Zbyněk Hutar: Espéďák Doležal se střetl s komunistou Skálou. Šli by však spolu na pivo i do koalice

2. 10. 2019 18:18

Tomáš Doležal z hnutí SPD si překvapivě myslí, že horší než samotná EU je její společný trh. Strana by měla hrát iniciativní roli, nikoliv však už vedoucí. To chce pro změnu Josef Skála z KSČM.

Zbyněk Hutar: Espéďák Doležal se střetl s komunistou Skálou. Šli by však spolu na pivo i do koalice
Foto: Hans Štembera
Popisek: Josef Skála

Minulý týden uspořádala Generace Identity diskusní duel na téma Jsou pravice a levice vyprázdněné škatulky? Zúčastnili se ho politolog a ekonom Tomáš Doležal, asistent poslance SPD Jiřího Kobzy, a Josef Skála, historik a politolog, bývalý místopředseda KSČM a podporovatel její platformy Restart. Setkání moderoval Adam Berčík.

Před třiceti lety by si vjeli do vlasů?

Josef Skála se nijak urputně nebránil označení konzervativní komunista s výhradou, že jde ale o nálepku. Směje se tvrzení svých oponentů, že byl za trafiku koupen zfašizovanou pravicí. Myslí si, že komunisté nemají opouštět tradiční levicová témata a hodnoty, že mají ale ctít morální pilíře evropské civilizace, v tom se Skála za konzervativního vědomě označil. Komunisté podle jeho slov nemají podléhat například šílenství okolo akcí typu Prague Pride.

Tomáš Doležal se sám označil za konzervativního socialistu. Vysvětlil, že pojmy levice a pravice neoznačují ideologie. Podle něj existují dvě „základní dimenze“, podle nichž stále probíhá dělení. Ta první je hodnotově společenská a ta druhá socioekonomická. Nicméně existují další „rozhraní“, kudy je možné vést dělítka na pravicové a levicové. Jedním z nich může být zahraničně-politická optika. Doležal kývnul i na označení sama sebe jako sociálního konzervativce nebo paternalisty. „Cítím se hodnotově vpravo a socioekonomicky nalevo od liberálů, ale napravo od KSČM,“ řekl.

Srp a kladivo už nechali v kůlně

„Mrzí mě, že jsme vnímáni jako součást establishmentu a že nám utíkají klíčová témata. Dnes už nemusí jít o diktaturu proletariátu a srp a kladivo. Obtížně se dnes pracuje i s pojmy třídní boj,“ řekl Skála. Třídní boj je ale podle něj veden. Upozornil na to, že tuto skutečnost připomněl americký miliardář Warren Buffett v roce 2008, kdy upozornil, že „my tu třídní válku vedeme a neustále v ní vyhráváme.“ Skálu trápí, že levice, včetně té radikální, „přestává být alternativou pro lidi, s nimiž se poměry nemazlí nebo třeba nejsou na tom úplně materiálně špatně, ale mají jakési morální intelektuální myšlenkové důvody uvažovat o tom, že dnešní poměry nejsou spravedlivé a trvale udržitelné a že vše chce nějakou změnu. Myslí si, že by KSČM měla vytvořit nějakou širší frontu a v ní hrát iniciativní roli, nicméně nikoliv už vedoucí. Jeho strana by chtěla být mluvčím dolních deseti milionů, i kdyby se měla spojit třeba s nespokojenými signatáři Charty 77, což se ostatně už děje. V Evropě KSČM v tomto směru nenachází moc vzorů. Sice se mu líbí platforma německé Die Linke nazvaná Aufstehen, která kritizuje tradiční německou levici za sociální konformismus, ale od těchto lidí čekal víc.

Když přišla řeč na lidská práva

Tomáš Doležal moderátorovo téma pojal vědecky. Podle něj je důležité, kdo na jaká práva dává důraz. Od Skálových komunistů by čekal masivní důraz na primát sociálních práv a ignorování práv uměle vytvořených menšin, jejichž hájení by přenechal liberálům. V SPD se podle něj klade důraz na práva občanská a politická, ale sociální témata jsou přítomna také. Doležal prohlásil se vší rozhodností, že liberálové, jinak též nazýváni liberální socialisté či relativisté, nejsou ti, kteří hájí tradiční lidská práva. Na doplňující otázku, zda SPD je krajní pravicí, Doležal odpověděl: „Pravice je roztříštěná, krajní pravice je umělý pojem. Je to soft pojem, v dějinách se velmi často obsah pojem pravice měnil. Určitě bych nesrovnával krajní pravici s rodinou křesťansko-demokratických či komunistických stran. I v naší frakci v Evropském parlamentu je mezi jednotlivými poslanci za různé země řada názorových rozdílů, týkajících se hlavně ekonomických východisek. Krajní pravice je fluidní pojem, ovšem nikoliv bezobsažný,“dodal Doležal.

V Česku jako v Itálii?

Když moderátor Berčík viděl mnohé blízké názory přítomných zástupců SPD a KSČM, poukázal na italský vývoj, kdy donedávna existovala koalice výrazné levice (Hnutí pěti hvězd) se Salviniho Ligou, blízkou v názorech SPD. „Byla by v Česku možná koalice SPD a KSČM? zeptal se. „Já si takovou koalici představit umím, bohužel nebyla by teď většinová,“ odvětil Tomáš Doležal. Josef Skála k tomu dodal, že Babiš stojí hypoteticky blízko pozvání SPD do vlády. Usnadnila by mu to velká rozhádanost sociálních demokratů, ale znesnadnily údajné varovné telefonáty Angely Merkelové českému předsedovi vlády varující před SPD, o nichž se v Praze po hospodách drbe. Skála by SPD doporučil podobný distanc jako má KSČM, která vládu pouze toleruje. Plný vstup do vlády by nedoporučoval, protože to s sebou nese plnění závazků NATO. Tato organizace ovšem podle Skály vede různé války za změnu režimů a podobné věci.

Pravice i levice cení si ho velice

Moderátora dále zajímalo, zda se pravolevé dělení dá nějakým způsobem překlenout. Tomáš Doležal si myslí, že pravolevé dělení opodstatnění stále má, ale že je třeba ho definovat. Pravice a levice nejsou podle něj politické ideologie, ale jde o prostorový instrument pro občany a voliče. Svědčí o tom fakt, že lidé, jsou-li dotázáni, se na pravolevé ose stále dokážou identifikovat. Dělení má prý dále smysl při srovnání stran. Je třeba ovšem podotknout, že nejenom ve světě, ale i v různých koutech samotné Evropy.

Doležal vidí pravolevé dělení na těchto tématech:

  • vztah ke svobodě a jejímu omezování,
  • vztah k národnímu státu, národnímu zájmu, nadnárodní integraci,
  • vztah ke globálnímu a korporátnímu kapitalismu
  • a vztah k tradičním hodnotám.

Podle Josefa Skály vždy bude pravice a levice. Nezajímají ho lidská práva na papíře, ale klade důraz jejich vymahatelnost. Dnešní realita je podle něj taková, že se pravice a levice smíchává do jakéhosi eintopfu, kdy se nikdo nevyzná, kdo je kdo. „O sociální demokracii se raději nebudu zmiňovat, nejde už o levicovou stranu, ani dokonce už o reformní subjekt. Žadoní o nějaké dílčí změkčení. Sleduje jiné, pekuniární cíle.“ „Ozřejmím vše lépe na příkladu kolegů z SPD,“ řekl Skála. Skála ocenil, že SPD prohlásila, že NATO je útočný, a ne obraný pakt. Ocenil též, že Tomio Okamura otevřel ostře otázku reparací a vypočetl cifry, které by Německo mělo zaplatit za okupaci za druhé světové války. „My v KSČM jsme zaostali, postěžoval si Skála. Podle něj v jistém smyslu není levice a pravice, ale existuje jiné rozdělení: jsou politici, kteří hájí národní zájem a na druhé straně stojí kolaboranti. „Například Klausové (otec a syn) razí témata, která nejsou levicová, ale jejichž vlastenecký a sociální rozměr je nesporný,“ připomněl Skála. Lze to říci podle něj také jinak: jsou síly, které chtějí přispět nějak k reálnému rozvoji země, a síly, které reprezentují čirý parazitismus. „Pojďme si zakázat označovat někoho za populistu a xenofoba a hledejme konkrétní řešení ve prospěch země,“ navrhnul Skála.

Jsme krmelcem cizího kapitálu?

Moderátor se následně zeptal na to, zda je reálné, aby vznikla politická platforma napříč politickým spektrem, která by chránila národní zájmy. Existuje nějaká ideová platforma, na které by se takové strany mohly shodnout? Je to vztah k liberalismu, otázka rodiny?

Podle Tomáše Doležala musí být na prvním místě národní zájem, suverenita, což má i svou ekonomickou dimenzi. Na červencové konferenci SPD byl postulován koncept národní ekonomiky. Je třeba podle něj se nebát ani slova vyvlastnění, pokud je ve veřejném zájmu, což se týká například síťových odvětví, naposledy v souvislosti s vodou.

Josef Skála zdůraznil, že Česko je krmelcem cizího kapitálu, což podle něj dnes přiznávají i liberálové. Česká ekonomika prý stagnuje od poloviny devadesátých let. Už se dosavadní taktikou nemůže vrátit do pozice hráče na světových trzích v perspektivních oborech. Stát se musí podle Skály stát gründerem a iniciovat podnikání v perspektivních oborech.

Může kapitalismus přežít?

Tomáš Doležal připomněl, že globální kapitalismus už pro SPD není synonymem volného trhu, kdy má být prosazována úcta k soukromému vlastnictví. Vždyť přeci není na stejné úrovni na jedné straně živnostník nebo malá firma v českých rukou a na druhé straně konglomerát! U takové korporace navíc nikdo ani nevnímá, jestli je soukromá nebo státní. Obě dvě zmiňované formy vlastnictví zkrátka nemají stejné podmínky. Možná náprava naráží na jednu velkou bariéru, kterou je české členství v EU, které přineslo zbavení se velké části suverenity, ať už ekonomické, tak obchodní či jiné. Jedním ze základních postulátů, který proto SPD prosazuje, je vystoupení ze současné EU. Doležal upozorňuje na častou, podle něj však chybnou úvahu, kdy se doporučuje opustit Evropskou unii a ponechat si jen její společný trh. „Podle mě je ovšem tzv. společný trh EU v současné podobě základ všech potíží. Právě členství v něm vyvolává mnohé ekonomické, sociální a další problémy, “dodává Doležal.

Včera komunista, dnes espéďák?

Josef Skála se domnívá, že EU degeneruje před očima, nicméně sama unie je fackovacím panákem. Je něčím, co leží hluboko ve tkáních kapitalismu samotného. Levice po krizi v roce 2008 (po pádu Lehman Brothers) selhala v analýze i v jakékoliv akceschopnosti. Nikdo z finančníků „moc“ nezbankrotoval. Vysáli zisky a špatné cenné papíry (deriváty) vlády znárodnily. Teď jsou podle Skály mnozí bývalí bankrotáři věřiteli a i s úroky své ždímou z nás všech. Dělat dluhy a pak je znárodnit! Podle Skály jde o sud prachu, na kterém sedíme. Nezaplatíme vše jednou třeba na inflaci? Existuje prý konspirační teorie, na níž možná něco bohužel je. Až bude migrantů opravdu moc, vzroste kriminalita. Když vlády nakonec vyšlou do ulic ozbrojence, aby lidi chránili, budou občané nakonec spokojeni a na svůj ekonomický úděl si v tom okamžiku už ani nevzpomenou.

Tomáš Doležal zdůraznil, že už deset let před krizí došlo k vyprázdnění levicovosti. Politici jako Schröder nebo Clinton stáli napravo od pravicových stran ve svých zemích. Levici nejvíc dělá levicí důraz na sociální práva. „Strany příbuzné s SPD, které vede například Le Penová nebo Salvini, přebírají bývalé voliče levice. Voliči mi dávají naději. Velkou část našich voličů tvoří bývalí příznivci KSČM. Vracíme se k novým dělícím liniím. Tím se dostáváme k suverenitě,“ uzavřel Tomáš Doležal.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…