Hlasování o Maďarsku: Porušení pravidel, říká zkušený Čech z europarlamentu. Ještě bude veselo

17.09.2018 7:35

Maďarský premiér Viktor Orbán (Fidesz) v pátek oznámil, že jeho vláda zažaluje u Evropského soudního dvora Evropský parlament pro špatný součet hlasů při hlasování o návrhu na potrestání Maďarska. Návrh na zahájení řízení podle článku 7 Smlouvy o EU, podle nějž by Maďarsko mohlo být zbaveno hlasovacích práv v orgánech EU, podle jeho vyjádření v rádiu Kossuth, nebyl řádně schválen. Námitku proti výsledku hlasování vznesli i maďarští europoslanci. Při hlasování podle nich nebyla splněna podmínka souhlasu 2/3 přítomných poslanců. Do kvóra předepsaného článkem 354 Smlouvy o fungování EU chybělo 9 hlasů.

Hlasování o Maďarsku: Porušení pravidel, říká zkušený Čech z europarlamentu. Ještě bude veselo
Foto: EPP
Popisek: Viktor Orbán

Pro schválení rezoluce vyzývající k zahájení trestního řízení proti Maďarsku hlasovalo 448 poslanců Evropského parlamentu (EP). Proti návrhu hlasovalo 197 europoslanců. Dalších 40 evropských poslanců se zdrželo hlasování. Celkem se tedy hlasování účastnilo 685 poslanců.

Fotogalerie: - Robert Fico na právech

Premiér Slovenské republiky Robert Fico měl předná...
Přednášku zorganizoval Spolek českých právníků Vše...
Premiér SR Robert Fico
Studenti slovenskému premiérovi pokládali také dot...
U některých dotazů se Robert Fico i zasmál
Otázky kladlo také dost slovenských studentů, kteř...

Anketa

Kdyby si někdo v ČR na své náklady chtěl vzít domů sirotka ze Sýrie, měl by k tomu dostat možnost?

7%
93%
hlasovalo: 14517 lidí

Článek 354 Smlouvy o fungování EU stanoví, že ke schválení návrhu na zahájení trestního řízení proti členskému státu podle článku 7 Smlouvy o EU je třeba souhlasu dvou třetin odevzdaných hlasů poslanců a nadpoloviční většiny všech členů Evropského parlamentu. Jde o tzv. dvojité kvórum. K přijetí usnesení je třeba splnit 2 podmínky. 

  1. Pro návrh musí být nadpoloviční většina všech poslanců europarlamentu. EP má celkem 751 poslanců. Nadpoloviční většina je 376 poslanců. Při 448 hlasech „pro“ usnesení byla tato podmínka splněna.

  2. Pro návrh musí hlasovat 2/3 přítomných poslanců. V jednacím sále bylo přítomno 685 poslanců, kteří byli zaregistrování k hlasování a mačkali zelená hlasovací tlačítka „pro návrh“, červená tlačítka „proti návrhu“ či žlutá tlačítka „zdržuji se“. Dvě třetiny z nich je 457. Jestliže „pro“ návrh hlasovalo pouze 448 poslanců, tak tato podmínka splněna nebyla.

Návrh na zahájení řízení proti Maďarsku tedy možná ve skutečnosti nebyl schválen. Při stanovení požadavku na dvojité kvórum, tak jak je to uvedeno v článku 354 Smlouvy o fungování EU, musí být splněny obě podmínky.

Dvojité kvórum se stanovuje jako pojistka proti schválení návrhu malým počtem poslanců. Ve smlouvách je stanovena pro zvlášť závažná hlasování. Jako pojistka proti zvůli. Podmínka schválení návrhu nadpoloviční většinou všech je stanovena proto, aby část poslanců nemohla zneužít situace, kdy v sále bude málo poslanců – třeba z důvodu zahraničních služebních cest – a neschválila návrh na potrestání jedné země.

Anketa

Měl by Andrej Babiš oficiálně vystoupit proti pokračování sankčního řízení EU vůči Maďarsku?

98%
2%
hlasovalo: 21110 lidí

Dvoutřetinové kvórum je smlouvami stanoveno pro případy hlasování o nejzávažnějších věcech. Což návrh na zbavení členského státu hlasovacích práv rozhodně je. Jde o obdobu třípětinové většiny, která je v národních ústavách stanovena pro nejzávažnější hlasování. Například pro změny ústavy nebo ústavních zákonů.

V právní hantýrce se taková situace nazývá kumulativní podmínky. V právu platí, že vždy, když jsou stanoveny dvě nebo více podmínek současně, a v textu není uvedeno mezi podmínkami slovo „nebo“, je nutné splnit obě nebo všechny podmínky. V případě hlasování o návrhu na zahájení trestního řízení proti Maďarsku jedna ze stanovených podmínek splněna nebyla. Počet hlasů pro návrh nedosáhl 2/3 přítomných poslanců.

Je možné, že v bouřlivé atmosféře se italský předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani (frakce EPP) prostě jenom spletl, když návrh prohlásil za schválený. Ihned poté, kdy se na tabuli zobrazující výsledky hlasování rozsvítil počet hlasů „pro“, propukli proimigrační poslanci v jásot. Za hlasitého potlesku řada z nich gratulovala zpravodajce, holandské poslankyni Judith Sargentini (frakce Zelených), která předložila návrh na potrestání Maďarska. A někteří ji i líbali. Po přepočítání hlasů se ukazuje, že jejich radost možná byla předčasná. 

V europarlamentu se o podobné věci hlasovalo poprvé, takže je i možné, že technici špatně naprogramovali kvóra ve sčítací technice. 

Eurofederalisté se před hlasováním obávali, že se jim nepodaří přesvědčit dost poslanců z lidovecké frakce, jejímiž členy jsou i poslanci za maďarský Fidesz, aby počet hlasů „pro“ dosáhl na kvórum nadpoloviční většiny všech. Což se jim podařilo. V euforii ze splnění jednoho požadavku však zřejmě zapomněli počítat i kvórum dvou třetin přítomných, které článek 354 Smlouvy o fungování EU rovněž zakotvuje. Tento požadavek splněn nebyl. 

Na tento fakt upozornil ihned po hlasování maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó (Fidesz). „Do hlasování nebyly započítány hlasy europoslanců, kteří se zdrželi, a to výsledek hlasování ovlivnilo,“ upozornil maďarský ministr. Rozhodnutí bylo podle něj uděláno podvodným způsobem a v rozporu s příslušnými pravidly evropských smluv. Hlavní spor je o to, jestli se hlasování formou „zdržel se“ počítá do odevzdaných hlasů. 

Poslanec má čtyři možnosti, jak se při hlasování zachovat. Pokud s návrhem souhlasí, hlasuje „pro“. Pokud s návrhem nesouhlasí, má více možností. Může hlasovat „proti“. Podle stanoviska českého europoslance a člena výboru pro právní otázky EP Jiřího Maštálky (KSČM) by se hlasy poslanců, kteří hlasovali „zdržel se“, měly počítat do kvóra. Maštálka byl v minulém volebním období kvestorem europarlamentu, což je jedna z nevyšších volených funkcí v EP. Kvestoři jsou čtyři a mají na starosti otázky vnitřního chodu instituce. „Hlasy poslanců, kteří se zdrželi, se samozřejmě do kvóra počítají. Kvórum nelze snížit o ty, kteří hlasují ‚zdržel se‘,“ řekl Maštálka ParlamentnímListům.cz. Dodal, že se to tak vždy počítalo při všech hlasováních. Hlasování formou „zdržel se“ má právní účinek jako hlasování proti návrhu. Ke schválení návrhu musí být minimálně kvórem stanovený počet hlasů. Poslanec nehlasuje „natvrdo“ proti návrhu, ale svým hlasováním postupuje proti jeho schválení.

Mezi poslance, kteří se zdrželi hlasování – tedy zůstali v sále a byli přihlášeni k hlasování, a hlasovali „zdržuji se“ – patří i český europoslanec Pavel Poc (ČSSD). 

Pro ty, kteří nechtějí přímo hlasovat pro návrh, ale napůl chtějí umožnit jeho schválení, je v jednacím řádu možnost odhlásit se vyjmutím registrační karty z hlasovacího zařízení a odejít ze sálu. Tím se sníží kvórum nutné ke schválení návrhu. Každý hlas „pro“ tím má jakoby vyšší váhu. Snížení kvóra je hlas napůl pro návrh. Tuto metodu použila při hlasování o Maďarsku česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD).

Hlasování napadli stížností adresovanou předsedovi EP maďarští poslanci, kteří zpochybňují schválení návrhu. Ve čtvrtek 13. 9. 2018 předali svoji písemnou stížnost vedení Evropského parlamentu. „Poslanec má právo napadnout výsledek hlasování bud přímo hned po hlasování, nebo písemnou stížností proti protokolu o výsledku hlasování,“ vysvětluje europarlamentní matador Jiří Maštálka. Podle něj bude stížnost maďarských poslanců muset řešit Konference předsedů EP. Jde o politický orgán složený z předsedy EP a šéfů poslaneckých frakcí, která má na starosti přípravu programu schůzí a řešení problémů týkajících se jednání europarlamentu. „Co s problémem bude dál, to záleží na tom, jak předsedové rozhodnou. Mohou stížnost uznat a nařídit opakování hlasování. V takovém případě by se znovu o Maďarsku hlasovalo na říjnové plenární schůzi,“ konstatoval Maštálka. Maďaři podle něj mají možnost problém znovu otevřít na říjnové schůzi při schvalování programu, kdy mohu rovněž požadovat znovuotevření bodu a opakování hlasování. „Otázka ovšem je, jestli jim to většina svým hlasováním umožní,“ upozornil Maštálka. Vedení europarlamentu podle něj na Maďary možná bude chtít použít nějakou procedurální fintu.

Šéf maďarské diplomacie ihned poté, kdy nebyla zaregistrována jeho námitka, řekl, že maďarská vláda bude navíc hledat právní cestu, jak se proti neregulérnímu rozhodnutí EP postavit. „Rozhodnutí Evropského parlamentu nebylo nic jiného než malicherná pomsta vůči Maďarsku od politiků podporujících imigraci,“ řekl Szijjártó. 

První možností, kterou Maďarsko může použít k zablokování sporného rozhodnutí, je žaloba k Evropskému soudnímu dvoru. Podání žaloby proti Evropskému parlamentu v pátek v rozhlasové stanici Rádio Kossuth oznámil maďarský premiér Orbán. Vláda podle něj zároveň podá návrh na odložení vykonatelnosti rozhodnnutí EP do doby pravomocného rozhodnutí.

Soudní dvůr by po přepočítání hlasů mohl konstatovat, že řízení nebylo zahájeno, protože návrh nebyl schválen dostatečným počtem hlasů. Soudci by mohli s ohledem na metody počítání hlasů v ostatních hlasováních dojít k názoru, že návrh nebyl schválen. A že řízení o potrestání Maďarska nebylo zahájeno. A tudíž se nekoná. 

Soudci by si také mohli předvolat ke svědectví jednotlivé poslance, kteří se zdrželi a jejichž hlas nebyl započítán, a chtít od nich vysvětlení s jakým úmyslem hlasovali tak, jak hlasovali. Zda tím chtěli umožnit, aby byl proces trestání zahájen. Po zjištění stanovisek každého z nich by pak mohli rozhodnout, jestli návrh byl, nebo nebyl schválen. 

Soud by rovněž mohl nařídit opakování hlasování. To by se ale s největší pravděpodobností konalo až v novém Evropském parlamentu, který bude zvolen v květnu 2019. A tam již bude zcela jiné složení. Eurofederalistů a příznivců migrace bude zřejmě podstatně méně. Takže případné opakované schválení trestního řízení nemusí vůbec vyjít.

Při svém rozhodování by soudci mohli vzít v úvahu též starou právní zásadu, která je používána v trestním právu, a jež nese latinský název „in dubio pro reo“. Což znamená, v pochybnostech ve prospěch obžalovaného. Pak by mohli Maďarsku dát za pravdu a výsledek hlasování rovnou označit za neschválení návrhu. A říci, ať si poslanci hlasování klidně zopakují.

Další možností, jak lze problém právně řešit, je předání sporu nezávislému rozhodci. Tím by mohl být Mezinárodní soudní dvůr se sídlem v Haagu. Jde o soudní instituci zřízenou OSN k rozhodování sporů mezi státy. V minulosti však už byla použita i k rozhodování sporu mezi členským státem a EU jako mezinárodní organizací. Mezinárodní soudní dvůr posuzoval spor Irska s EU o to, jestli má v případě rozporu různých ustanovení přednost mezinárodní smlouva, nebo evropské právo. V případě rozporu mezinárodních úmluv o mořském právu a evropských směrnic o rybolovu prohlásil za nadřazenou mezinárodní smlouvu. Čímž dal za pravdu Irsku.

„Možnost použít k rozhodnutí sporu Mezinárodní soudní dvůr je však podmíněna tím, že obě strany uznají písemně jeho autoritu a souhlasí s tím, že může spor rozhodnout,“ upozorňuje expert na mezinárodní právo prof. Oskar Krejčí. Je otázka, jestli by to vrcholní představitelé EU byli ochotni udělat. „Bylo by to však lepší, než celý spor hnát do krajnosti a Maďarsko tím třeba dohnat až k ‚huxitu‘,“ uvedl prof. Krejčí.

Na rizika spojená pro EU s eskalací sporu s Maďarskem upozornil i Jiří Maštálka. „Ti, co hlasovali pro trestání Maďarska, si to asi neuvědomují, ale tímto hlasováním byl možná odhlasován budoucí rozpad EU,“ prohlásil Maštálka. Zvlášť velká ostuda by podle něj čekala europarlament, pokud by soud uznal, že Tajani při vyhlášení výsledku hlasování chyboval. „Tajani před vyhlášením výsledku minutu váhal. Ale asi mu jeho podržtaškové, kteří mu jsou při řízení schůze k ruce, řekli, že návrh byl schválen a je to v pořádku,“ uvedl Maštálka. Jemu a jeho kolegům z frakce se počet také nezdál a po jednání diskutovali o tom, jestli to skutečně bylo schváleno. I jeho a čtyři další kolegy z frakce GUE/NFL napadlo, že z toho může být pěkná ostuda. „Lidé si o tom budou myslet, že v tom europarlamentu sedí idioti, kteří ani neumí počítat,“ obává se Maštálka.

Procedurální chyby však může použít i kterýkoli premiér nebo prezident při jednání v Evropské radě. Návrh může vetovat s tím, že byl podán v rozporu se Smlouvou o fungování EU. K potrestání členského státu zbavením hlasovacích práv je totiž třeba jednomyslného souhlasu všech členů Evropské rady. Napadený stát o věci nehlasuje. Maďarsku však již slíbilo podporu Polsko, které avizovalo, že návrh bude vetovat.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Martin Kunštek

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Štěpán Kotrba drtivě rozebral fungování BIS. Zemanovi „čučkaři“ jsou proti jeho slovům jen lehké pošťouchnutí

16:30 Štěpán Kotrba drtivě rozebral fungování BIS. Zemanovi „čučkaři“ jsou proti jeho slovům jen lehké pošťouchnutí

Spor mezi prezidentem republiky a vedením Bezpečnostní informační služby je stále předmětem mediální…