Minulý týden uspořádala Generace Identity diskusní duel na téma Jsou pravice a levice vyprázdněné škatulky? Zúčastnili se ho politolog a ekonom Tomáš Doležal, asistent poslance SPD Jiřího Kobzy, a Josef Skála, historik a politolog, bývalý místopředseda KSČM a podporovatel její platformy Restart. Setkání moderoval Adam Berčík.

Před třiceti lety by si vjeli do vlasů?

Josef Skála se nijak urputně nebránil označení konzervativní komunista s výhradou, že jde ale o nálepku. Směje se tvrzení svých oponentů, že byl za trafiku koupen zfašizovanou pravicí. Myslí si, že komunisté nemají opouštět tradiční levicová témata a hodnoty, že mají ale ctít morální pilíře evropské civilizace, v tom se Skála za konzervativního vědomě označil. Komunisté podle jeho slov nemají podléhat například šílenství okolo akcí typu Prague Pride.

Tomáš Doležal se sám označil za konzervativního socialistu. Vysvětlil, že pojmy levice a pravice neoznačují ideologie. Podle něj existují dvě „základní dimenze“, podle nichž stále probíhá dělení. Ta první je hodnotově společenská a ta druhá socioekonomická. Nicméně existují další „rozhraní“, kudy je možné vést dělítka na pravicové a levicové. Jedním z nich může být zahraničně-politická optika. Doležal kývnul i na označení sama sebe jako sociálního konzervativce nebo paternalisty. „Cítím se hodnotově vpravo a socioekonomicky nalevo od liberálů, ale napravo od KSČM,“ řekl.

Srp a kladivo už nechali v kůlně

„Mrzí mě, že jsme vnímáni jako součást establishmentu a že nám utíkají klíčová témata. Dnes už nemusí jít o diktaturu proletariátu a srp a kladivo. Obtížně se dnes pracuje i s pojmy třídní boj,“ řekl Skála. Třídní boj je ale podle něj veden. Upozornil na to, že tuto skutečnost připomněl americký miliardář Warren Buffett v roce 2008, kdy upozornil, že „my tu třídní válku vedeme a neustále v ní vyhráváme.“ Skálu trápí, že levice, včetně té radikální, „přestává být alternativou pro lidi, s nimiž se poměry nemazlí nebo třeba nejsou na tom úplně materiálně špatně, ale mají jakési morální intelektuální myšlenkové důvody uvažovat o tom, že dnešní poměry nejsou spravedlivé a trvale udržitelné a že vše chce nějakou změnu. Myslí si, že by KSČM měla vytvořit nějakou širší frontu a v ní hrát iniciativní roli, nicméně nikoliv už vedoucí. Jeho strana by chtěla být mluvčím dolních deseti milionů, i kdyby se měla spojit třeba s nespokojenými signatáři Charty 77, což se ostatně už děje. V Evropě KSČM v tomto směru nenachází moc vzorů. Sice se mu líbí platforma německé Die Linke nazvaná Aufstehen, která kritizuje tradiční německou levici za sociální konformismus, ale od těchto lidí čekal víc.

Když přišla řeč na lidská práva

Tomáš Doležal moderátorovo téma pojal vědecky. Podle něj je důležité, kdo na jaká práva dává důraz. Od Skálových komunistů by čekal masivní důraz na primát sociálních práv a ignorování práv uměle vytvořených menšin, jejichž hájení by přenechal liberálům. V SPD se podle něj klade důraz na práva občanská a politická, ale sociální témata jsou přítomna také. Doležal prohlásil se vší rozhodností, že liberálové, jinak též nazýváni liberální socialisté či relativisté, nejsou ti, kteří hájí tradiční lidská práva. Na doplňující otázku, zda SPD je krajní pravicí, Doležal odpověděl: „Pravice je roztříštěná, krajní pravice je umělý pojem. Je to soft pojem, v dějinách se velmi často obsah pojem pravice měnil. Určitě bych nesrovnával krajní pravici s rodinou křesťansko-demokratických či komunistických stran. I v naší frakci v Evropském parlamentu je mezi jednotlivými poslanci za různé země řada názorových rozdílů, týkajících se hlavně ekonomických východisek. Krajní pravice je fluidní pojem, ovšem nikoliv bezobsažný,“dodal Doležal.