Není to tak dávno, kdy pobouřená česká společnost reagovala na zprávy o nezodpovědném zacházení ministerstva průmyslu (ČSSD) se zásobami lithia a promítla to do volebních preferencí těch, kdo slíbili větší přínos z našeho nerostného bohatství pro společnost. Proto novou vládu už sestavoval Andrej Babiš (ANO) a vládní prohlášení koalice s ČSSD obsahuje slib, že vláda neprodleně upraví Surovinovou strategii České republiky a následně prosadí také příslušnou legislativu, především horní zákon a geologický zákon, včetně zvýšení poplatků za těžbu některých druhů nerostných surovin tak, aby odpovídaly měnícím se podmínkám na trhu a co nejvyššímu efektu pro stát. Ve vládním prohlášení se rovněž slibuje, že do regionů postižených těžbou bude směřovat vyšší podíl z těžebních poplatků.

Výraz „měnící se podmínky na trhu“ měl přinést pravý opak dosavadní politiky, která zmrazila poplatky těžebních firem na pět let na stávající mizivé úrovni („moratorium“). Moratorium vnesly do horního zákona těžařské firmy prostřednictvím poslaneckého návrhu. Babiš před volbami sliboval, že moratorium zruší.

Čo bolo, bolo, terazky se z toho snažíme vycouvat. Novela horního zákona se připravuje, ale zvýšení poplatků za těžbu nerostných surovin tam není, varuje internetový Deník Referendum spolu s Hnutím Duha a dalšími ekologickými organizacemi. Deníku Referendum to potvrdil tiskový mluvčí rezortu Milan Řepka, podle kterého „zůstane současná výše poplatků z těžby platná až do roku 2021“.Do cesty se postavila Legislativní rada vlády, která požaduje, aby se zákon vypořádal s požadavkem právní jistoty, tedy očekáváním těžařských firem, že poplatky zůstanou na dosavadní úrovni až do roku 2021, po další tři roky.

Ale je tu také legitimní očekávání občanů, že prohlášení před volbami představují jasný slib, který je třeba splnit.