Zdeněk Jemelík: Nevykořenitelné mýty o zločinech solárníků

20.05.2024 11:24 | Komentář

Ústavní soud vyhověl stížnosti bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) Aleny Vitáskové, která si stěžovala na nízké odškodnění, jež jí obecné soudy přiznaly za neoprávněné trestní stíhání. Zprávu ČTK o jejím úspěchu převzala různá media včetně České justice.

Zdeněk Jemelík: Nevykořenitelné mýty o zločinech solárníků
Foto: Archiv Z. Jemelíka
Popisek: Zdeněk Jemelík

Podle ní Ústavní soud vytkl obecným soudům, že nezohlednily utrpení Aleny Vitáskové, která žila do zproštění obžaloby Vrchním soudem v Olomouci 23 měsíců pod tlakem hrozby nepodmíněným trestem odnětí svobody v trvání 8,5 roku. Jsem svědkem, že skutečně psychicky strádala, ač se snažila nedávat to najevo. Dokázala dokonce vykonávat až do konce mandátu povinnosti šéfky ERÚ. Až po zproštění jí povolily nervy.

Mínění Ústavního soudu je správné, ale není vyčerpávající. Skutečnost byla horší, než se ve zprávě uvádí, neboť tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal v její neprospěch dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, jenž její věc vrátil k novému projednání jejímu „katovi“ Aleši Novotnému. Opět žila nějaký čas v napětí. Ale tentokrát se dočkala zprošťujícího rozsudku a státní zástupce Aleš Mezlík, který se významně zasloužil na jejím nespravedlivém odsouzení, se tentokrát neodvolal.

V jejím stínu nadále zůstává případ její podřízené spoluobžalované Michaely Schneidrové (ZDE) a (ZDE), která si také „vysloužila“ trest odnětí svobody v trvání 8,5 roku. Vrchní soud v Olomouci jí trest pouze mírně snížil. Prezident Miloš Zeman nevyhověl žádosti spolku Chamurappi z.s. o milost. Strávila 7 měsíců ve vězení. Vyprostil ji Nejvyšší soud ČR, který na základě dovolání popřel trestnost žalovaného činu a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k novému projednání. Senát „kata“ Aleše Novotného ji tentokrát zprostil. Avšak státní zástupce Aleš Mezlík se odvolal, takže pak musela čekat dalších 7 měsíců na spravedlnost. Život obžalované, propuštěné z výkonu trestu bez rozhodnutí o zproštění, byl obtížný, neboť nemohla získat zaměstnání, podporu v nezaměstnanosti, ani jiné dávky. V tomto ponižujícím postavení žila od 11.prosince2018 do 24.června 2020.

Ve zprávě mě popudila zmínka, že „Vitásková čelila obžalobě v kauze chomutovských solárních elektráren jež obdržely licenci před koncem roku 2010, i když nebyly dokončené, a získaly díky tomu nárok na výhodnější výkupní ceny“. To je klasický nevykořenitelný mýtus, kterému stále věří spousta lidí a média jej přebírají jedno od druhého. Není totiž pravda, že elektrárny nebyly dokončené. O vydání licencí rozhodla 31.prosince 2010 expertní komise ERÚ, která by vydání licencí nepovolila, kdyby zařízení nebylo dokončené. Na základě trestního oznámení, které podal nejdříve ERÚ a později spolek Šalamoun, licenční spis přezkoumala severočeská kriminální policie, která potvrdila, že v době vydání licencí měly elektrárny všechny náležitosti. A ke stížnosti proti závěrům policie potvrdil jejich správnost stejný státní zástupce Radek Mezlík, který se kdysi zasloužil o tragédii účastníků výstavby elektráren. Ostatně licence, vydané 31. prosince 2010, stále platí, ač ve správně-právních zmatcích po zahájení trestního řízení kdysi došlo k jejich dočasnému zrušení.

Výstavba elektráren proběhla za dramatických okolností. V listopadu 2010 stát oznámil zásadní snížení výkupních cen elektřiny z fotovoltaických zdrojů pro elektrárny, jež nezískají licence do konce r.2010. Ohrozil tím krachem budovatele elektráren, kteří projekt financovali z velké části z úvěru. Vzal jim peníze na splátky úvěru. Nastal závod s časem, ztížený nepřízní počasí. Nicméně výstavba chomutovských elektráren nakonec skončila s určitými potížemi včas. O vydání licence rozhodla expertní komise ERÚ, kterou doprovázeli také jiní odborníci, mezi nimi expert úvěrující banky.

Pro úplnost připomínám, že se jednalo o dvě pozemní a jednu střešní elektrárnu, z nichž každá byla v majetku jedné společnosti s ručením omezeným, součástí holdingu Z-Group.

Po shonu v závěru roku nastala pohoda. Netrvala dlouho. V únoru r.2011 místopředseda ERÚ Antonín Panák nahlédl do licenčního spisu a našel v něm padělané zprávy o revizích nízkonapěťových rozvodů, které měly proběhnout koncem prosince 2010. Zanesl je na policii a ERÚ z úřední povinnosti zahájil řízení o povolení obnovy licenčního řízení. V kritickém období nastoupila do čela ERÚ Alena Vitásková. Za ní přišla do ERÚ pozdější odsouzená Michaela Schneidrová, která se stala ředitelkou licenčního odboru. Na ni připadlo rozhodnutí o návrhu na obnovu licenčního řízení chomutovských elektráren. K nevůli Antonína Panáka nepřevzala připravené rozhodnutí svého předchůdce. Obnovu nepovolila. Vyneslo jí to trestní stíhání. Jak později potvrdil Nejvyšší soud ČR, postupovala správně.

Od nálezu padělaných revizních zpráv se začaly dít věci dříve nevídané. Investoři si je neobjednali a ani netušili, že se dostaly do spisu. Kdyby policie zahájila řízení proti padělatelům, mohlo to skončit v nejhorším u okresního soudu. Souběžně by ERÚ ve správním řízení ověřil, zda padělky posloužily k neoprávněnému vydání licencí. Protože v licenčním spisu byly také správné revizní zprávy, investorů by se nález padělků nijak nedotkl.

Jenže případ se dostal do péče královehradecké pobočky PČR-Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (dále jen ÚOKFK), kde se jej ujal iniciativní policista Pavel Pinka, jenž začal zkoumat celý proces licenčního řízení. Obvinil každého z vedoucích pracovníků investora a dodavatele, kdo měl při výstavbě elektráren významnou úlohu. Ale mimo to jedním z prvních výsledků jeho zkoumání bylo vyvolání trestního řízení proti výše zmíněné Michaele Schneidrové. Od něho se pak odvinulo stíhání Aleny Vitáskové.

Co vedlo PČR- ÚOKFK k rozšíření zájmu od padělatelů na celé licenční řízení, je pro mne záhadou. Jako laik si myslím, že kriminalizace celého licenčního řízení nebyla nutná. Ať již byly revizní zprávy jakékoli, neměly určující roli v rozhodování o vydání licence. Byly pouze povinnou přílohou žádostí o licence.

Licence byly vydány v souladu s ustanovením energetického zákona po odborném posouzení stavu elektráren povolanými osobami. Ani policista Pavel Pinka ani státní zástupce Radek Mezlík je odbornou vyspělostí nepřevyšovali.

Kdyby Antonín Panák nenašel v licenčním spisu padělané revizní zprávy a nešel s nimi na policii, nikdo by už nikdy nezpochybnil zákonnost vydání licencí chomutovským fotovoltaikám dne 31.prosince 2010. Ale díky iniciativnímu chování policisty Pavla Pinky a dalších a jeho podpoře státním zástupcem Radkem Mezlíkem se před soud dostalo 11 dosud bezúhonných občanů. Tam se jich ujal soudce Aleš Novotný, proslulý sklonem k ukládání hodně vysokých trestů. Se státním zástupcem Radkem Mezlíkem se skvěle doplňovali. Z obviněných jen dva unikli uložení nepodmíněného trestu prvostupňovým rozsudkem. Byl mezi nimi vážně nemocný ředitel licenčního odboru ERÚ, proti jehož zproštění se ale státní zástupce Aleš Mezlík odvolal. Pan obžalovaný se rozhodnutí odvolacího soudu nedožil.

Trestní stíhání vedené bez ohledu na ustanovení energetického zákona a pokynů ERÚ nemohlo vést k objektivnímu výsledku. Příkladem budiž přístup příslušných orgánů k revizním zprávám. Revizní technik, který vykonával funkci technického dozoru na stavbě, jich vypracoval sedmnáct. Provedl je podle dobových zvyklostí, tedy proměřil nízkonapěťové rozvody, nepřipojené k fotovoltaickým panelům. Dodnes neexistuje žádný právní předpis, jenž by stanovil, jak se mají revize provádět. Orgány, vyšetřující průběh výstavby elektráren, laicky usoudily, že se technik daným způsobem jejich provedení dopustil podvodu. A až v r.2015 jim soudy daly za pravdu. Přístup orgánů činných v trestním řízení je ale v rozporu se skutečností, že elektrárny od uvedení do provozu před mnoha lety vyrábějí, aniž by došlo k úrazu elektrickým proudem nebo nějaké jiné poruše, která by prokázala nesprávnost zjištění revizního technika. Ostatně v jiných soudních řízeních z poslední doby se revizní technici domohli uznání jednání v dobré víře.

Pověst o nedokončenosti elektráren v době vydání licencí vyvolal státního zástupce Radek Mezlíka výrokem v obžalobě, převzatým do odůvodnění rozsudku senátu Aleše Novotného. Podle něj v době prohlídky zařízení při projednání žádostí o licenci nebyly elektrárny dokončeny ani zčásti. Za tento výrok jej zkritizoval i odvolací soud, který jej do odůvodnění svého rozsudku převzal bez slůvka „ani“. Vysloužil si tím kritiku kvůli změně výrokové věty, provedené bez vlastního dokazování. Skutečnost byla taková, že při prohlídce dne 20.prosince 2010 byly na zařízení nedodělky v hodnotě několika desítek tisíc Kč, které na funkčnost zařízení neměly podstatný vliv. Následující den se investoři dohodli s vedením ERÚ, že do konce roku nedodělky odstraní, a tak se i stalo. Malý význam nedodělků potvrzuje skutečnost, že hned 22.prosince 2010 odborníci distribuční organizace připojili elektrárny na síť a ty začaly dodávat proud. Při další prohlídce dne 31.prosince již byly nedodělky odstraněny a expertní komise povolila vydání licencí.

Pro státního zástupce Radka Mezlíka ale licenční řízení skončilo 20.prosince 2010. Tím, co investoři podnikali dále v souladu s dohodou s vedením ERÚ a tedy podle energetického zákona, se již nezabýval, protože chtěl za každou cenu prokázat, že došlo k trestnému činu.

Kromě toho vložil jednatelům investujících společností do hlav úmysl podvést ERÚ vyhotovením protokolů o převzetí od dodavatele nedokončeného zařízení elektráren do jejich majetku. Žadatelé museli přílohou k žádosti o licenci prokázat, že zařízení je jejich, takže mají právo s ním nakládat. Tento administrativní úkon museli samozřejmě připravit v předstihu. Pro posouzení, zda lze elektrárnám vydat licence, platil výsledek jejich prohlídky, nikoli popis zařízení v protokolu. Při prohlídce 31.prosince 2010 již žádné rozpory mezi obsahem protokolů a skutečným stavem neexistovaly. Ale „kdo chce psa bít, ten si hůl najde“.

Zvláštní půvab má způsob, jakým orgány činné v trestním řízení prokázaly nedokončenost zařízení střešní elektrárny. Všechny tři elektrárny se nacházely v jednom objektu. Expertní komise se na místo činu dostavila 20.prosince 2010 a znova 31.prosince 2010. Při první prohlídce nedala souhlas k vydání licencí, při druhé již ano, a to pro všechny tři elektrárny. Na střechu ale experti ERÚ nikdy nevylezli, čili o stavu elektrárny se na vlastní oči nepřesvědčili. Když se pak v trestním řízení státnímu zástupci Radku Mezlíkovi hodilo prokázat, že střešní elektrárna nebyla v den vydání licence dokončená, přímé vizuální posouzení měly nahradit výsledky analýzy záznamů ze skladového hospodářství, kterou provedl policista Špaček. Obhajoba jeho závěry zpochybňuje, protože do evidence skladového hospodářství se promítly pohyby zboží i z jiných akcí, netoliko z montáže střešní elektrárny, takže takto nelze zjistit počet prvků, instalovaných na střeše do 31.prosince 2010.

Za pozornost stojí chování expertů ERÚ, kteří svým dobrozdáním umožnili vydání licencí, které podle názoru orgánů činných v trestním řízení neměly být vydány. V důsledku jejich rozhodnutí měla vzniknout škoda.

Z tvrzení, že licence neměly být vydány, logicky vyplývá podezření, že svou práci vykonávali nedbale, možná neodborně. Zvlášť důvodné je podezření v případě střešní elektrárny, kterou nikdy nezkontrolovali, ale přesto pro ni nechali vydat licenci. Jednali nedbale a hypoteticky umožnili vznik značných škod. Jako laik si myslím, že je měl státní zástupce Radek Mezlík obvinit z nedbalostního trestného činu. Místo toho je použil jako svědky proti obžalovaným. Je možné, že se tak dopustil nadržování, což by mohlo být důvodem k stíhání pro nedbalostní jednání.

Vydání licencí bylo ale v pořádku, takže výše uvedené úvahy mají jen akademický význam, směřující k zpochybnění logičnosti kroků státního zástupce Radka Mezlíka.

(zprávu ČTK najdete na serveru České justice ZDE)

-------

V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu ZDE jsem uveřejnil druhý díl. Ten již ale vyšel i v „papírové“ formě a je dostupný v knihkupectvích.

Upozorňuji na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi (ZDE) v sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Zajímá mě, co si přeje ODS?

Protože vy na jednu stranu tvrdíte, že: ,,Zdá se, že si voliči nepřejí další federalizaci EU, bezbřehou migraci a ničení konkurenceschopnosti a životní úrovně radikální zelenou ideologií vtělenou do Green Dealu. To je nadějná zpráva." Jak ale vysvětlíte vaše spojení s Lidovci a TOPkou? Nemyslíte, že...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: O českém národním obrození

12:27 Petr Hampl: O českém národním obrození

Denní glosy Petra Hampla.