To budou překvapení! Temné postavy. Zbořil už vidí Fialovu vládu

„Omlouvám se, ale naštěstí se už na tento druh zábavy nemusím dívat. Chce to až příliš odvahy, kterou nemám, a dokonce se i obávám mít ji,“ komentuje ceremoniál Český slavík politolog Zdeněk Zbořil. „Trochu mi to připadá, že její scénář někdo opsal z textu divadelní hry bratří Čapků Ze života hmyzu. Zejména z té části o smysluplnosti života jepic a tanečním reji a dovádění motýlů. Literární historik o něm napsal, že je to ‚nihilistický verdikt nad lidskou touhou po sebeklamu‘. Ať už to byl kdokoliv, mohli bychom ho citovat i dnes a v této souvislosti,“ dodal.

Anketa

Líbil se vám proslov Karla Janečka na Českém slavíkovi?

Líbil

61%

Nelíbil

28%

Neviděl jsem / Je mi to jedno

11%

hlasovalo: 32599 lidí

O rozruch se postaral matematik a miliardář Karel Janeček, který měl při té příležitosti proslov k očkování. Mimo jiné zmínil, že nesmíme podléhat manipulacím a hrozným nátlakům i na očkování dětí. V reakci pak zazněla i slova o tom, že Janeček je „nebezpečný“.

„Doba po metamorfóze politického režimu v našich krajích uvedla do veřejného prostoru mnoho bohatých majetkem a nevkusem, ale chudších duchem a rozumnými i nerozumnými nápady,“ předesílá Zbořil. „Tím nemyslím jen pana Janečka, ale mnoho těch, kteří na něho tak ‚odvážně‘, i když na sítích často anonymně, nadávají. Někdy mi to připadá, že je tam také závist, že byl u toho polistopadového krmelce dřív, než ostatní,“ dodal.

A pokud jde o doktora Zbořila a o jeho očkování: „Nikdo se mne, nebo kdysi dávno mých rodičů, neptal – musel jsem i nemusel. Když už někdo nechce, ať to nechá na Matce přírodě, ale musí počítat s tím, že ta se nemusí ohlížet na to, jak je kdo starý a zda chodí do školy nebo za školu.“

Když si někoho pozvou, měl by jim patřit?

TV Nova se od Janečkových slov distancovala a zdůraznila, že šlo jen a pouze o aktivitu miliardáře. Někteří s napětím očekávají, co na to řekne Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. „Rozumím tomu tak, že NOVA informovala o tom, že si pan Janeček tento pořad ‚vyrobil‘ a dodal a pak se polekala toho, co si v něm dovolil říct, a začala se vymlouvat, že to tak nemělo být,“ uvedl politolog. „Je to nedorozumění dané představou všech TV vysílání, že když si někoho pozvou, měl by jim patřit. Ale pozor, pan Janeček značku Český slavík koupil a po letech oživil a uplatnil svůj model. Ve vztahu k TV NOVA nebyl v roli hosta, ale donátora,“ dodal.

Politolog upozorňuje, že se někdy zdá, že se očekávají jen reakce redakce, redaktorek a redaktorů a třeba i samotného pana ředitele, a ti ostatní nejsou důležití. „Že je někdo ochotný uvažovat svou vlastní hlavou pro ně bývá často překvapením. Zajímavé také je, že na TV NOVA upozorňují, že jde o názor ‚miliardáře‘. Doufáme, že nechtějí říct, že kdyby byl homeless, tak by to šlo,“ dodal.

Karel Janeček se tím prý postavil do čela „antivaxerů“. „O panu Janečkovi si myslím své a svůj názor nebudu měnit podle jednoho jeho proslovu nebo zahajovací řeči pořadu na TV NOVA. Zajímavější je, co dělal, dělá a asi bude dělat, než to, co se o něm jen tak někde říká. A až zase vymyslí nějaký nápad jak vyhrát volby, nebo být zvolen prezidentem, budu brát i jeho vztah k očkování v úvahu,“ komentuje Zbořil.

Je brzy tvrdit, že začíná prezidentská kampaň

A jestli sledujeme začátek prezidentské kampaně? „Asi je brzy tvrdit, že kampaň začíná. Ale zdá se, že se z temných koutů české politiky snaží vystoupit na denní světlo nejeden politický manekýn nebo manekýnka, a jak jsme už několikrát říkali, bude to vzhledem ke zvláštním okolnostem nadcházející volby veselejší než v minulosti. Kdo koho a na koho po pirátsku ‚pustí‘, bude určitě zajímavé,“ říká politolog. „Nápad s vytvořením volební koalice pro případ prezidentských voleb byl už zveřejněn. Teď jen, kdo koho zase tak trochu, jak je u nás doma běžné, hezky česky ‚vytuneluje‘,“ dodal

Co se týká kampaně na prezidenta, v reakci na jeden dotaz premiér v demisi Andrej Babiš kandidaturu připustil. „Je to ten klasický dotaz novinářů. Všichni se na to ptají, tak mě snad napadlo, že kdyby lidé začali sbírat petiční archy a bylo dost podpisů...“ začal se Babiš smát. „Ale nechci předjímat, teďka to fakt není téma. Teď mám starosti s covidem,“ dodal.

„Nejsem, jak říkají na Slovensku, ‚veštec alebo diabol‘. Pokud se ale dnes bude někdo rozhodovat, zda se o funkci prezidenta bude ucházet či nikoliv, musí pečlivě vážit den, kdy toto své rozhodnutí zveřejní a okolnosti, které v tom budou hrát roli. Zatím je to jen na úrovni informací, které pomáhají naplnit zpravodajství všeho druhu bezobsažnými výkřiky, aby řeč nestála,“ komentuje politolog.

Hybridní válka proti prezidentovi. Hybridové nevyhrávají

Prezident Miloš Zeman poskytl rozhovor televizi Nova. „Musím se přiznat, že jsem dokonce zapochyboval, zda pan prezident byl opravdu nemocný, zda si jen nezahrál se svými oponenty hru na to, aby na sebe něco, co ještě nevěděl, řekli. Ti asi byli překvapeni víc než já. A to i to slavné lékařské konzilium, ve kterém jsou hned tři psychiatři, vede jej biolog a dodnes nevíme, z jaké boží vůle vzniklo,“ popisuje Zbořil. „Když už jsme si zvykli používat termín ‚hybridní válka‘, došlo mi, že se v ČR tato válka vede zejména proti prezidentovi a že se mi nezdá, že by ti podivní a zuřiví ‚hybridové‘ zrovna vyhrávali,“ dodává.

Prezident Miloš Zeman by chtěl Petra Fialu jmenovat předsedou vlády 26. listopadu. Předem předeslal, že jednoho z kandidátů na ministerské posty chce „vetovat“. Jasně tak dal najevo podle čích not se tu má hrát, glosuje dění hlavní komentátor Seznam Zpráv Jan Lipold a dodává: „Zeman chce mít z Fialy Sobotku. Hledá hůl.“

„Pan Lipold má trochu pravdy v tom, že prezident, podle ústavy hlava státu, zastupuje stát navenek. Na rozdíl od jmenování jiných ministrů má prezident z ústavy povinnost vytvářet zahraniční politiku v souladu s vládou, tedy i s Ministerstvem zahraničních věcí. Žádnou hůl na MZV ale nepotřebuje, to spíš Senát s podporou pana prof. Kysely hledá hůl v článku 66 na prezidenta,“ uvedl Zbořil.

„Jen bychom snad neměli zapomenout, že nejde o nějakého ‚Zemana‘, ale o prezidenta republiky a jeho úřad. Ten je na rozdíl od Zpráv Seznamu ústavní institucí a ani diletující právník Kysela na tom nic nezmění. A jen tak na okraj, každá hůl má své dva konce a není vždy jasné, kdo ji drží pevněji,“ dodal.

TOP 09 si zvolila staronové vedení. Předsedkyní strany byla na sněmu v Praze velkou většinou opět zvolena Markéta Pekarová Adamová.

„Měli bychom paní Markétě popřát štěstí a dost dobré vůle něčeho dosáhnout. Ve své straně bude mít jistě oporu v místopředsedovi Czerninovi (kdysi Černínovi), s jeho velkým rodovým majetkem a s koncepcí feudální EU,“ uvedl politolog. „Nejsem si ale jistý, zda ta velká většina, která ji zvolila, je důkazem, že volby do PS PČR dopadly pro TOP 09 dobře, nebo je projevem obav, zda ty nadcházející regionální by nemusely být tak úspěšné. Ale i na tyto obavy je ještě příliš brzy a také paní předsedkyni poznáme až podle jejích skutků v podivně složené Poslanecké sněmovně,“ dodal.

Čeká nás celá řada překvapení

Tento týden už budeme mít nového premiéra. „Předpokládám, že to bude celá řada překvapení. Když se dívám, aniž bych poslouchal všechny řeči těch do vlády zatím jen předběžně najmenovaných osob, vypadá to, že budeme mít o zábavu ještě několik dnů postaráno,“ říká politolog. „Nechci být příliš kritický, protože si pamatuji mnoho podivuhodných ‚postav k podpírání‘, které v dávné i nedávné minulosti chtěly vést, aniž věděly, že jsou vlečeny, ale dokud nebudeme s jistotou vědět, co nová vláda bude moci
a co jí bude dovoleno, není nutné se obávat ani skutků, podle kterých bychom je mohli už dnes poznávat. Jsou jací jsou, vypadají jak vypadají, ale zdá se mi, že ještě nevědí, že cokoliv už dnes řeknou, může být použito proti nim,“ dodává.

Několik spojenců posílá vojáky na pomoc Polsku se zajištěním hranice s Běloruskem kvůli přílivu migrantů podporovaných běloruským režimem. ODS vyzvala, abychom také na hranice vyslali posily.

„Poslanci i senátoři za ODS sedící v Poslanecké sněmovně i v Senátu jsou známí svou bojechtivostí. Nepamatuji si, že by někdy bránili tomu, aby čeští vojáci táhli na Balkán, do Mali, Iráku a Afghánistánu, tak proč by se báli posílat je na polsko-běloruskou hranici? Nejprve se mluvilo o příslušnících Policie České republiky, dnes tedy o vojácích České armády,“ komentuje Zbořil. „I když jde zřejmě jen o vstřícné gesto, je na něm hezké, že také Česká republika si je vědoma své odpovědnosti za válečné škody a oběti nejméně ve třech zemích, kam po boku svých spojenců v NATO pomáhala vyvážet demokracii, lidská práva a vojenský materiál. To, že dnes nevíme, jak to se všemi těmito třemi komoditami dopadlo, nevadí, třeba se nám to počtvrté povede trochu lépe,“ dodává.

A co v uplynulém týdnu zaujalo doktora Zbořila? Čeho bychom si dál mohli všímat? „Myslím, že to není jen zdání, ale příběhem covid-19 a všemi jeho mutacemi u nás i v zahraničí jsme tak detailně informováni, že zapomínáme, nebo že máme zapomenout, že stojíme na prahu energetické krize, že se nemůžeme dohodnout už dokonce ani se svými spojenci, že se klimaticky oteplujeme, a přitom je nám stále větší zima, že se na mnoha místech v celém světě hromadí zbraně, které už přestáváme kontrolovat a že je může uvést do chodu, kdokoli ztratí na chvíli rozum,“ připomíná politolog. „Právě v minulém týdnu jsme byli až zmateně informováni o tom, co se děje, nebo co by se mohlo dít na všech možných bitevních polích, jak se zpívalo v jedné prastaré bojové písni – Ejchuchu, ejchuchu! Na moři i ve vzduchu! Nejsem si jistý, ale strach z toho všeho přece jenom někdo může mít,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.