„Žák učebního oboru s maturitou nemůže mít objektivně takové znalosti jako student elitního gymnázia, proto je jednotná maturita nesmysl. Logicky se tedy u ní vyžadují celkově nižší dovednosti,“ míní Jiří Kostečka, šéf Asociace středoškolských češtinářů. Podle něho je „hodnota maturitního vysvědčení mizivá“. Řešením by byla možnost volby základní a nadstavbové úrovně zkoušky, a to i v jejích jednotlivých částech. 

 

Podobným záměrům ale ministr školství Petr Fiala není nakloněn. Prohlásil, že podoba státní maturitní zkoušky se v příštích letech nebude měnit. Je přesvědčen, že společná maturitní zkouška ani ve stávající podobě není příliš lehká a sděluje důležité věci. „Není součástí přijímacího řízení na vysoké školy, ale bez ní se nelze stát jejich posluchačem a to už je určitá selekce.“ 

 

„Má-li být maturita společná, musí mít jednu úroveň,“ řekl ministr. Podle něj lze jistě diskutovat o tom, zda musíme mít tolik oborů středoškolského vzdělání, jež jsou ukončeny maturitní zkouškou, ale debaty o dvou úrovních zkoušky jsou mrtvé. „Praxe ukázala, že se to neosvědčilo, studenti si tu vyšší prostě nevybírali, protože jim nic nepřinášela,“ konstatuje Petr Fiala. Naopak si dovede představit nabídku obtížnější zkoušky, která by ale byla nepovinná. 

 

Poslankyně Jana Drastichová, původně učitelka, je ráda, že státní maturity existují: „Podle mého názoru jsme již po legislativní stránce ulevili studentům maximum. Je jedna úroveň maturit, rovněž možnost volby mezi matematikou a cizím jazykem, písemné práce se opět hodnotí na školách.“

 

Jana Drastichová, si ani nemyslí, že číslo neúspěšných žáků je nadměrně vysoké: „Potvrdilo se to, co si všichni mysleli, že není maturita jako maturita. Je logické, že maturant gymnázia bude mít hlubší znalosti než maturant učebního oboru (bez urážky). Nicméně se domnívám, že testy vyšly vstříc svou náročností především učebním oborům. Rozhodně nejsem pro přehodnocení maturity z matematiky, ale měla by se vrátit víceúrovňová maturita nebo postupně se zvyšující testová náročnost. Rozdělení maturity ztrácí význam ve své základní podstatě. Je to stejné, jako bychom dávali testy při ukončení autoškoly podle toho, zda jde např. o ženu či muže.“

 

Ministr Fiala podotýká, že většina zájemců o VŠ studium pochází ze středních odborných škol. „Proto je rozumné, že existuje jednotná maturita, která stanovuje určitou hranici, i když po ní nemůžeme chtít, aby plnila dokonale všechny funkce. 

 

Podle poslankyně Drastichové by maturita z matematiky měla být povinna u konkrétních studijních oborů: „Maturita z matematiky u technických oborů je bez diskuse, naopak umělecké obory by měly mít možnost volby.“