Jen abychom i my... Zdeněk Zbořil o zabití Sulejmáního. Překvapil: Krym, Kosovo

06.01.2020 10:14

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Divoký Západ? „Z arzenálu argumentů, kterými se vysvětlovalo zavraždění Muammara Kaddáfího v Libyi nebo Saddáma Husajna v Iráku…“ Politolog Zdeněk Zbořil v dnešním Rozjezdu rozebírá situaci po smrti íránského generála Sulejmáního. „Hlava teokratického režimu ve skutečnosti již mobilizuje nejen Íránce a perské muslimy, ale celý islámský svět. Lze se proto obávat, že se mu podaří návrat k rétorickým figurám islámských bojovníků, kteří vědí, koho mají považovat za Velkého Satana a jeho spojence.“ Spojeným státům se podle politologa může přihodit, že zažijí „ještě více Vietnamů“, jak jim předpovídali odpůrci americké války ve Vietnamu šedesátých a sedmdesátých let 20. stol.

Jen abychom i my... Zdeněk Zbořil o zabití Sulejmáního. Překvapil: Krym, Kosovo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Při raketovém útoku na letiště v Bagdádu byl v noci na pátek zabit velitel elitních íránských jednotek Kuds Kásim Sulejmání. Akce Američanů byla provedena na příkaz prezidenta Donalda Trumpa. Sulejmání měl podle Pentagonu připravovat úroky nejen na americké diplomaty.

Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2019

Vyjádření České Suverenity k ústavní stížnosti na ...
Exekutor chtěl vyklidit budovu v Jeseniově ulici v...
Aktivisté na střeše Kliniky
Odhalení pamětní desky Jana Palacha v pražském Kar...
Páteční modlitba v muslimském centru Alfirdaus v P...
Páteční modlitba v muslimském centru Alfirdaus v P...

Anketa

Je dobře, že Donald Trump nechal ,,oddělat" Kásima Sulejmáního?

hlasovalo: 13910 lidí

„Pamatuji si už dost rozhodnutí americké administrativy, která se vždy zdála postrádat logiku, a která vytvářela situace, které teprve se zpožděním dostávaly smysl. Takový, který původně nepředpokládali ani ti, kdo takové situace způsobili,“ uvedl politolog Zdeněk Zbořil. „Slova amerického prezidenta o tom, že vysoký vojenský a politický činitel připravoval nebo mohl připravovat útoky na americké diplomaty, je z arzenálu argumentů, kterými se vysvětlovalo zavraždění Muammara Kaddáfího v Libyi nebo Saddáma Husajna v Iráku. Trochu záhadné ‚utracení‘ Usámy bin Ládina bylo také zvláštní povahy, ale přece jenom fyzická likvidace hlavy státu nebo politiků a vojáků na vysoké politické úrovni vyvolává pozornost veřejnosti. Ani se nelze domnívat, že má blízko ke kultivaci mezinárodní politiky. Spíše si myslím, že jde o návrat k legendám Divokého západu a ke všemu, co mu předcházelo a co po něm následovalo,“ dodal.

Íránský duchovní vůdce Sajjid Alí Chameneí už Američanům pohrozil „tvrdou pomstou“.
Demokratický senátor Chris Murphy si v této souvislosti položil otázku, zda Trump udělal dobře, když bez souhlasu Kongresu nechal provést akci, která vyústila v zabití tak důležitého Íránce, že to Spojené státy může zatáhnout do další války.

„Hlava teokratického režimu ve skutečnosti již mobilizuje nejen Íránce a perské muslimy, ale celý islámský svět. Lze se proto obávat, že se mu podaří návrat k rétorickým figurám islámských bojovníků, kteří vědí, koho mají považovat za Velkého Satana a jeho spojence. Tak rozumím slovům senátora Murphyho, který ví, že jeho země, která má tolik neblahých zkušeností s vojenskými dobrodružstvími po celém světě, a že nejen armády USA a jejich spojenců, ale i občané Spojených států se mohou stát terčem pomsty. A to bez ohledu na to, že kritizuje Donalda Trumpa, že na sebe vzal odpovědnost za atentát s ohledem na pozici demokratů v Senátu a příští prezidentské volby,“ říká Zbořil.  

Války se v 21. století nebudou odehrávat na bitevních pláních

„Generál Kásim Sulejmání během delšího období zabil nebo těžce zranil tisíce Američanů a připravoval zabití mnoha dalších... Ale byl dopaden! Byl přímo nebo nepřímo zodpovědný za smrt milionů lidí včetně nedávného velkého počtu protestujících zabitých v samotném Íránu,“ obhajoval svůj krok na Twitteru americký prezident Donald Trump. „Írán nikdy nevyhrál válku, ale nikdy neprohrál vyjednávání!“ připojil.

„Jsou to slova, která jsou stejnou improvizací, jakou se zdá být útok na oba irácké a íránské činitele. Persie a později Írán byly vždy cílem nájezdů přicházejících ze Západu a Střední Asie a americký prezident má pravdu, když říká, že války Peršané nevyhrávali. Nedodal, že také nejméně dva tisíce let na nikoho neútočili. Jejich země byla předmětem rabování přírodního bohatství, které netvoří jen dnes tak politiky a jejich sponzory fascinující ropa,“ reagoval politolog. „Nevím, kdo by mohl uvěřit, že vražda má být chápána jako pozvání k jednacímu stolu. Snad k tomu může dojít až za několik let. Je to ale výzva všem, kteří si hledání americké ‚nekonečné spravedlnosti‘, obrany demokracie a lidských práv už užili, aby hledali možnosti, jak přezbrojené Spojené státy zastavit nebo jen ukázat, že i nejmodernější a samy sebe už dávno ovládající zbrojní systémy jsou zranitelné. A také je to upozornění, že války se v 21. století nebudou odehrávat na bitevních pláních, na mořích a ve vzduchu, ale že mohou mít podobu diverzních akcí zasahujících nevojenské cíle,“ dodal.

Bývalý americký viceprezident z Obamovy administrativy Joe Biden, který je také prezidentským protivníkem Trumpa v nadcházejících volbách o post americké hlavy státu, kritizoval Trumpovu administrativu, že nepromyslela důsledky. Varoval před eskalací konfliktu: „Pokud ale Pentagon říká, že chtěl zabránit dalším útokům na americké jednotky, tak se mu s největší pravděpodobností povedl pravý opak. Prezident Trump vhodil dynamit do sudu s prachem a měl by své kroky vysvětlit. Írán bezpochyby zareaguje odvetou a my tak stojíme na prahu zásadního konfliktu na Blízkém východě.“

„Ačkoliv Joe Biden asi nepatří mezi politiky, kteří ve Spojených státech požívají větší důvěry než Donald Trump, poukázal na to, že argumentace současného prezidenta postrádá elementární logiku. Samozřejmě, že tento atentát bude, alespoň po nějakou dobu, zvyšovat míru nebezpečí pro občany Spojených států a vojenské osoby v různých koutech světa, včetně Evropy a Evropské unie,“ uvedl politolog.

„Biden se ale také mýlí, protože sám je obětí přesvědčení mnoha Američanů, že jsou, jak tvrdí Donald Trump, nejmocnější, nejbohatší a nejchytřejší na světě. Mýlí se proto, že si myslí, že proti nejmocnější armádě světa je třeba postavit podobně mocnou armádu nemocného zbytku světa a utkat se s ní v ‚zásadní‘ bitvě o vše. Právě naopak, Spojeným státům se může přihodit, že zažijí ‚ještě více Vietnamů‘, jak jim předpovídali odpůrci americké války ve Vietnamu šedesátých a sedmdesátých let 20. stol,“ dodal.  

Sen o věčném míru na Blízkém a Středním východě?

Zabití íránského stratéga uvítal izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu. „Prezident Trump si zaslouží veškeré uznání za jednání s odhodláním, silou a rychlostí. Stojíme poblíž Spojených států ve spravedlivém boji za bezpečnost, mír a sebeobranu,“ uvedl.

„Bezpečnost Státu Izrael nemůže ohrozit nebo posílit jakýkoliv akt národního nebo mezinárodního terorismu, i kdyby měl nějaké nové souvislosti. Ten je součástí státní existence. Hrozby a bezpečnost Státu Izrael jsou konstantní a podobné akce k instrumentům jeho politiky patří. Snad je nové jen to, že plnou odpovědnost tentokrát na sebe vzal americký prezident a Benjamin Netanjahu to jistě rád uvítal. Dobře ví, že americká politika je proměnlivá a nelze na ni spoléhat ‚na věčné časy‘. A také, že sen o věčném míru na Blízkém a Středním východě je už po tisíciletí často jen snem,“ podotýká Zbořil.

USA s největší pravděpodobností porušily mezinárodní humanitární právo. Podle CNN to uvedla zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva Agnes Callamardová.

„Americký výklad mezinárodního práva a, samozřejmě, i lidských práv a toho, co je humanitární nebo jím není, je velice pružný. Někdy se zdá být až zmatený a chaotický. A že by vlády Spojených států, které se zasloužily o vznik a činnost této organizace, OSN dopřávaly podobné přízně jako v některých letech studené války při tvorbě svých rozhodnutí, si už tak jistý nejsem. Dokonce si myslím, že slova Agnes Callamardové se ztratí v poště někde mezi New Yorkem a Washingtonem,“ uvedl Zbořil. „Konečně, ani mezinárodní právo není ‚ius gentium‘ římského impéria, i když by možná někdo ve Spojených státech mezinárodní právo veřejné takto chápal. Zkušenosti s porozuměním pojmům, jako je ‚anexe Krymu‘ a ‚uznání nezávislosti Kosova‘, máme dost i v EU a v OSN tomu rozumějí vždy trochu jinak,“ dodal.

„Mohli by se také stát pověstným ‚měkkým cílem‘…“

K situaci se vyjádřili i čeští politici. „Primární je pro nás v této fázi bezpečnost vyslaných českých pracovníků v Iráku, včetně diplomatické mise, vojáků a policistů. Letecké údery USA v Iráku vnímám jako mimořádný krok v komplikované situaci. O vině lidí by měly rozhodovat soudy, ale nejsem vojenský taktik. Situace na Blízkém východě se, bohužel, dál komplikuje. Ohroženy jsou mj. i křehké úspěchy v boji proti Islámskému státu a mezinárodnímu terorismu jako takovému,“ poznamenal ministr zahraničí Tomáš Petříček.

„Myslím si, že ani největší kritik pana MZV Petříčka nemůže proti jeho slovům nic namítat. Jako vysoký státní činitel učinil prohlášení v duchu všech mezinárodněprávních závazků ČR a každé slovo navíc by mohlo zahraniční politiku ČR jen poškodit. Doufejme, že se nebudou vyjadřovat k celé situaci ani pověstní páni starostové. Mohli by se také stát pověstným ‚měkkým cílem‘ a spolu s nimi i jejich nevinní spoluobčané,“ podotýká Zbořil.

„K zabití generála Sulejmáního: Íránská islámská diktatura může vinit tak maximálně sama sebe a svou rozvratnou politiku v celém regionu. Sulejmání tam byl dlouhodobě jedním z nejnebezpečnějších lidí, byl šéfem obávaných ‚revolučních‘ jednotek Kuds, byl architektem íránských subverzí v Iráku, Sýrii, Libanonu. Jeho cílem bylo vytvořit íránský koridor od Teheránu až ke Středozemnímu moři a učinit z Íránu regionálního hegemona. To by bylo nebezpečné pro celý svět. Toto je tvrdý úder íránskému fundamentalistickému režimu, bod pro Trumpa,“ poznamenal k tomu europoslanec za ODS Jan Zahradil.

„Nechme ‚evropské politiky‘ říkat, co si myslí za svými bruselskými obrannými valy. Pokusme se jen alespoň trochu dát panu Zahradilovi najevo, že co si myslí on, nemusí být v zájmu občanů ČR. Snad by mohl respektovat i to, že terorista si většinou vybírá nikoliv mezi těmi, kteří se mají kam schovat, ale navštěvují spíše ty, kterým je odepřeno jakkoli se bránit,“ podotýká Zbořil.

Ing. Jan Zahradil

  • ODS
  • Řekněme NE evropské federaci!
  • europoslanec

Poslanec Jan Bartošek z KDU-ČSL označil zabití Sulejmáního za těžké, ale nutné rozhodnutí, protože Írán útočí na lodě a ropná zařízení v regionu a vyvíjí balistické zbraně. „V této chvíli by měla Evropa stát po boku Ameriky,“ uvedl na Twitteru.

„Už po ‚boku Ameriky‘ stojíme a hlasovala pro to i KDU-ČSL. Pan Bartošek proto nemůže říkat nic jiného. Třeba se časem ukáže, že by tomu tak být nemělo, ale nechme se překvapit. Zatím nemohou ani ti nejodvážnější ‚čeští baťůžkáři‘ z různých neziskovek dost dobře odhadnout, jakou podobu íránská odveta může mít. Někteří znalci poměrů v exponovaném teritoriu si dokonce myslí, že to bude právě tak, jak si to pan poslanec nemyslí. Totiž, že útoky na tankery a ropná zařízení budou pokračovat, ceny ropy stoupat a nejen Ruská federace ale i ČLR budou zase trochu blíž sensitivnímu centru světové politiky. Že to bude na úkor místního obyvatelstva, ale pochybovat nemusíme,“ uvedl politolog.



Rozhodnutí Američanů naopak naštvalo europoslankyni Konečnou. „Tak a zase! USA rozpoutaly další kolo násilí na Blízkém a Středním východě. Jako by nestačilo, co tam prováděly doposud. Sulejmání bojoval proti Islámskému státu, což bylo pro Evropu naprosto klíčové. Česká vláda i EU by měly tento útok odsoudit. Mezinárodní politiku není možné dělat zabíjením představitelů jiných států. V USA se chystají na volby, ale cynické zlepšování vyhlídek na znovuzvolení vyvoláváním konfliktů je nechutné. Už s těmi vašimi útoky, milé USA i s Trumpem, táhněte ke všem čertům,“ napsala k celé věci europoslankyně Kateřina Konečná.

„Myslím, že se paní poslankyni Konečné podařilo vyjádřit názor, který s ní bude sdílet nejen mnoho občanů ČR, ale i EU. Je to idealistické shrnutí představ, jak by to mělo ve světě vypadat, ale jak víme, idealismus v mezinárodních vztazích nemá naději na dlouhý život. Ale ona to říct musela,“ komentuje politolog.

Kvůli útoku schválil Pentagon posílení americké přítomnosti v oblasti, vyslány měly být až tři tisíce vojáků. Spojené státy vytipovaly 52 íránských cílů, které zasáhnou, pokud Teherán v odvetě za zabití velitele elitních jednotek Kuds Kásima Sulejmáního zaútočí na Američany či americký majetek.

„To je standardní vojenské opatření, o kterém snad ani prezident Spojených států nemusel rozhodovat. V Iráku je nejméně deset tisíc amerických mužů ve zbrani (pokud informace odtud jsou pravdivé), takže lze předpokládat, že se jedná o nějaké speciálně vycvičené síly, které už předem věděly, kam jedou a co tam budou dělat,“ podotýká Zbořil.

„52 cílů v Íránu je velký počet, skoro to připomíná předvečer teatrálního útoku amerických tomahawků v předvečer tažení proti Saddámu Husajnovi. Protože Spojené státy za vlády Donalda Trumpa ještě žádnou velkou nevedly, je obtížné hledat analogii. Stejně jako ani nevíme, zda to bude mít vliv na přípravy válečného tažení proti Ruské federaci, nebo vyvolávání nepokojů na Dálném východě. Snad až přejde první mnohostranná hysterie reakcí na tuto podivnou událost, bude možné se pokoušet o nějaké analýzy, případně usuzovat na budoucnost celé oblasti,“ dodal.

Předpokládejme, že se objeví buď spontánní, nebo řízené útoky

A co tohle všechno může znamenat pro Česko a Evropu? „Předpokládejme, že se objeví buď spontánní, nebo řízené útoky na tzv. měkké cíle a že se alespoň někteří zavilí kritici prezidenta Zemana zamyslí na tím, zda terorismus není náhodou větším nebezpečím pro ČR než Vladimir Putin. Zda náhodou některá nebezpečí a hrozby nejsou větší než Čapí hnízdo, nebo dokonce i MS Marie Benešová. A že se ukáže, že obnovovaná armáda ČR, nebo dokonce nějaká nová civilní obrana by mohla být také předmětem úvah některých českých politiků.
A pokud jde o EU, tam se bude muset přemýšlet asi víc o tom, jak se bránit osídlování některých zemí, než vysvětlovat, kdo zavinil evropskou minulost,“ říká politolog.

Připojuje i předpoklad v souvislosti s případnou reakcí Ruska. „Dovolil bych si na tuto otázku reagovat s velkou opatrností. Ruská a sovětská ‚imperiální politika‘, o které tak často mluvíme, dostala novou příležitost ukázat, jak je to s jejím podceňováním. Nebo naopak přeceňováním jejích možností. Američanům se už podařilo vtáhnout RF do Sýrie a být v kontaktu se Státem Izrael, ale nezapomínejme, že už Persie a Írán byly od konce 18. století součástí ‚tažení na jih‘ a že vztahy s Tureckou republikou a státy kaspického bazénu mají také svou dlouhou historii. Proto počkejme alespoň ještě několik dní a neobávejme se, že z Ruské federace, Turecka a dalších nejméně čtyř turkických středoasijských států nepřijde nějaká reakce,“ komentuje Zbořil.

„Nechce se mi ani věřit, že právě The Times…“

Britský deník The Times zařadil hlavního organizátora loňských protivládních demonstrací v Česku Mikuláše Mináře ze spolku Milion chvilek mezi dvacet vycházejících hvězd, které je dobré vést v patrnosti v nadcházejícím roce.

„Nechce se mi ani věřit, že právě v The Times mají v současné době takové starosti. Spíše to svědčí o úrovni jejich zpravodajů nebo informátorů v Praze. Připomíná mi to jednu ‚zpravodajskou kávu‘ ve Slávii. Anebo je to vážnější a jen s velkým zpožděním se do GB doneslo, že projekt ‚zlatá revoluce‘ ještě žije,“ uvedl Zbořil. „Nevím, jak jsou na tom v The Times s češtinou, ale snad by si mohli přečíst nějaká hesla Milionu chvilek a porovnat je se skutečností. Anebo se zamyslet nad svým sebevědomím a účelností svých výletů do Prahy. Předpokládám, že na český negramotný venkov bychom je nedostali ani párem volů,“ dodal.

Milion chvilek slibuje další demonstrace. „Potom, co se změnili na agenturu nebo veřejně prospěšnou organizaci, pokud správně rozumím slovům o osmi zaměstnancích, kteří vybírají peníze od drobných střádalů, a dovíme se, zda platí nebo neplatí nějaké daně, bude nám jasnější  jejich budoucnost. A nebude-li, něco podobného, jako jsou The Times nebo Česká televize, nám to vysvětlí,“ podotýká Zbořil. „Na velká shromáždění v Praze bych si dovolil ale trochu upozornit. My v Praze stejně jako naši spojenci v NATO můžeme být v dosahu pomstychtivých teroristů, kteří nemusí cestovat jen s íránskými pasy,“ uzavřel politolog dnešní Rozjezd.


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jsme kolonie? Urážka Čechů? Jde i o Němce. Martin Koller ostře k „Vondrově“ základně. A už to lítá

20:01 Jsme kolonie? Urážka Čechů? Jde i o Němce. Martin Koller ostře k „Vondrově“ základně. A už to lítá

ROZBOUŘENÝ SVĚT MARTINA KOLLERA Bezpečnostní analytik Martin Koller se tentokrát pro ParlamentníList…