tarifů pak zveřejní ERÚ jako svůj cenový výměr. Ten bude muset být v souladu s platnými zákony i ministerskými vyhláškami. Nové tarify ale budou natolik velkým zásahem, že jejich výsledná podoba bude muset být promítnuta energetickými společnostmi do jejich podmínek pro zákazníky.

Doporučení Hnutí DUHA

Základní prezentovaný důvod pro změnu způsobu placení za elektřinu, kterým je optimalizace velikosti jističů a rezervovaného příkonu, má jistě svoje opodstatnění (předimenzované jističe a rezervované příkony znamenají pro provozovatele sítě náklady navíc). Změna by ovšem v žádném případě neměla zhoršit motivaci k efektivnímu hospodaření s elektřinou anebo k ohrožování soběstačnosti spotřebitelů pomocí malých fotovoltaických elektráren.

Hnutí DUHA proto navrhuje:

- Podíl paušální (fixní) složky ceny na roční platbě za distribuci elektřiny by neměl pro průměrnou spotřebu v žádné sazbě (například za 2 MWh v sazbě D02d) a pro žádnou využívanou hodnotu jističe překročit 30 % z celkové částky (před zdaněním)

Současná výše podílu paušálních nákladů představuje u průměrné domácnosti 15-20 % ceny distribuce). V rámci 30 % limitu lze ještě motivovat spotřebitele k efektivnímu nakládání s elektřinou a změna tarifů bude sociálně spravedlivá. Podobnou výši paušálních poplatků platí například spotřebitelé v Německu a Rakousku.

- Nezavádět speciální (penalizační) příplatek za vlastní zdroj elektřiny

Poplatek výrazně zhoršuje ekonomickou motivaci pro pořízení vlastního zdroje, typicky malé střešní fotovoltaické elektrárny. Není znám důvod, že by spotřebitelé s fotovoltaikou představovali pro síť vyšší náklady a měli by tedy tento poplatek platit. Není známa evropská země, která by tento poplatek zavedla.

(Pod analýzou jsou kontakty na Martina Mikesku (martin.mikeska@hnutiduha.cz), Karla Polaneckého (karel.polanecky@hnutiduha.cz) a Jana Piňose (jan.pinos@hnutiduha.cz).

(zf)

[1] http://www.eru.cz/-/novy-tarifni-system-v-elektroenergetice-od-roku-2017

[2] http://www.eru.cz/cs/nova-tarifni-struktura

[3] program konference a tiskové konference zde: http://novetarify.comenius.cz/program

^{^[4]}Obojí se týká regulované složky ceny vázané na dodávku elektřiny, složka ceny vázaná na silovou elektřinu se v důsledku nové tarifní struktury nemění (zůstává v kompetenci jednotlivých dodavatelů).

[5] rady ČEZu: http://www.cez.cz/cs/pro-zakazniky/chci-usetrit/na-cem-chcete-usetrit.html,
rady E.Onu: http://www.eon.cz/online/jakusetritzaenergie.php

[6] Logičtější přechod z jističe 3 x 25 A například na 3 x 20 A zatím nelze vyhodnotit (ceny pro 3 x 20 A nejsou k dispozici).

^{^[7]}Programové prohlášení přímo říká: “Upravíme zákon o podporovaných zdrojích energie tak, aby nezatěžoval českou ekonomiku a domácnosti, ale využíval těch efektů z podporovaných zdrojů, které jsou vlastní České republice (např. podpora solárních panelů na střechách domácností a firem).” Návrh NTS podporu solárních panelů na střechách v případě fotovoltaiky likviduje.

^{^[8]}Roční zpráva o provozu ES ČR 2014, ERÚ 2015

^{^[9]}MF Dnes, 14. ledna 2016: Válka o cenu elektřiny

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.