A tímhle to teprve začíná! Zdeněk Zbořil ke kauze „Koněv a Praha 6“: Nemá dobré zprávy

09.09.2019 10:45

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Způsobil nejen sobě, ale i České republice situaci, kterou to všechno zřejmě začíná,“ reaguje politolog Zdeněk Zbořil na přístup starosty Ondřeje Koláře. „Pokud je zrnko pravdy na pověsti, která se šíří Prahou 6, kde bydlím, nepomůže mu a jeho politické kariéře, ani kdyby ty garáže byly zlaté a mohli tam garážovat všichni ‚naši zlatí hoši‘,“ dodal. Celá vláda by podle něj měla v souvislosti s památníkem maršála Koněva opatrně volit slova. S ohledem na reakci ruského ministerstva zahraničí k postoji prezidenta Miloše Zemana Zbořil podotýká: „Nejenom ti, kteří nemají rádi Miloše Zemana, ale i ti, kteří dehonestují úřad prezidenta republiky, budou po tomto dostávat mrtvičné záchvaty.“ O plánu rekonstrukce náměstí Interbrigády a stavbě podzemních garáží informoval starosta Prahy 6 v listopadu 2017 v Českém rozhlase.

A tímhle to teprve začíná! Zdeněk Zbořil ke kauze „Koněv a Praha 6“: Nemá dobré zprávy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

I v uplynulém týdnu pokračovala výměna názorů v souvislosti s kontroverzní sochou maršála Koněva, ovšem i v mezinárodním měřítku. Ruský ministr kultury Vladimir Medinskij v rozhovoru s ruskými novináři přirovnal starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře k vůdci regionální odbočky nacistické strany NSDAP. „Starosta jakéhosi obvodu řekl, že rada se bude zabývat demontáží památníku osvoboditeli a zachránci města. Je to takový místní gauleiter,“ citovala agentura TASS Medinského a informaci převzaly české servery.

Anketa

Měla by Poslanecká sněmovna schválit zprávy o hospodaření České televize?

12%
88%
hlasovalo: 10746 lidí

„Pan starosta Prahy 6 by mohl vědět, jak jsou v Rusové v Rusku, ale i v zahraničí, citliví na hanobení obětí druhé světové války. Aroganci těch, kteří postrádají elementární úctu k symbolům Velké vlastenecké války. Pokud to neví, mohl se zeptat svého pana otce, který byl svého času velvyslancem ČR v RF a jistě v rámci svých služebních povinností navštívil pamětní místa,“ uvedl Zbořil. „Jsou to většinou hřbitovy v mnoha velkých městech, ale i na venkově, a jistě se mohl seznámit alespoň s těmi největšími v Sankt Petěrburgu (Leningradu) a v Moskvě. Protože se nezeptal ani na maďarském velvyslanectví v Praze, proč ve větším centru Budapešti stále stojí památník „osvoboditelům“ z roku 1945, způsobil nejen sobě, ale i České republice situaci, kterou to všechno zřejmě začíná," dodal.

Starosta sdělil, že nechává vyjádření bez komentáře, a předpokládá, že se „proti takovéhle nehoráznosti a sprostotě“ ohradí ministerstvo zahraničí. Vyjádření posléze poskytl ministr zahraničních věcí Petříček: „Tohle je skutečně nešťastný formát debaty. Mrzí mne, že diskuse o této soše překračuje racionální rámec, a doufám, že se podaří vyhrocenou rétoriku opustit a přejít k věcnému dialogu. Chtěl bych k tomu tímto všechny strany vyzvat. Vyjádření ministra kultury Ruské federace nepovažuji za vhodné. Myslím, že omluva by pomohla uklidnit situaci.“

„Pan MZV Petříček by se mohl, kromě úkolů, které mu zadává pan starosta Fischer, podívat na texty dvou smluv (první uzavřel již Václav Havel s Borisem Jelcinem, druhá je, pokud se nemýlím, z roku 2004) a také se zeptat svých právníků, zda nebyl porušen zákon 122/2004 o Ochraně hrobů a památných míst, který má přesah do práva mezinárodního. Pokud by to na MZV nevěděli, ať se zeptají pana dr. Jaroše-Nickeliho. Ten, ač historik, upozornil na znění zákona a snad i na MZV někoho napadne, že nejen pan starosta bude mít starosti, které nepředpokládal, ale že i MZV a vlastně celá vláda by měly opatrně volit svá slova. Válečný stav, jak tam možná nevědí, mezi ČR a RF ještě nenastal,“ komentuje politolog.

Podle starosty městské části Prahy 6 Ondřeje Koláře by měla být socha maršála Koněva přesunuta, protože budí vášně a přitahuje extremisty. „Ta socha tady opravdu nemá co dělat. Nechci, aby z Prahy 6 bylo poutní místo extremistů, ať už z levého, nebo z pravého spektra,“ řekl Kolář pro novinky.cz. Místo toho by podle Koláře měl být na místě pomník osvoboditelů. „Chceme věnovat naši vzpomínku Rudé armádě, nikoliv jedinému maršálovi,“ řekl Kolář a odvolával se na petici s více než tisíci podpisy na odstranění sochy.

„Spíše to vypadá, že extrémní stanoviska zaujímá pan starosta. Zatím se vyjadřuje spíše nevhodně než moudře. Protože se dost dobře zná s Karlem Schwarzenbergem, doporučil bych mu zeptat se, jak je to ve Vídni s památníkem „sovětským osvoboditelům“ na Swarzenbergplatzu. Jak dlouho tam ještě bude stát, přestože ze Schwarzenberského paláce je už dávno luxusní hotel. Také tam by mohlo být docela užitečné a výnosné místo pro parkování ve středu města. Pan bývalý MZV by mu dobrou radu jistě neodepřel, i když si nejsem jistý, zda by ho někdo z našich chvilkových demokratů neobvinil ze střetu zájmů,“ uvedl Zbořil.

Některé lidi nehorázně prezentovaná neomalenost probudila ze snu

K pomníku maršála Koněva napsal pár slov také poslanec Jaroslav Foldyna. Rozvinul myšlenku, kterou předložil veřejnosti starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. „Starosta Prahy 6 prý nezpochybňuje zásluhu Rudé armády na tom, že jsme nebyli vyhubeni, a proto chce strhnout sochu jednoho z nejvyšších velitelů Rudé armády. Dříve se tomu říkalo protimluv, dnes se tomu zřejmě říká projev díků ‚made in TOP 09‘. Pan starosta navrhuje strhnout sochu maršála Koněva a nahradit ji sochou ‚všech bojovníků za naše osvobození‘. Prý proto, že maršál Koněv nebojoval sám. Jde o velmi zajímavou myšlenku. Pokud bychom ji rozvinuli dál, tak bychom měli strhnout i sochu generála Pattona. A nahradit ji sochou ‚všech jiných bojovníků za naše osvobození‘, Patton přece také nebojoval sám,“ uvedl Foldyna. Jenže to by podle zákonodárce byl teprve začátek, protože bychom museli rozbít i pomníky zakladatele našeho moderního státu T. G. Masaryka, protože nepochybně nebyl jediným bojovníkem, který se zasloužil o republiku. A celý tento proces by skončil tím, že bychom vlastně vymazali celou naši historii. „A nakonec na samotný závěr akce ‚Naši historii spláchneme do hajzlu a pak skočíme za ní‘ slavnostně strhneme sochu sv. Václava a nahradíme ji sochou ‚všech bojovníků za českou státnost‘. Vlastně ani to ještě není ono. Sochu sv. Václava nahradíme památníkem ‚Všech bojovníků za všechny státnosti světa‘. A pak už se konečně staneme ničím,“ neudržel se v jednu chvíli zákonodárce Foldyna.

„My nejsme ničím, buďme vším! To jsou opojná slova Internacionály. Ale bez jízlivého humoru. Pan poslanec nevyzývá k revoluci, ani k drsnému sametu na Praze 6. V podstatě jen říká jinými slovy to, co jsem četl v několika stech vyjádřeních lidí, které tato nehorázně prezentovaná neomalenost probudila ze snu, že se někteří politici a jejich strany chtějí domluvit na demokratických procedurách. Snad ne na poslední chvíli pochopili, že nejde jen o sochu Koněva, a dokonce ani o symbol Rudé armády, ale i o jejich existenci. Konečně pochopili, kdo jsou ti, co mají vychcípat, jak si přeje jedna protagonistka hnutí za pravdu a lásku. To nezpůsobil svými slovy pan poslanec Foldyna, ale ‚pýcha moci‘, i když zatím jen v šestém pražském obvodu,“ uvedl Zbořil.

Skutky osob z miniaturní pozice, které ohrožují mezinárodní postavení ČR…

Svou odpověď na problém s památníkem připojil i předseda ČSSD Jan Hamáček, podle kterého nemá smysl ho bořit. „Pražští politici nemají program a vizi, co s hlavním městem, tak to zakrývají pseudoproblémy a přepisováním historie,“ píše v komentáři ve svém blogu na serveru Aktuálně.cz. „Koněv byl voják, voják, voják! Koněv nebyl Stalin, nebyl zosobněním bolševického teroru, nemá smysl bořit jeho pomník,“ říká jasně svůj názor šéf ČSSD Jan Hamáček. Zdůrazňuje, že Koněv byl za druhé světové války očitým svědkem nacistických hrůz, viděl, co Němci páchali v jeho zemi, osvobodil Osvětim. Jeho samého i jeho vojáky hnal podle předsedy vztek a touha skoncovat s nacistickým režimem, s tím přijeli do Prahy. 

„O slovech pana místopředsedy vlády nemá cenu pochybovat. Ale v podstatě jen uvádí na pravou míru slova a skutky těch osob z miniaturní pozice, které ohrožují mezinárodní postavení ČR. Doufejme, že pražská elita přehlédla cestu Angely Merkelové do Číny. Byla, pokud se nemýlíme, už dvanáctá. Někdo ze Sněmovní, kde mají na skladu tibetské vlajky, by mohl alespoň s jednou doběhnout na německou ambasádu. Nemají to tam daleko a třeba by Jeho excelence pan velvyslanec alespoň paní kancléřku informoval, že se to někomu v Praze nelíbí. A pokud jde o Koněva, on nejen se svými vojáky osvobodil Osvětim, ale hlavně dobyl Berlín. Pokud se to na Praze 6 nelíbí – budiž. Ale pak stojí na straně těch, kteří popírají zločiny německého nacismu, a to je i v naší EU stále ještě trestné,“ říká Zbořil.

Mezi ty, podle kterých by socha z Prahy 6 měla zmizet, se řadí i historik a docent českých dějin na UK Petr Hlaváček. Ten nyní přichází s návrhem, že až prezident Miloš Zeman opět vyrazí na návštěvu ruského vůdce Putina, sochu Koněva by mu měl přivézt jako dárek. Nebo navrhuje z pomníku udělat specifické pamětní místo bolševických zločinů a sovětsko-ruské imperiální zvůle.

„Pan docent zřejmě nechce pečovat o dobré jméno své alma mater, jak přísahal při své promoci. Když mu nevadí, že má z ostudy kabát, proč hází svou špínu i na Karlovu universitu?“ komentuje politolog.

Městská část bude o pomníku jednat 12. září na zastupitelstvu. Kolář chce sochu přestěhovat na jiné místo, Piráti navrhují vypsat v této věci referendum, ale nejdříve s příštími celostátními volbami, tedy za dva roky.

„Nepřátelé pana starosty mu jistě přejí, aby tyto své nápady dotáhl až ‚do svého konečného řešení‘. A pokud je zrnko pravdy na pověsti, která se šíří Prahou 6, kde bydlím, nepomůže mu a jeho politické kariéře, ani kdyby ty garáže byly zlaté a mohli tam garážovat všichni ‚naši zlatí hoši‘,“ reaguje Zbořil.

Připomenout můžeme, že o plánu rekonstrukce náměstí Interbrigády a stavbě podzemních garáží hovořil starosta Ondřej Kolář například v listopadu 2017 v rozhovoru pro Český rozhlas Plus, zároveň ale sděloval, že ji nechce odstranit. 

„Budou po tomto dostávat mrtvičné záchvaty“

Zatímco na adresu starosty Prahy 6 měla ruská strana slova, která si podle některých žádají omluvu, chvála zněla v souvislosti s postojem prezidenta Miloše Zemana. Ministr kultury Vladimir Medinskij poděkoval prezidentovi za podporu. Zeman ve čtvrtek v televizi Barrandov úvahy o odstranění Koněvovy sochy kritizoval. Ruský ministr očekává, že po Zemanově obhajobě památníku správa šestého pražského obvodu přijme správné rozhodnutí.

„Nejenom ti, kteří nemají rádi Miloše Zemana, ale i ti, kteří dehonestují úřad prezidenta republiky, budou po tomto dostávat mrtvičné záchvaty. Ale co vlastně všichni ti radní obrazoborci chtějí. Rozumím tomu, že se jim socha nelíbí. I mně se zdá taková až příliš „soc-realistická“. Podobných ‚nepovedených‘ je v Praze hned několik. Dokonce i ten Simón Bolívar, který je několik stovek metrů od Koněva, je mu tak trochu podobný,“ uvedl Zbořil. „Ale jde o ty symboly. Na Klárově jsou hned dva. Preclíkův a jeden dovezený z Velké Británie. Oba mají své kritiky i obhájce. Někomu se nelíbí sochy Olbrama Zoubka, naši prapředkové si stěžovali na Suchardova Františka Palackého. Obrazoboreckou vlnu jakž takž přežil Josef Jungmann. Spor o mariánský sloup na Staroměstském náměstí, doplněný popravištěm, na kterém byli stínáni a rituálně mučeni členové stavovského direktoria, zřejmě také hned tak neskončí. A touha vystěhovat Muchovu Slovanskou epopej daleko od Prahy je také nezměrná. Tak se k tomu nakonec vždy vyjadřuje nějaká politická autorita. A ta na sebe bere odpovědnost před dějinami i současností. Když jde pak o symbol nadnárodní, je to ještě těžší,“ dodal.

Prezident komentoval debatu i v rozhovoru pro Parlamentní Listy. „Doslechl jsem se, že na tom místě mají být vybudovány podzemní garáže. Je-li tomu tak, je to velice cynický důvod pro odstranění sochy maršála Koněva,“ Na adresu lidí, kteří proti soše demonstrovali, zmínil: „Měli by si uvědomit, že maršál Koněv kromě Prahy osvobodil také Osvětim. Já sdílím názor, že by neměl mít sochu v Maďarsku, ale teď se bavíme o tom, co udělal pro Československo, a tam je jeho přínos pozitivní.“

„Jak jsem řekl, také jsem to slyšel, ale nechce se mi tomu věřit. V Praze 6 jsme měli různé starosty, kteří se chovali různě, ale trochu estetického a urbanistického rozhledu jim nechybělo. Doufám, že chybět těm současným, s výjimkou pna Fischera, také nebude. Ale zatím zřejmě ještě zloba, zášť a svár nepomíjejí,“ říká politolog.

V rozhovoru Parlamentních listů s prezidentem byla řeč také o iniciativě Fridays For Future, jež se dostala i do České republiky. „Ať se mladá generace zajímá o svoji budoucnost, ale v sobotu. V sobotu, kdy se neučí, protože pak to bude poctivé a věrohodné. Pokud je to v pátek, je to pouze pokus ulejt se ze školy a nic jiného,“ uvedl prezident. 

„Asi by bylo opravdu lepší demonstrovat za svou budoucnost prostřednictvím něčeho užitečnějšího, než jsou hesla a nesrozumitelná touha po touze. Když už je to v pátek, v postní den, tak by si záškoláci mohli odpustit maso, cigarety a sem tam nějaký joint. A třeba se na chvíli věnovat nějaké veřejně prospěšné manuální práci. Nepořádků je nejen v Praze, ale i v mnoha menších městech dost a dost. Obecní ‚oranžády‘ to většinou nestíhají,“ říká politolog.

Prezident Miloš Zeman také reagoval na dotaz, zda blahopřání premiéru Babišovi k zastavení trestního stíhání nebylo předčasné. Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana jde teprve o mezikrok a může se to ještě změnit. „Pavel Zeman by se k tomu vlastně neměl vůbec vyjadřovat, protože o tom vůbec nic neví. Předpokládám, že ten materiál pana Šarocha ještě nečetl. Je to 90 stránek, nebo dokonce 20 tisíc stran spisu, ze kterého pan Šaroch vycházel. Ne, ne, ne. Já jsem vyšel z informace, že Deník N, jak známo, oznámil, že pan Šaroch rozhodl o zastavení trestního stíhání. Nemám nic proti tomu, aby se rozhodnutí pana Šarocha přezkoumalo, a přál bych si dokonce, aby se těch 90 stránek zveřejnilo, aby všichni mohli posoudit, stejně jako posuzují například zdůvodnění rozsudku, důvody, které pana Šarocha k tomu rozhodnutí vedly. Nicméně, vážím si ho za jeho odvahu, protože kdyby se rozhodl naopak pro obžalobu Andreje Babiše, celá mediální smečka by mu nadšeně tleskala,“ uvedl prezident.

„To je opravdu pozoruhodná událost. Deník N, který sám sebe považuje za nebojácného hledače pravdy ve veřejném zájmu, pustil do světa buď neověřenou, nebo díky své nekompetentnosti zkomolenou zprávu. Zejména veřejnoprávní média z ní udělala zprávu poplašnou a téměř všichni reprezentanti politických stran si ji vyložili ve svůj prospěch. Když se ukázalo, že je to lež, nebo pololež, zapomněli na jedno a zvolili si to druhé, aniž počkali, že by mohlo být ještě třetí nebo čtvrté. Byli mezi nimi výjimky, ale téměř všichni, kteří pomlouvají dezinformační weby, dezinformovali. Jde vlastně jen o to, zda Deník N lhal ve zlém úmyslu, anebo díky své bezradnosti, a hlavně, zda tak nečiní v jiných případech, které nejsou tak ostře sledované,“ komentuje Zbořil.

„Pan prezident ani nic jiného říkat nemůže. Upozorňuje jenom, že na pana dozorujícího státního zástupce je vyvíjen tlak, že jsou aktivní různé nátlakové skupiny s různými motivacemi, ale že mu věří a podporuje ho. Jako obvykle, to nejdůležitější pan prezident neříká nahlas, ale myslím si, že také už naznačil, že v případě jakéhokoli nátlaku na státní zastupitelství uplatní i svá práva, která mu dává Ústava ČR,“ dodal.

Podle aktuálního průzkumu Kantar CZ, který v neděli zveřejnila Česká televize, by se stalo vítězem voleb s 30 procenty hnutí ANO, které si od června polepšilo o 4,5 procentního bodu. Na druhém místě zůstali Piráti se 17 procenty, od minulého měření oslabili o 1,5 procentního bodu. Třetí ODS si polepšila o 1,5 bodu na 14,5 procenta. Do Sněmovny by se dále dostaly SPD s osmi procenty, ČSSD s šesti procenty a s pěti procenty STAN a KDU-ČSL. Spolu s KSČM by se do dolní parlamentní komory nedostala TOP 09. Průzkum se uskutečnil mezi 10. a 30. srpnem.

„Sice ODS informovala a doporučila, že antibabiš není program a že množství kritiky ANO 2011 by měli vážit na lékárnických vahách. Ale jejich potenciální partneři jim nenaslouchají. Velmi obecně řečeno, zřejmě z politické scény odcházejí malé, staré i novější politické strany. Trochu riskantně si dovolím tvrdit, že je to tím, že jim ve svých pořadech věnují ČT a Český rozhlas až příliš pozornosti. Obě tato média již ztratila a stále víc ztrácejí na své důvěryhodnosti a tak těm, kterým věnují takovou pozornost, spíše škodí, než pomáhají,“ uvedl Zbořil.

„Samozřejmě, že to není jediná příčina. Ale u každé z těchto politických stran je to trochu jiné. V TOP 09 se hádají, kdo by měl být lepším předsedou než ten druhý, komunisté jsou nehybní, a ačkoli podporují koaliční vládu, těm, kteří chtějí v politice pokračovat, je příjemnější být u toho v ANO 2011. STAN vypadá, jako kdyby promlouvala na veřejnosti ze záhrobí a zdá se, že ani pan Výborný nespasí KDU-ČSL svou agresivnější rétorikou. Možná je to problém vedení těchto malých stran. Ale co dělat, když už za první republiky staří političtí harcovníci věděli, že přepřahat v kopci není snadné. Ale na konec, a není to to nejposlednější. Stále ještě to je jen prázdninový výzkum a neměli bychom dělat předčasné závěry. Ani optimistické, ani pesimistické,“ uzavírá Zdeněk Zbořil dnešní Rozjezd.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

12:08 Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „V této souvislosti mne ale také zaujalo nadšení mladých lidí v některých evr…