Zbyněk Fiala: USA by nesnesly cizí základny v sousedství

15.01.2022 9:32 | Komentář

Bidenova administrativa už uznala, aniž by to otevřeně řekla, že NATO nepočítá s dohledným přijetím Ukrajiny, protože by to znamenalo závazek pro USA a jejich evropské spojence, že ji budou bránit. Není sebemenší šance, že Spojené státy a evropští spojenci takový závazek přijmou, pokud to znamená boj s ruskými jednotkami, píše se na názorových stránkách NYT.

Zbyněk Fiala: USA by nesnesly cizí základny v sousedství
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Konečně i ve Spojených státech zaznamenáváme reakce na fakt, že američtí neokonzervativci z obou hlavních stran jsou za Bidena ještě agresívnější, než tomu bylo Trumpa. U Republikánů by to tolik nevadilo, nejsou u moci. Ale vystupování ministra zahraničních věcí Antonyho Blinkena začíná narážet na tvrdou kritiku ve velkém tisku, který je na straně Demokratů.

Po listu Washington Post se ozval i list New York Times a otiskl komentář přispěvatele s názvem Kdy si USA přestanou něco nalhávat o globální politice? Reaguje na argumentaci, se kterou ministr Blinken odmítl ruské požadavky na ústup NATO od ruských hranic, neboť podle něj „žádná země nemá právo na udržování sféry vlivu“. Závažné tiskové reakce naznačují, že Washingtonu mohou přestat stačit prázdné ideologické floskule a bude vtlačen do věcnější debaty.

https://www.nytimes.com/2022/01/13/opinion/us-russia-putin-ukraine.html

Poklud jde o aktuální jednání, zdají se být ve slepé uličce. „Čekáme na písemné odpovědi kolegů v USA a NATO,“ řekl ve čtvrtek večer ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov na tiskovce v Moskvě, ale varoval, že Rusko nehodlá čekat věčně na dohodu o bezpečnosti. „Rád bych zdůraznil, že to, co především potřebujeme, jsou právně závazné garance, protože politické závazky z 90. let minulého století nebyly nikdy našimi západními partnery respektovány.“

Putinovo varování z minulého měsíce, že „odpoví vojensko-technickými opatřeními“, pokud Západ přesune své síly na Ukrajinu, podle Lavrova znamená, že Rusko je připraveno rozvinout prostředky schopné čelit nepřátelským pohybům u svých hranic. „Nebudu se schovávat za nějaký skrytý význam,“ řekl. „Vždycky jsme reagovali na hrozbu, která se vynořila proti ruské bezpečnosti.“

„Jsme přesvědčeni, že při dobré vůli a snaze o kompromis je vždycky možné najít vzájemně přijatelné řešení,“ prohlásil ruský ministr zahraničí. „Současně však pokračujeme v přípravách na jakýkoliv potenciální vývoj událostí.“

https://www.bloomberg.com/news/articles/2022-01-14/lavrov-says-russia-won-t-wait-endlessly-for-nato-security-deal

Američané a NATO zatím ohlásili „bezpříkladné“ sankce, pokud by snad ruská vojska vstoupila na Ukrajinu, ale to je mimo rámec zmíněných vyjednávání. Nicméně komentáře upozorňují, že tyto sankce by dopadly mnohem tvrději na evropské spojence než na Američany, proto další omezení ruských energetických exportů je vysoce nepravděpodobné.

Hlavně však jde o to, zda má smysl hnát situaci na pokraj války, když tu není velká vůle Ukrajinu bránit a posílat tam umírat vlastní vojáky.

Spojené státy prosazují svou sféru vlivu téměř 200 let, reaguje na ministra Blinkena profesor Peter Beinart, učitel žurnalistiky a politologie na City University ov New York. Tuto všem dobře známou skutečnost zdůrazňuje v příspěvku na názorových stránkách New York Times. Připomíná presidenta Jamese Monroea, který roku 1823 prohlásil, že Spojené státy „budou považovat jakýkoliv pokus“ cizích mocností „rozšířit svůj systém na kteroukoliv část této polokoule za ohrožení míru a bezpečnosti“ („Monroeova doktrína“).

Slova ministra Blinkena, odmítajícího „sféry vlivu“, mohou působit dojmem, že USA se své politiky výhradní velmocenské dominance dávno zbavily. Skutečnost je jiná. Naposledy roku 2018 Trumpův ministr zahraničních věcí Rex Tillerson označil výše uvedenou Monroeovu doktrínu za „stejně relevantní, jako když byla napsána“. Ještě roku 2019 Trumpův národní bezpečnostní poradce trval na tom, že „Monroeova doktrína je živá a zdravá“, upozorňuje Beinart. K tomu dodejme, že pokud Demokraté prohrají letošní volby v mezidobí, mohou prohrát za dva roky i ty prezidentské a Trump může být zpátky.

Autor nepochybuje, že Spojené státy by dnes neprosazovaly Monroeovu doktrínu stejným způsobem, jako to dělaly v první polovině 20. století, kdy pravidelně vysazovaly námořní pěchotu ve Střední Americe a v Karibiku nebo za Studené války, kdy pomáhaly svrhávat levicové vlády. Nyní by dokázaly potrestat neposlušné vlády ekonomicky. Stačí připomenout desetiletí embarga Kuby. Američané tvrdí, že jim jde o prosazování demokracie, ale všechny státy na světě, včetně těch demokratických, v tom vidí pouhou politickou šikanu, soudí autor. Loni odsoudilo toto embargo generální shromáždění OSN v poměru hlasů 184 ku 2.

Bidenova administrativa se sice nepřihlašuje otevřeně k Monroeově doktríně jako ta Trumpova, ale pokud jde o embargo Kuby, nezmírnila je. Nepřestala ani se snahou, zahájenou prezidentem Trumpem, odříznout Venezuelu od světového obchodu, jinými slovy, „vyhladovět Venezuelany do té míry, že jejich vedení se vzdá nebo je lidé sami vyženou“.

K této debatě mohou přispět i Mexičané. Autor cituje mexickou odbornou kolegyni, podle které „Mexické vládě je z historické zkušenosti jasné, že z vlastní vůle nemůže dosáhnout absolutně ničeho,“ protože „žijeme v sousedství slona, a toho je lepší neprovokovat.“ Mexiko smí veřejně nesouhlasit se zahraniční politikou USA, ale nesmělo by vytvořit vojenskou alianci s protivníky Spojených států. Je nemyslitelná představa, že mexická vláda zve ruské nebo čínské jednotky, aby se rozmístily na březích Rio Grande.

Samozřejmě, že Ukrajina má právo utvářet nezávislou zahraniční politiku. Avšak zahraniční politika, to není pouhé cvičení v abstraktním moralizování, zahrnuje taky otázku moci, pokračuje autor. Spojené státy a jejich evropští spojenci nemají moc upírat Rusku jeho vliv na ukrajinskou budoucnost, protože nejsou ochotni poslat tam bojovat své syny a dcery.

Bidenova administrativa už uznala, aniž by to otevřeně řekla, že NATO nepočítá s dohledným přijetím Ukrajiny, protože by to znamenalo závazek pro USA a jejich evropské spojence, že ji budou bránit. Není sebemenší šance, že Spojené státy a evropští spojenci takový závazek přijmou, pokud to znamená boj s ruskými jednotkami,  píše Peter Beinart na názorových stránkách NYT.

Bidenova administrativa to nemůže veřejně přiznat, ale nejlepším řešením by bylo najít kudrnatou diplomatickou kličku, která Moskvě umožní tvrdit, že ukrajinské členství zablokovala, zatímco USA a Ukrajina budou tvrdit, že je stále možné, v nějaké vzdálené teoretické budoucnosti.

Hlavní americkou prioritou by mělo být předejít rozsáhlé válce a zajistit, že Ukrajina zůstane svobodnou společností doma. To už stojí za tiché uznání ruského veta nad vojenskými spojenectvími Ukrajiny, zvlášť, když Rusko toto veto fakticky má. Zároveň by bylo vhodné, aby si Bidenova administrativa přestala něco nalhávat a přiznala, že sama také předpokládá sféru vlivu ve své části světa. To jí usnadní dosažení toho, že ruská sféra vlivu nebude znamenat zničení Ukrajiny a vtažení  Evropy do války.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

Bc. Lucie Šafránková byl položen dotaz

Vládní paskvil

Paní poslankyně, máte sice pravdu, že návrh zákona o třech pásmech u paušální daně je skutečně paskvil. Já jsem přesně ten, kdo balancuje na hraně 1000000 Kč příjmů a se zvyšující se inflací jej asi nakonec překročím. To co navrhujete vy by mně osobně sice vyhovovalo, nicméně v globálu to sotva lze ...



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Milan Knížák: Temno. Ne od Jiráska, ale od nás...

11:10 Milan Knížák: Temno. Ne od Jiráska, ale od nás...

Vysokoškolský pedagog nesmí k studentům. I kvůli slovům o Ukrajině.