Opakovaně jsme žádali vládu P. Nečase o zásadní přepracování návrhu a politickou shodu pro tento plán, který o několik desítek let přesahuje mandát současné koalice. Nečasova vláda všechny snahy ČSSD o vyvolání jednání či prosazení spravedlivější normy zablokovala.  

ČSSD pro vládní podobu zákona nehlasovala a využila veškerých legálních prostředků k tomu, aby zákon nebyl přijat v podobě, v které ho nakonec vládní koalice za pomoci přeběhlíků schválila.

Sociální demokracie je přesvědčena, že tato podoba zákona, kdy se církvím bude vracet majetek a finanční náhrady v objemu přesahujícím 134 miliard korun, hrozí vážným rizikem poškození veřejných financí a zatíží občany naší země na několik generací dopředu.

ČSSD proto využívá i poslední možnost, kterou předpokládá Ústava ČR, ve snaze zastavit tento špatný zákon - tedy podání návrhu skupinou poslanců na zrušení zákona č. 428/2012. V tomto návrhu, který dnes ČSSD podala k Ústavnímu soudu v Brně, se logicky neobjevují všechny výhrady užité představiteli ČSSD v uplynulých měsících k přijatému zákonu. Ústavní stížnost se soustřeďuje na ty argumenty a ustanovení zákona, která mohou být v rozporu s ústavním pořádkem ČR.

Za podstatné argumenty, o které se opírá stížnost poslanců ČSSD lze zjednodušeně označit tyto:

1. Církvím je vracen majetek, který po celou dobu existence Československa (před jeho vznikem, po dobu trvání první republiky i po roce 1945) podléhal kontrole státu a podstatné majetkové přesuny či operace vyžadovaly v konkrétních případech souhlas státních orgánů. Zatímco v minulosti měl tento majetek veřejnoprávní povahu, současná konstrukce předává vlastnické právo církvím zcela neomezeně i k majetku, k němuž dříve právo výlučného vlastnictví neměly.