Odbory v pondělí vyhlásily stávkovou pohotovost. Podle šéfa ČMKOS Josefa Středuly vláda překročila všechny myslitelné meze. Politický analytik Erik Best se zamýšlí nad tím, zda jsou odbory schopné do skutečné stávky také vstoupit, nebo jen hrozí stávkovou pohotovostí.
Má ministr financí Zbyněk Stanjura vaši důvěru?Anketa
Dle jeho slov je velkou otázkou, zda máme hrozbu stávek brát vážně. „Na druhou stranu ale připomeňme, že nedávno měly odbory výrazný úspěch, když v podniku Nexen přesvědčily majitele ohledně zvýšení mezd. Byl to překvapivý úspěch, protože se skoro neočekávalo, že to vyjde, protože se to mohlo rozšířit na další korejské firmy a nakonec to ohrozit i korejskou účast na dostavbě Dukovan. Byl to sice úspěch odborů, ale nelze to srovnávat, tehdy šlo o tlak odborů na jednu firmu. Tentokrát jde o tlak odborů proti vládě přes tyto firmy. Kdyby vyhlásily stávky v jednotlivých firmách, je to sice vzkaz vládě, ale trest pro dané firmy,“ říká Best.
„Do toho se nabízí otázka, zda firmy schvalují vládou představené změny či nikoliv. Některé společnosti to komentovaly, ale těžko předvídat obecnou náladu. Navíc ještě nebyly jasné přesné parametry toho konsolidačního balíku. Bude-li většina firem vládní opatření podporovat a odbory budou proti, může vzniknout dost velký společenský problém,“ míní analytik.
Čtvrteční zhruba dvouhodinová tisková konference vlády o plánovaných změnách podle jeho slov neměla takový dopad, jak si většina novinářů nebo analytiků myslí. „Ptejme se, kolik občanů to celé sledovalo. Pro nás je to profesní povinnost, ale konalo se to za pět minut 12, lidé byli v práci a spíše bych řekl, že naprostá většina veřejnosti potom viděla až výstupy a prezentaci jednotlivých opatření v rámci mediálních zpráv. Stejně tak je pro veřejnost důležité, že avizované zvýšení daní je porušení opakovaných slibů vlády a premiéra. Naštvanost odborů je podle mě dána také tím, že vláda sociálním partnerům změny nepředstavila dopředu a nedebatovala s nimi o tom. Mají pocit, že je vláda obešla a o to větší je důvod jít proti tomu, protože to mohlo podle nich podkopat jejich autoritu,“ je přesvědčen.
Fotogalerie: - Projekt Budoucnost
Samotnou tiskovku Erik Best přirovnal k show, na kterých firmy představují své nové výrobky. „Je to ten nejlepší úsporný balíček v historii! Jako když Apple říká, že teď je to ten nejlepší iPhone, co jsme kdy představovali! Prostě to byla pouze prezentace, chápu kritiku, ale prostě si nemyslím, že to veřejnost celé sledovala. Je tam přes 50 různých opatření, což svým způsobem kritiku rozmělňuje, protože každý má problém s něčím jiným a celá řada věcí se naopak někomu může zamlouvat. To usnadňuje představení onoho nového ‚výrobku‘, tedy toho ‚fantastického‘ balíčku,“ odhaduje politický analytik.
Premiér Fiala nicméně schytává kritiku v podobě svých vlastních slov z veřejných vystoupení z podzimu i doby před volbami, kdy důrazně a opakovaně odmítal, že jeho vláda bude zvyšovat daně. „Víme, jak urputně Petr Fiala se Zbyňkem Stanjurou hájili, že nebudou zvyšovat daně, pak to začali zlehčovat. Slíbili lidem, že něco nebudou dělat a stejně to udělali. Teď urputně slibují, že v navrhovaných opatřeních nebudou dělat žádné změny a co bylo domluveno a představeno, tak bude i platit. Má jim to teď veřejnost věřit? Co když to v některých oborech dopadne jako s vinaři a ten nejhlasitější si vylobbuje změnu dle svého zájmu?“ ptá se Erik Best.
Upozorňuje na poslední průzkum volebních preferencí, kdy vůbec poprvé průzkum agentury Kantar pro Otázky Václava Moravce připouští, že by vláda nezískala většinu ve Sněmovně.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
„Všichni, kdo pozorně sledují průzkumy, dlouhodobě viděli propast mezi tím, co říkal Kantar, a ostatními agenturami. Ta propast byla tak velká, že to už nebylo udržitelné. Pokud použiju logiku pana profesora Jiráka, který dělal analýzu předvolebních debat na ČT, vyvodil bych, že v České televizi neumějí být nezaujatí a pořád někomu fandí, což se také v jejich průzkumech projevovalo. Jenom Kantar měl doposud většinu pro vládní koalici, zatímco ostatní už nikoli. Jenže i teď to udělali jen napůl. Současné vládní strany v průzkumu sice ztratily většinu a získaly by jen 98 křesel, ale ČT do průzkumu začlenila ČSSD s devíti mandáty a 5,5 procenta. Znamená to, že vláda jako taková sice většinu nemá, ale pokud budeme považovat šéfa ČSSD pana Šmardu za představitele antibabišovského tábora, což můžeme, stále by vláda většinu udržela. To je největší význam průzkumu Kantaru, že sice přišel posun proti převážně ODS, ale ohromným způsobem stoupla hodnota ČSSD,“ soudí.
V takové situaci by podle něho sociální demokracie byla jazýčkem na vahách, a tím, kdo by se rozhodoval, zda vstoupí do vlády. „V jiných průzkumech to bylo ANO v pozici, kdo by si vybíral, jakou z dalších stran přibere do vlády a vytvoří koalici. Tady už ne, tady by tím hlavním, kdo by vše rozhodl, byla ČSSD. V tom nový průzkum nenápadně mění pravidla a jsou to pravidla České televize. V druhé půlce pořadu pana Moravce byl Tomáš Petříček z ČSSD, takže jsme ihned viděli snahu víc propagovat sociální demokracii a naopak prakticky vůbec nepropagovat stranu PRO Jindřicha Rajchla, která v řadě posledních průzkumů začíná získávat podporu. Jak to dopadne, těžko říct. Veřejnoprávní média mají obrovský vliv a uvidíme, co se ještě bude dít. Pan Rajchl má určitě slušný potenciál, ale jeho vzestup hodně záleží na tom, jaká bude v naší zemi celková situace, hlavně ekonomicky. Zatímco ČSSD bude mít evidentně přímou podporu České televize se vším všudy,“ konstatuje v závěru svého hodnocení Erik Best.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Radim Panenka
Juras1
