Který politik naši zemi po roce 1989 NEJVÍC POŠKODIL?Anketa
„Cítí se nedoceněný, proto také jeho velmi nenávistné výpady a nálepkování Václava Havla. Mám dojem, že si při své sebestřednosti neuvědomuje, že si na to zadělal sám, ať už tím počátečním útěkem před právníky při ekonomické transformaci, nebo tou šílenou novoroční amnestií,“ prohlásil politolog Lukáš Jelínek o Václavu Klausovi, který podle něj interpretuje vzájemné střety obou významných osobností, protože si dělá patent na výklad jejich vztahu.
Klaus vyhrál, protože je politicky šikovnější
Kde se vzala obrovská animozita mezi oběma Václavy? Podle politologa Bohumila Doležala to má dvě roviny, osobní a věcnou. „Osobní byla ta, že Václav Klaus má hrozný problém spolupracovat s někým jako rovný s rovným. V politice je to dost časté. Nemusela by to být katastrofa, když se ten druhý dokáže účinně bránit,“ poukázal na jeden problém mezi nimi. Za důležitější však považuje věcnou rovinu jejich vztahu, oba politici se především lišili v tom, jak má vypadat politická struktura nového režimu. „Havel přistoupil na to, že politické strany musí být, ale měl k nim pořád hroznou nedůvěru. Klaus vycházel z toho, že je potřeba vytvořit standardní demokratické politické strany jako na Západě. V téhle základní věci měli těžko řešitelný spor a Klaus ho vyhrál, protože je politicky šikovnější,“ dodal Doležal.
Politickou stranu sebral Havlovi, zprivatizoval Občanské fórum
A Doležal ovšem upozorňuje, že to, co se podařilo Klausovi vybudovat – Občanskou demokratickou stranu, nebyla úplně standardní strana. „Stranu vzal Havlovi, on zprivatizoval Občanské fórum,“ vzpomíná na vznik ODS. Podle něj Občanské fórum byl nestydatý projekt prvního disidentského okruhu, mělo vzniknout něco, co nebude mít žádné členy, kde budou jen disidenti a obyčejní lidé mohou tyto osobnosti s nadšením sledovat a přidávat se k nim. „To bylo něco naprosto neuvěřitelného, také to moc dlouho nevydrželo, jen do léta. Klaus to schramstnul, udělal z toho celého pravicovou stranu tím, že k tomu přidělal členstvo. ODS pak byla hrozně silná, protože to celkem pluralitní, neurčité OF mělo aparát, Klaus ho vzal a udělal z něj aparát jedné strany politického spektra,“ popisuje politickou „šikovnost“ Václava Klause.
Vývoj české společnosti ukázal, že Klaus nás odhadl líp
Ale v přesvědčení, že politický systém má být postaven na soutěži politických stran, měl podle politologů Klaus proti Havlovi pravdu. „Díky tomu jednoznačně vyhrál, legitimní cestou – ve volbách – Havla zničil. Havlovi nezbylo nic, jen prezidentská funkce, která se začala třást tím, jak se rozpadala federace,“ podotkl Bohumil Doležal. Také politolog Lukáš Jelínek říká, že svým způsobem výrazněji vyhrál Václav Klaus, právě proto, že byl pragmatik, který odhadl lépe českou společnost. „On vycházel z toho, že lidé mohou mít nějaké ušlechtilé myšlenky, představy, ideály, ale že v první řadě myslí sami na sebe. Mám dojem, že vývoj české společnosti po pětadvaceti letech ukázal, což je sice škoda, že v tomto Klaus českou společnost odhadl líp. Dařilo se mu prokouknout stranickou konkurenci,“ konstatoval Jelínek.
Fungování politických stran Klaus zúžil na obchod a na kšefty
I zpětně se podle politologa Jelínka ukazuje, že pokud se země neopírá o stabilní stranický systém, je mnohem snáze napadnutelná nejrůznějšími masovými psychózami, nejrůznějšími populistickými viry, což ukazuje současná politická situace u nás. „I když si na rozdíl od Klause nemyslím, že viníkem tohoto stavu je Václav Havel proto, že od začátku zpochybňoval funkci politických stran. Viníkem je spíš Václav Klaus, který fungování politických stran zúžil na obchod a na kšefty. Myslím, že kdyby nebylo Havlových apelů v 90. letech, stav společnsoti, stav politiky a možná i ekonomiky by byl ve skutečnosti ještě mnohem horší, protože i když tahal za kratší konec provazu, přece jen pomáhal odstraňovat ty největší zhůvěřilosti, které se vázaly na Klausův styl politiky. Proto jeho podíl byl naprosto zásadní a nezpochybnitelný,“ upozornil Jelínek.
Psali jsme:
Václav Havel chtěl reformy, proto vsadil na Klause a Dlouhého, ne na reformní komunisty
Ale politologové nesouhlasí s Klausovou nálepkou, že Václav Havel byl reformní komunista. „Klaus se dostal do Havlova okruhu po 17. listopadu tak, že nabídl Havlovi spolupráci a ten ji přijal. V Havlově okolí byli tehdy jen ekonomové ze šikovského okruhu, Havel cítil, že to není ono, protože chtějí jen reformovat socialismus, ale Klaus měl jednoznačnou představu, že je třeba obnovit soukromé vlastnictví a obnovit hospodářství v evropském slova smyslu,“ vysvětlil politolog Bohumil Doležal, co naprosto popírá dnešní Klausovy výroky. „I když všechny Klausovy koncepce, jak se pak ukázalo, Havel nesdílel, neměl také úplně důvěru v koncepce šikovského střihu,“ dodal politolog. (Ota Šik byl český ekonom a politik pražského jara, člen ÚV KSČ. Známým se stal jako tvůrce hospodářských reforem, později často označovaných jako třetí cesta - pozn. red.)
Uvažujete, že budete volit Stranu práv občanů, čili zemanovce, které nyní vede senátor Jan Veleba?Anketa
Na počátku politické kariéry Klause stál Václav Havel
Ani politolog Jan Bureš s označením Havla jako reformního komunisty nesouhlasí. „Když se Václav Havel seznámil v roce 1989 s ekonomy Klausem a Dlouhým, byl nadšený, že OF bude mít lidi, kteří mohou dělat reformu,“ připomněl i on, že na počátku politické kariéry Klause stál právě Václav Havel. Jenže později došlo mezi oběma významnými osobnostmi k vzájemným sporům. „Došlo k principiálnímu nepochopení dvou lidí z různých prostředí, s různou životní zkušeností a různou vizí. Klaus je systematik, přišel z prostředí, které sice v tichosti reptalo na komunisty, ale nezmohlo se na žádný odpor, jeho představa politiky po listopadu byla velmi strukturovaná představa etablování jak stranické demokracie, tak tržní ekonomiky ve specificky postkomunistickém transformačním prostředí,“ vysvětlil Lukáš Jelínek, proč nemohla spolupráce mezi idealistou a pragmatikem příliš fungovat.
Život je boj a vítězí silnější
Zatímco bývalý disident postupoval podle Jelínka víceméně instinktivně, a stejně jako v disentu bojoval za správnou věc a nakonec to našlo své zúročení, podobný postup vnášel i do polistopadové politiky, což ale naráželo na politické a ústavní mechanismy. „Bylo vidět, že bankovní úředník a dramatik logicky uvažuje jinak a každý si logicky představuje jinak uspořádání společnosti, kde podle Havla měla platit spíš morální pravidla a zásady, že bychom se obešli bez formalit, bez politických stran, protože předpokládal, že mnohem silnější je prosazování společných zájmů,“ objasnil Jelínek. Naopak Klaus uvažoval od počátku v konkurenčních rovnicích. Podle Jelínka to bral tak, že život je boj a vítězí silnější, podle toho startoval kariéru svoji a ODS, stejně jako kupónovou privatizaci. „To utvářelo jejich vztah. Byl to střet idealisty, který ví, jak má vypadat konečný stav, ale neví, jak k němu dojít, a na druhé straně člověka, který se opírá o nějaké své přesně nalajnované představy a který myslí víc na současnost než na budoucnost,“ je přesvědčen Jelínek.
Pravdoláskaři versus příznivci neviditelné ruky trhu
Souboj mezi oběma Václavy se nemohl nepřenést na jejich stoupence. Klausovci příznivce Václava Havla ocejchovali ironickým názvem „pravdoláskaři“ podle Havlova výroku, že Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Podle politologa Doležala však na klausovském termínu pravdoláskařství něco málo je. „V tom pseudofilozofování, na kterém je postavena politika havlovského okruhu, je spousta kýčovitého velkohubého snobismu, což je nepříjemné, protože politika je praktická věc, a tak by měla být dělaná,“ tvrdí Doležal. Ale současně upozorňuje, že zase Havlova zahraniční koncepce byla v podstatě správná, kdežto ta Klausova je prý totálně falešná. „Mne děsí, že tady pořád existuje nesmyslné napětí mezi pravdou a láskou a neviditelnou rukou trhu. Když se ty koncepty zjednoduší na takovou ideologickou floskuli, tak jsou obě špatné. Jeden se vznáší v oblacích, druhý vede k naprosto vychcanému cynismu,“ prohlásil.
Psali jsme:
Chceme se rádi prezentovat jako lidé ušlechtilých myšlenek a chování
Proč Václav Klaus, který dokázal, že dnešní společnost vypadá podle politologa Jelínka víc klausovsky než havlovsky, čím dál víc zpochybňuje význam Václava Havla? „Možná to souvisí s tím, že i kdybychom byli sebesobečtější, chceme se rádi prezentovat jako lidé ušlechtilých myšlenek a ušlechtilého chování, a v tom je pro nás Havel mnohem inspirativnější než Václav Klaus,“ míní Lukáš Jelínek.
„Co Klaus záviděl Havlovi, byl mezinárodní věhlas. Strasně mu to záviděl a snažil se mu nějak vyrovnat, zároveň s ním zápasit a polemizovat, to se mu nepovedlo. On negoval všechno, k čemu se Havel hlásil. Havel se hlásil ke spolupráci se západními státy a EU, Klaus to začal popírat. Havel se připojil k hnutí proti oteplování země, Klaus k tomu měl výhrady, které se dají částečně pochopit, ale šíleně to přehnal, udělal z toho také nesmyslnou ideologii. To bylo takové zakousnutí do sebe, z kterého ani na jedné straně nemohlo vypadnout nic dobrého,“ míní Doležal.
Klaus nezvládl odchod z politiky a mezinárodní uznání Václava Havla
„Myslím, že psychicky nezvládá odcházení, odchod z politiky, fakt, že je soukromá osoba, že už nikoho nezájímá, nemá moc, funkci. Byl zvyklý na pozornost médií a veřejnosti, neuměl se s tím rozejít a snaží se znovu upoutat pozornost,“ říká Jan Bureš. Je podle něj škoda, že některé výroky zbytečně poškozují Klausovu pověst jako někoho, kdo provedl transformaci, jež nebyla špatná. „Stejně tak má velký přínos ve vytvoření standardního stranického systému. Myslím, že tyhle dvě věci v učebnicích dějepisu zůstanou, byť tento svůj odkaz zbytečně poškozuje některými šílenými názory ohledně Ruska,“ uvedl Bureš, že chování Klause jeho obraz ještě zhoršuje.
A neustálé plivání na Havla může být podle politologa také snaha, ne úplně pochopitelná, pomoci prezidentu Miloši Zemanovi, který se utápí v zoufalé nepopularitě. „Když lidé vidí, co Zeman provádí, začínají vzpomínat na Václava Havla. Mají pocit, že po něm se všechno zvrtlo a zkazilo. Klaus se snaží ten trend zvrátit,“ vysvětlil možné pohnutky exprezidenta politolog. Navíc prý Klaus ví, že pohled veřejnosti na Havla není jednoznačný, mnoho lidí mu za protihavlovské výroky tleská. Ostatně to podle něj byl právě Václav Havel, kdo dostal bývalé šéfy ODS a ČSSD na jednu loď, když se vytvářela vláda v roce 1998 a Havel se snažil do jednání zasahovat, aby vyšachoval z budoucí vlády ODS. Ale Zeman a Klaus se dohodli a uzavřeli opoziční smlouvu. „Zeman a Klaus si rozumějí ve věcech, kde mají společný zájem. A tím bylo vždy to, jak obsadit klíčové politické a ekonomické pozice. V tom si rozumějí,“ shrnul Bureš.
Demokratické strany spolu nedokázaly spolupracovat
Spory mezi oběma Václavy poznamenaly negativně polistopadovou politiku. Na dva tábory se rozdělila část společnosti, která si přála po pádu režimu rychlou změnu, svobodu, demokracii a transformaci ekonomiky. Mezi stoupenci Václava Havla, kteří dostali nálepku pravdoláskaři, a klausovci, kteří ovládli politickou scénu, vznikla až vzájemná nenávist. „Nakonec to dopadlo tak, že když Havel něco řekl, musel Klaus říci pravý opak. Kdyby to bylo na nějaké konferenci, tak by to nevadilo, tam se toho nažvaní, ale ono se to odehrávalo v praktické české politice. A tady vznikla situace, že demokratické strany, které se vymezovaly proti předlistopadovému období, byly tak rozdělené, že spolu nemohly spolupracovat, stejně jako nemohly spolupracovat s komunisty,“ kritizuje politolog Bohumil Doležal. Není divu, že situace došla tak daleko, že dnes ztrácejí podporu všechny tradiční politické strany a prim získávají populistická hnutí.
Vzájemná nenávist devastovala českou politickou scénu
Mezi oběma tábory vznikla podle Doležala obrovská nenávist, nespravedlivá na obě strany, která hrozným způsobem devastovala českou politickou scénu. „Byla snaha s tím něco dělat, podvědomě se s tím snažil něco dělat Vladimír Špidla tím, že vzal do koalice s ČSSD Unii svobody a lidovce, pak se s tím pokoušel něco dělat Topolánek, když vzal do své vlády ODS zelené a Karla Schwarzenberga, ale nikdy se to nepovedlo,“ konstatoval Doležal.
Dnes se podle politologů Václav Klaus snaží zoufale přesvědčit veřejnost, že je významnějším politikem než Václav Havel. „Říká: Zapomeňte na Havla, skutečným hrdinou reformy jsem já, Klaus,“ překládá Klausovy výroky v médiích politolog.
Co se o sporech Klause s Havlem napsalo jen v posledním měsíci:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
