Sobotka (ČSSD): Předkládáme Ústavnímu soudu návrh na zrušení 14 tzv. reformních zákonů

05.01.2012 22:15

Poslanci ČSSD dnes zaslali Ústavnímu soudu návrh na zrušení celkem 14 tzv. reformních zákonů, která prosadila vláda Petra Nečase v listopadu loňského roku v Poslanecké sněmovně.

Sobotka (ČSSD): Předkládáme Ústavnímu soudu návrh na zrušení 14 tzv. reformních zákonů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka

Zrušení těchto zákonů navrhují z procedurálních důvodů, neboť podle jejich přesvědčení nebyly přijaty ústavě předepsaným způsobem. Při přijetí těchto zákonů totiž docházelo k opakovaným omezováním práva jednotlivých poslanců (zejména poslanců opozičních) projednávat tyto zákony ve svobodné parlamentní rozpravě.

Vládní koalice u většiny z těchto zákonů výrazně (o třetinu až polovinu) zkrátila lhůtu pro jejich projednání ve výborech a zkrácena byla i lhůta mezi druhým a třetím čtením (na 48 hodin). Přitom jak ve výborech, tak na plénu byly vládními poslanci předloženy rozsáhlé a podstatné pozměňovací návrhy, které vládní předlohy zásadně měnily. Není proto divu, že většinu těchto chybných tzv. reformních zákonů Senát zamítl a zbylé vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Vrcholem arogantního přístupu vládních poslanců však bylo poté sloučení rozpravy k 14 zákonům, které spolu nijak obsahově nesouvisely, a omezení doby pro vystoupení poslance ke všem těmto zákonům na maximálně dvakrát 10 minut. Řadě poslanců tak byla upřena možnost vyjádřit se k různým návrhům zákonů po jejich zamítnutí či vrácení Senátem. Byla tak porušena práva poslanců parlamentní menšiny (opozice), zejména právo aktivně vystoupit v rozpravě a vyjádřit se k projednávanému bodu a práva blokovat či oddalovat rozhodnutí přijímaná většinou, a to i cestou tzv. obstrukcí. ČSSD je navíc přesvědčena o tom, že došlo k přímému porušení zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Poslanci ČSSD dále ve svém návrhu podaném k Ústavnímu soudu požadují zrušení institutu tzv. veřejné služby, upraveného v zákoně o pomoci v hmotné nouzi a v zákoně o zaměstnanosti. Od 1. ledna 2012 musí totiž tuto službu na základě výzvy krajské pobočky Úřadu práce ČR vykonávat i nezaměstnaní evidovaní v evidenci uchazečů o zaměstnání. Pokud by uchazeč o zaměstnání vedený v evidenci Úřadu práce ČR déle než 2 měsíce odmítl bez vážného důvodu „nabídku“ Úřadu práce ČR vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně, bude z evidence vyřazen a přijde tím o podporu v nezaměstnanosti a případně i na 6 měsíců o dávky v hmotné nouzi.

Tato zákonná úprava je v rozporu jak se základním právem občanů na přiměřené hmotné zabečení v nezaměstnanosti, tak s právem na pomoc v hmotné nouzi. Tím, že za výkon veřejné služby nenáleží odměna, odporuje i právu na spravedlivou odměnu za práci. Všechna tato sociální práva jsou garantována jak Listinou základních práv a svobod, tak mezinárodními smlouvami lidských právech, jimiž je ČR vázána. Platná zákonná úprava veřejné služby odporuje rovněž ústavnímu i mezinárodnímu zákazu nucené či povinné práce.

Poslanci ČSSD rovněž napadají zákonnou úpravu povinné tzv. přeregistrace poskytovatelů zdravotních služeb, zavedenou zákonem o zdravotních službách. Podle ní bude muset lékař oprávněný provozovat zdravotnické zařízení na základě dosud platné registrace znovu podstupovat nové registrační řízení a dokládat všechny podklady, neboť dosavadní registrace budou platit nejdéle do 1. dubna 2015. Pokud lékař hodlá poskytovat zdravotní služby i po uplynutí této doby, musí požádat do 1. ledna 2013 o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle nového zákona. Tato šikanózní právní úprava podle poslanců ČSSD retroaktivně zasahuje do již nabytých práv takového lékaře a odporuje principu právní jistoty v demokratickém právním státě.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: cssd.cz

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zábranský (Piráti): Pražské náplavky oživí otevřená keramická dílna v kobce 1

18:09 Zábranský (Piráti): Pražské náplavky oživí otevřená keramická dílna v kobce 1

Návštěvníci pražských náplavek se mohou těšit na nové místo k zábavě, odpočinku a kreativnímu vyžití…