Švihlíková varovala před ohrožením veřejných rozpočtů probíhající daňovou reformou, před privatizací veřejných služeb, protože znamená odchod od solidarity, a taky před bludným kruhem, na který upozorňuje rostoucí odliv zisků z české ekonomiky do zahraničí. Investiční pobídky se snaží kompenzovat tento odliv zisků dalším příjmem, který bude zvyšovat další odliv...

Televizní vystoupení ekonomky Ilony Švihlíkové, kterou známe také z knihy o Globalizace a krize, začínají být událostí. Přihlašuje se ke kritickému proudu v ekonomii. Ten, podobně jako někteří sociologové (Jan Keller) nebo filozofové (Václav Bělohradský), varuje před společností propastných společenských rozdílů, jejímž motorem je globalizace, hyperindividualizace a bezohledné rabování přírodních zdrojů. Vede zároveň občanskou iniciativu Alternativa zdola (formálně je mluvčí, autor tohoto blogu je také členem) a snaží se vedle opoziční kritiky formulovat i pozitivní, realizovatelný program.

Tentokrát byla Švihlíková pozvána do Hyde Parku na ČT 24 a dostala příležitost odpovídat na pestrý okruh dotazů od diváků. Potvrdila praxi vysokoškolského pedagoga, využila toho jako příležitosti, jak srozumitelně popsat nejkřiklavější rizika současné vládní politiky.

Podívejme se na jednotlivé tematické okruhy.

K daňové reformě. Daně a jejich strukturu nelze posuzovat odděleně, důležitý je souhrn daňových nástrojů, celkový daňový mix. Když se podíváme na praxi vyspělých evropských zemí, uvidíme různé kombinace daní, ve kterých se daně s degresívním zatížením (lidé s nižšími příjmy jsou zatíženi víc) kompenzují silně progresívním zdaněním vyšších příjmů. Mezi daně s degresívním zatížením patří nepřímé daně jako třeba DPH. Degresívní efekt vzniká z toho, že chudší vrstvy nemají úspory a veškeré jejich příjmy protékají přes zdaněnou spotřebu. Zato bohatší vrstvy mohou podstatnou část svých příjmů odklonit do daňově zvýhodněných úspor, investic a dalších forem tvorby bohatství.