Děkuji, pane předsedající, rád se k proběhlé diskusi vyjádřím, protože byla, jak je u nás zvykem, velmi košatá. Protože oblast vzdělávání se v podstatě dotýká čehokoli, tak ačkoli budeme mluvit o čemkoli, tak se to školství a vzdělávání týkat bude. I když jsem si myslel, že dnes nám tady chybí ten boxovací pytel typu Josefa Dobeše, takže nebudeme tak dlouzí, tak přesto jsme to projednávali více jak hodinu a půl, a proto jsem velmi rád, že školství jako takové nás zajímá.
V té debatě vystoupilo 11 senátorů a senátorek, z nichž 1 senátorka dvakrát. Já se tady na začátku zaměřím na tu obecnou rovinu. Všichni hovořili o důležitosti školství, bavili se na téma důležitosti regionálního školství. A rád bych se dotkl jen některých věcí, protože jsem byl i vyzván na některé konkrétní odpovědi.
Kolega Palas tady hovořil o krajském školství středním. To také byl největší, vážené senátorky a senátoři, problém té reformy. Ta reforma totiž vůbec nerozdělovala mezi základním a středním školstvím. Protože kdyby rozdělovala, nemůže hovořit u základního školství o nasávacím efektu. Ten nasávací efekt může fungovat např. na krajských školách, nebo středních školách i jiných zřizovatelů, protože tam opravdu dochází k tomu, že pokud je financování tzv. na hlavu, to znamená za studenta, tak se budou snažit mít co největší počet studentů, aby se uživili. Ale u základních škol si ten nasávací efekt nedovedu dost dobře představit.
Co se týká toho pohledu na regionální školství, tak si opravdu myslím, že tam je nutný ten regionální pohled. Nemůže se to řídit z kanceláře z Prahy, protože opravdu je něco jiného sloučit dvě školy v Praze nebo v Brně a dvě školy někde, kde vzdálenost mezi nimi je 35 km.
Hovořilo se tady o tom, že kraje školy slučují a obce ne. No, ono to taky dost dobře nejde, protože zpravidla řada obcí má jenom jednu školu, tak ji nemůže slučovat s nějakou jinou. Ale kraje, uvedu např. příklad Středočeského kraje, který má na starosti 200 školských zařízení, tak tam samozřejmě ta možnost potom je. A já jsem zvědav, když se budeme bavit do budoucna o tom slučování základních škol, tak jsem zvědav, je tady celá řada starostů a starostek, která starostka a starosta, nebo které zastupitelstvo se postaví před občany a řekne, že jim tam tu školu zruší a že budou dojíždět do sousední obce. Bude jich minimum.
Dále se tady hovořilo o negramotech. Já jsem rád, že se tímto závažným tématem Senát zabývá. Ten údaj prostřednictvím pana předsedajícího pro paní senátorku, ten údaj o těch 10 tisících negramotů v České republice, to znamená o těch 10 tisíc to narostlo, je údaj Českého statistického úřadu a vychází z posledního sčítání lidu. Nechci zabíhat do podrobností, protože ten vývoj samozřejmě je ovlivněn i přívalem lidí z oblastí, kde nefunguje dobře školský systém. A znovu podotýkám, že Česká republika patří mezi ty státy, které mají nejmenší procento lidí, kteří nedokončí povinnou základní školní docházku.
Ale pokud se dostaneme do toho, jak tady také bylo nastíněno jedním ze senátorů, že budeme mít malotřídky a ty tzv. plně organizované školy na vzdálenějším místě, tak může opravdu dojít k tomu, že sociálně slabší skupiny nebudou děti posílat do školy od šesté a vyšší třídy.
Dále se tady hovořilo o tom, jak investovat či neinvestovat.
Mě vždycky baví tohle téma z jednoho prostého důvodu. Na oblasti školství za poslední 2 roky se promrhala minimálně, minimálně 1 miliarda za hlouposti typu: reklama a propagace státní maturity za 800 000, která stejně nefunguje, a další hlouposti. Kupují se tam čokoládky na propagaci různých projektů a je tam hrozba nevyčerpání 53 miliard.
Vezměte si, kolik škol by z toho bylo živo, když průměrná škola jeden rok stojí stát 18 až 35 milionů Kč, tak si vezměte, kolik by to bylo škol. A pokud jsme se dotkli RUDu, tam je jeden problém, samozřejmě, asi že je to logický krok, že by peníze měly dostávat obce na žáka, které mají školu. Tady docházelo k tomu, že obce, které to dostávaly na konkrétního žáka, tak obcím, které mají školu, to zpětně již nedávali, ale vzhledem k tomu, že tam není vinkulace těchto prostředků, tak je velmi důležité, aby došlo k tomu, aby tyto prostředky šly na konkrétní školu. Protože pokud o těch financích rozhoduje obec, tak samozřejmě chodník je hned vidět, opravená silnice je hned vidět, ale jestli vychováme blbce nebo ne, tak ono to hned nepoznáte, a možná to nepoznáte celý život, že jsme vychovali blbce.
Jenom bych měl takovou malou poznámku tady – vyšší odborné školství patří do terciárního vzdělávání a opravdu si nemyslím, že kvalitu vzdělávání rozhodují testy. My jsme se tady o tom bavili, to se týkalo státní maturity. Já jsem hrdý, že Senát právě odmítl tu zpackanou podobu státní maturity, a historie nám během dvou let dala zapravdu. Kvalitní školu dělá kvalitní výuka a pokud nepůjdou peníze na kvalitní vybavení škol a na platy učitelů, tak můžeme mít sebelepší testy, a bude to jako v té nemocnici, kde těžce nemocného budeme pravidelně měřit teploměrem, budeme vědět, že má vysokou teplotu, ale to je jediné, co se, vážená paní senátorko, dozvíme.
Co se týká pana Fialy, pana ministra, tak byl několikráte tedy pochválen. Aby tedy nezpychl, tak bych mu chtěl tímto vzkázat – určitě je dobrý krok, že se zrušil ten paskvil. Na druhou stranu daleko důležitější krok bude kvalitní nastavení koncepce financování regionálního školství, pane ministře, a vůbec nejsložitější bude, abychom vymezili prvek kvality. Oba dobře víme, že ve vzdělávání prvek kvality se velmi těžko určuje.
V závěru mi dovolte malou poznámku. Za posledních tuším asi šest let došlo k dramatickému propadu finančních prostředků na oblast školství. Já se obávám, že to je záměr, cílený záměr, protože blbý národ se dobře ovládá. Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: senat.cz
