Na úvod si ujasněme jednu základní věc. V případě obsazování křesel ve vedení Sněmovny nic jako právo, zvyk ani tradice neexistují. Jediné, co platí, je právo silnějšího a tím silnějším je ten, kdo má ve Sněmovně většinu, tedy zpravidla ten, kdo po volbách skládá novou vládu.

Vítězové si ale většinou uvědomují, že jsou budoucími poraženými a že současní poražení se mohou stát budoucími vítězi. I proto se v orgánech Sněmovny postupem času ustálil princip poměrného zastoupení, který se v praxi projevuje tak, že i zástupci opozičních stran předsedají některým výborům. A zdá se, že ani na tomhle principu nehodlá nastupující vláda nic měnit.

Kdo byl předsedou Sněmovny?

Pokud však jde o předsednictví Sněmovny, pak ho Babišova vláda dala Radku Vondráčkovi z ANO. Obdobně jako předchozí Sobotkova vláda Janu Hamáčkovi z ČSSD, Nečasova vláda Miroslavě Němcové z ODS, Špidlova vláda Lubomíru Zaorálkovi z ČSSD a první Klausova vláda Milanu Uhdemu z ODS. Ve všech těchto případech byl předseda Sněmovny ze stejné strany jako premiér.