Nejdříve si dovolím shrnout, co pan Kolega europoslanec chce vidět, a to, co se snaží, abychom viděli i my. Vidí zlou ČSSD, jak jinak, která kuje v dalekém, zlém Štrasburku (Bruselu) pikle proti svým vlastním občanům, a to vše s podtextem „zachvátí-li tě Štrasburk (Brusel, ČSSD), občane zahyneš!“ Každý ideolog, tedy i kolega Fajmon, mnoho podstatných věcí vždy nějakou náhodou opomene.  Hlavně těch, které by mohly zničit úplně obraz hodné ODS a poškodily image jejich pracovitých, starostlivých a pravicových „ódées“ europoslanců. Těch, které militantní ideologické vidění světa dovedlo až k dobrovolné izolaci zapojením se do frakce ECR v EP, frakce bez reálného vlivu na cokoliv. Stali se osobami, co mohou v klidu dění komentovat a mudrovat bez odpovědnosti, protože na žádný schvalovaný zákon nemají vliv.

Jeho domovská strana doma denně ukazuje, jak podporou experimentů typu sKarta, zvyšováním DPH u životně důležitých komodit, rozbíjením důchodového systému, svými zdravotnickými experimenty, strašením školného a ostentativním nezájmem o kvalitu životního prostředí myslí na klidnou současnost i spokojenou budoucnost občanů. Stačí jen, aby jim dali lidé hlasy v příštích volbách a hrůzám bude konec.  Nevím, jak vypadá příjemce těchto konstruktů v očích kolegy Fajmona, kterému je článek určen, ale vše napovídá tomu, že to bude volič patřící do tvrdého jádra sympatizantů, kterému stačí si přečíst, že ČSSD je zdrojem všeho zla.

Protože nechci dopadnout jako kolega Fajmon, pokusím se uvést několik drobných fakt a údajů, které pomohou jeho „vidění“ doplnit a korigovat. Je pravda, že ČSSD spolu s KDU-ČSL, US-DEU a KSČM přijala v roce 2005 Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.  To není žádné velké odhalení.

Škoda, že posel temné budoucnosti neuvedl, že vše vznikalo podstatně dříve, že u zrodu zákona stála vláda vedená Vladimírem Špidlou (mimochodem nynějším stínovým ministrem pro životní prostředí), která plně v souladu s programovými zásadami našeho volebního programu o ochraně životního prostředí přišla s návrhem základních parametrů zákona. Zmíněný zákon měl upravit a nastartovat nárůst podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů.  Jak si mnozí pamatují, byli jsme v tomto roce na konci přístupových jednání s EU a jen několik měsíců před referendem a následným vstupem. V přístupových jednáních se naše republika zavázala k rychlému slaďování norem a zákonů EU s naší legislativou. Bylo proto zcela přirozené, že základ pro konstrukci zákona tvořila směrnice EP č.2001/77 z roku 2001. Jen tak mimochodem – zákon o obnovitelných zdrojích by musela co nejdříve přijmout jakákoliv vláda, která ctí elementární povinnost plnit závazky. O tom, že nepřijetí tohoto zákona nebylo možné, se v článku kolegy Fajmona nedočteme, takže to vypadá jako výmysl z dílny ČSSD.

Ochrana životního prostředí a stimulace podnikatelských aktivit, které tento Špidlův zákon implikoval, stály v pozadí jeho tvorby. Přijetí tohoto zákona tedy nebylo výsledkem žádného komplotu levice, ani výsledkem tlaku tajemných lobbistických skupin. Cílem bylo (a stále musí být) postupně omezovat podíl fosilních paliv na výrobě elektřiny a s tím přinést do společnosti nové aktivity ve vztahu k životnímu prostředí, přinášet nové investice, vytvářet nová pracovní místa, zlepšovat životní podmínky. Jestli se nepletu, tak podpora ze strany státu se měla promítnout do navýšení koncové ceny o max. 7%.