Pokud se generál Jaromír Zůna, nominovaný SPD na vedení resortu obrany, ministrem skutečně stane, bude to podle některých médií druhý přiznaný člen normalizační KSČ ve vládě Andreje Babiše. Hned po premiérovi, který „rudou knížku“ získal rok před Zůnou v roce 1980. Podle Aktuálně.cz už na vojenské škole pan Zůna působil jako politruk šířící marxisticko-leninské učení. A senátor Pavel Fischer u budoucího ministra obrany upozorňuje: „Nevíme, jak hodnotí naléhavou hrozbu Ruska nebo globální hrozbu Číny.“
V dnešní době podle Dienstbiera však není rozhodující komunistická minulosti politiků ani v nejvyšších patrech politiky, což dokazuje i to, kdo sedí v současnosti na Hradě. „Nehodnotil bych pouze toho, jestli někdo byl členem nebo nebyl členem komunistické strany. To byl ostatně i současný prezident také a myslím si, že svůj úřad vykonává velmi solidně. Spousta lidí mu tento prohřešek zjevně odpustila, když byl zvolen,“ připomíná Jiří Dienstbier v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Napravil podle Dienstbiera i generál Zůna svou minulost? „Neznám pana generála Zůnu tak dobře, abych toto mohl hodnotit. Určitě samozřejmě to není plusový bod. Je to prostě nějaký škraloup na osobním profilu člověka, ale není to něco, co bych považoval za absolutní kritérium, jestli někdo může nebo nemůže být členem vlády,“ dodává.
„SPD ohrožuje svobodu v České republice,“ říká Dienstbier
Vymezil se především vůči politice hnutí SPD Tomio Okamury. „Záleží spíš na tom, kdo a jak se chová dnes, nebo jak se případně pokusil napravit svůj předchozí škraloup. Mně v zásadě mnohem víc asi vadí, že Zůna je v tuto chvíli nominant SPD, kterou já považuji za extrémní stranu, která ohrožuje svobodu v České republice,“ podotýká. Zůna na ministerstvo obrany zamířil jako součást vznikající koaliční vlády ANO, SPD a Motoristé sobě.
V souvislosti s tím Dienstbier kritizuje, že v návrhu programového prohlášení vlády není v sekci obrana ani slovo o Rusku: „To je závažnější problém. Samozřejmě postoj k Rusku, postoj k evropské integraci, k Severoatlantické alianci, to jsou zásadní body, které bych hodnotil. A jak jsem říkal, pravděpodobně mi mnohem víc vadí to, že na ministerstvu obrany bude nebo vůbec ve vládě bude někdo, kdo je tam díky nominaci SPD jako extremistické strany, to je ještě větší problém,“ zopakoval své výhrady.
Velkou pozornost budí také kandidáti Motoristů sobě – Petr Macinka a Filip Turek, kteří by měli obsadit ministerstvo zahraničí a ministerstvo životního prostředí. Jiří Dienstbier varuje, že problém nepředstavují jen jednotlivci, ale celková skladba vznikající vlády. „Jsou tam extrémní elementy, které se dlouhodobě vyjadřovaly tak, že ohrožovaly nebo odmítaly členství v Severoatlantické alianci anebo v Evropské unii,“ podotýká.
Hrozí, že se budeme chovat jako Orbánovo Maďarsko
Na základě výroků předsedy hnutí ANO se nebojí, že bychom ze západních struktur vystupovali: „Babiš už dal najevo, že to nepřipustí,“ uvádí.
Varuje však před maďarskou cestou: „Spíš se bojím vyvolávání atmosféry, která nebude nakloněna našemu plnohodnotnému členství. Hrozí, že se budeme chovat jako orbánovské Maďarsko,“ varuje exministr pro lidská práva.
Připomíná opět především postoje některých představitelů nové vládní koalice k evropským strukturám. „Například vyjádření nového předsedy Sněmovny Tomia Okamury na návštěvě Slovenska, kde pochválil Slovensko za novelu ústavy, která jde proti principům evropské integrace. To taky má určitou vypovídající hodnotu,“ poznamenává Dienstbier. I když Babiš podle jeho soudu úplné extrémy nepřipustí, „bude vytvářet určitou negativní atmosféru“.
Dienstbier: Požadavky prezidenta Pavla na Babiše jsou legitimní
Je tomu více než třináct let, kdy jako prezidentský kandidát sociální demokracie Jiří Dienstbier trval na názoru, že v demokratické zemi o své vládě rozhodují občané ve svobodných volbách. „Prezident není car a Česká republika není samoděržaví, aby prezident mohl rozhodovat, kdo je mu pro vládu sympatický, a kdo ne," zdůrazňoval tehdy Dienstbier.
Jiří Dienstbier se proto vyjadřuje také k otázce dosavadního nejmenování Andreje Babiše premiérem ze strany prezidenta Petra Pavla a jeho požadavkům týkajících se řešení budoucího střetu zájmů. „Myslím si, že ty požadavky prezidenta Pavla na Andreje Babiše jsou legitimní, že by měl vysvětlit nejenom jemu, ale i veřejně, jak se vypořádá se svým zjevným střetem zájmu a to zatím neučinil,“ podotýká s tím, že ze strany prezidenta jde o legitimní požadavek, nikoliv požadavek, který by vyplýval z ústavního textu.
Přiznává tak, že ačkoli jemu samotnému postup prezidenta dává smysl, z ústavního hlediska je situace složitější. „Přijde mi to v pořádku, ale ústavně to je samozřejmě tak, že prezident nemá povinnost jmenovat konkrétní osobu premiérem. A na druhou stranu, vzhledem k tomu, že jsme parlamentní republika, tak by měly jeho kroky směřovat k tomu, aby tu vznikla vláda s většinovou podporou, s důvěrou Poslanecké sněmovny. Je zjevné, že hnutí ANO vyhrálo volby takovým způsobem, že bez něj nikdo vládu není schopen sestavit.“
„To znamená, že z ústavního hlediska ta situace prezidenta není asi úplně příjemná, protože bude časem tlačen k tomu, aby nějaký krok učinil. A vlastně žádný jiný než jmenování Andreje Babiše se mu nenabízí,“ shrnuje Jiří Dienstbier.
Spoléhá Andrej Babiš na to, že ho prezident Petr Pavel nakonec stejně bude muset jmenovat premiérem? „Nevidím do hlavy Andreji Babišovi, ale vůbec bych to nevylučoval,“ uvádí exministr.
K tomu upozorňuje, že prezident Petr Pavel by se neměl vydat cestou, kterou v minulosti zvolil Miloš Zeman, když navzdory většině ve Sněmovně jmenoval Jiřího Rusnoka premiérem. „Bylo by proti smyslu Ústavy, kdyby se prezident Pavel choval podobně jako v minulosti Miloš Zeman, když navzdory většině ve Sněmovně jmenoval Rusnoka premiérem a následně jeho vládu.“
Po jmenování Jiřího Rusnoka tehdy vznikla tzv. úřednická vláda, která od počátku neměla oporu většiny v Poslanecké sněmovně. Rusnokův kabinet podle očekávání v srpnu 2013 nezískal důvěru — chyběl mu jediný hlas. Vláda tak pokračovala v demisi a fungovala pouze jako dočasný kabinet v omezeném režimu, dokud se neuskutečnily předčasné volby. Ty proběhly na podzim 2013 a Rusnokova vláda byla následně nahrazena standardní politickou vládou, která vzešla z voleb.
Možný návrat do SOCDEM
Jiří Dienstbier v minulosti působil jako ministr ve vládě Bohuslava Sobotky a dříve byl místopředsedou ČSSD. Stranu, která mezitím změnila název na SOCDEM, oficiálně letos opustil kvůli její spolupráci s hnutím Stačilo!.
Nyní však říká, že určitou naději vidí v jejím aktuálním vývoji. „Naději teď vidím v nadcházející SOCDEM, kde bude kandidovat do vedení někdejší premiér a eurokomisař Vladimír Špidla. Pro mě by tato volba byla jistou zárukou nebo alespoň náznakem toho, že sociální demokracie se chce vydat tradiční cestou. To znamená cestu moderní sociálně demokratické evropské strany,“ říká Jiří Dienstbier.
Zároveň popisuje, jak by případná změna vedení ovlivnila jeho vlastní postoj k Sociální demokracii: „Pokud by Špidla a Petr Pavlík prosadili svou vizi, své představy, jak má fungovat sociální demokracie, byla by mi strana sympatická,“ uvádí Dienstbier k vizím kandidátů na předsedu strany. Za této situace hovoří i o možném návratu: „To znamená, že bych teoreticky mohl uvažovat i o návratu.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Bylo by špatné, pokud by nová vláda posunula Česko směrem k orbánovskému Maďarsku?
autor: Natálie Brožovská
