Občanská válka v Sýrii má nového účastníka. Jde o státního aktéra, Turecko. Čeho chce Erdogan na severu Sýrie docílit? Co to znamená pro nás jako člena NATO a spojence Turků? Je pravděpodobné, že se Turci zastaví v Afrínu, nebo mohou jet dál a zvrátit dosavadní vývoj situace, která začala být příznivá pro Asada?

Nazývat válku v Sýrii „občanskou“ je sice na Západě oblíbené, aby se zdůraznila ona sedmým rokem omílaná teze, že „Asad masakruje vlastní občany“, ale pohled na davy „neobčanů“, kteří v Sýrii bojují, tento pojem jednoznačně diskvalifikuje. Na jedné straně tam vedle syrské armády válčí oficiálně pozvaní Rusové a Íránci a šíité z jiných zemí, což jsou samí „neobčané“. A proti nim – vedle poměrně nepočetných syrských „rebelů“ a teroristů – ta saúdské a jiné „neobčanské“ peníze bojují nikým nezvaní džihádističtí „neobčané“ ze všech možných arabských nebo islámských zemí a s nimi třeba čínští Ujguři nebo americká, britská a francouzská komanda, přičemž netřeba zapomínat na to, že přinejmenším někteří „občané“ Kurdové se chtějí také stát „neobčany“. Čili, „světová válka“ zní přiléhavěji než „občanská“.

Ale nešť. Nově se o sobě dalo znovu vědět Turecko, ale není to žádný jeho premiérový vstup do tamní války. Přes turecké území do Sýrie dlouhé roky proudily davy džihádistů a zbraní ze Západu, turecká tajná služba dlouhé roky podporovaly džihád v Sýrii, včetně al-Káidy a dalších teroristů, turecká armáda dobývala z rukou Daeše město Al Báb v provincii Aleppo…