Česká republika je podle premiéra Petra Fialy připravena na zvládnutí jakéhokoli scénáře vývoje na rusko-ukrajinské hranici. Slyšíme ujištění, že i pokud by došlo k přerušení dodávek energií i uprchlické vlně, Evropa i Česká republika je na to připravena.
Pokud bude Petr Pavel opravdu kandidovat na prezidenta,...Anketa
„Pan předseda vlády má jistě lepší informace než já. Nevím, zda pod označením ‚jakýkoliv scénář‘ myslí i připravenost Armády ČR, kterou podle veřejných zdrojů tvoří asi 21 tis. vojáků a vojaček, většinou v důstojnických a poddůstojnických hodnostech,“ říká politolog Zdeněk Zbořil s tím, že vláda, Parlament a prezident republiky mohou vyhlásit brannou povinnost nezávisle na vývoji situace kdekoliv na zeměkouli. „Ta se může týkat různých věkových kategorií, různých profesí a zaměstnání vč. státních úředníků a některých politiků, ale tato ‚mobilizace‘ a počty mobilizovaných se budou v případě jakéhokoliv konfliktu týkat jen strážní služby nebo řízení provozu vojenské techniky na zemi a ve vzduchu. Museli bychom si asi zvyknout na ‚omezení pohybu‘ obyvatelstva a přítomnost vojsk NATO ‚dočasně umístěných‘ na území České republiky,“ dodává.
Zbořil také podotýká, že si není jistý, jak jsme připraveni „na zvládnutí“ uprchlické vlny a omezení, nebo dokonce přerušení dodávek energií, když nám to dělá potíže i za mírového stavu bez válečného nebezpečí. „Také loajalita vůči vládě a státu může být za stavu předpokládaného panem premiérem pod otazníkem, ale kdo chce věřit, ať věří, nedá se to předpovědět ani pohledem do křišťálové koule,“ dodává.
Premiér stanovisko potvrzoval také v nedělních Otázkách Václava Moravce. „Evropa je krok od války,“ říká Fiala. V médiích čteme o tom, že západní země se obávají, že každým dnem může vypuknout největší konflikt v Evropě nejméně od válek v bývalé Jugoslávii a Čečensku v 90. letech minulého století.
„Předpokládal jsem, že podle slov pana prezidenta Joea Bidena válka už dva až čtyři dny běží a podle televizních reportáží jedné nebo druhé strany se válčí okolo Luhanska, Donbasu, v Černém moři a na Dálném východu. Záběry z cvičení a de facto vyhlášení bojové pohotovosti, raketových vojsk Ruské federace, které mohly být vybaveny nukleárními hlavicemi, jsou strašidelné a nevím, zda pan Petr Fiala ví, o čem mluví,“ uvedl politolog. „Pokud to vypadá na něco podobného jako bombardování Bělehradu, pak si dovoluji upozornit, že na to budeme připraveni jen jako na vojenské cvičení s nepříliš velkým počtem obětí. Anebo možná už ani nebude kdo mít na co vzpomínat,“ dodává.
Británie a USA by případně mohly zabránit ruským společnostem obchodovat v dolarech a v librách. Němci jsou ochotní nespustit Nord Stream 2, pokud se Rusko dopustí agrese.
„Podle nedělních zpráv ruské státní televize jsem měl dojem, že ruská strana může opustit myšlenku Nord Streamu 2 a že se dokáže zabývat problémy ‚anglosaského světa‘, jak o něm mluví prezident Biden nebo britský premiér Boris Johnson. Také přestává mluvit o Evropské unii a považuje za svého nepřítele jen vojska a politické vedení NATO,“ říká politolog. „Spor o to, kdo je agresorem, může trvat dlouho, ale v každém případě by to vedlo k zhroucení dlouholetého systému kolektivní bezpečnosti v gesci OSN, zásadnímu porušení mocenské rovnováhy a pak také k zhroucení modelu světového obchodu a jeho financování. V takovém případě se z vlád a států stanou oni pověstní britští ‚loupeživí baroni‘ a svět se může stát globálním bojištěm chudých s bohatými a těmi, kteří chtějí být a mít,“ dodává.
Řetězová reakce s nedohlédnutelným koncem?
Pokud Evropa uvalí na Rusko další sankce, je pravděpodobné, že budeme patřit k zemím, kterých se dotknou naopak sankce ze strany Ruska. „Sice si dnes myslíme, že jde jen o ceny a dodávky energií, ale předpokládám, že tentokrát by už šlo o řetězovou reakci s nedohlédnutelným koncem,“ komentuje politolog. „Pan předseda vlády si sice myslí, že i na takovou eventualitu jsme připraveni. Sice neříká jak, ale neberme mu víru. Podle mého názoru se jen snaží, abychom nepropadali panice, když už jsou katastrofické scénáře pro ty malé dávno s předstihem napsány,“ dodává.
Peněžní dary, případná lékařská pomoc, dělostřelecká munice. Diskutuje se o tom, zda a jak je česká vláda otevřená tomu, jednat o posílení finanční pomoci. Jenže, dělá Česká republika dost pro Ukrajinu? „Svědomí české nebo jakékoliv vlády se nedá koupit za peníze. A také to ani tentokrát nebude možné. Někteří komentátoři už dnes píší o tom, že na území České republiky by mohlo být ubytováno okolo 600 tisíc lidí z Ukrajiny, ale to jsou jen odhady dosud podle stejně neodhadnutelných očekávání,“ podotýká Zbořil. „Při předpokládané ekonomické krizi na Ukrajině, ať už případný konflikt dopadne jakkoliv, se ‚finanční pomoc‘ nedá vyjádřit jen v korunách. Bude to nejen finanční, ekonomický, ale i demografický problém, a že by nám členské státy EU chtěly pomáhat s naplňováním kvót nového osídlování nebo s odstraňováním uhlíkové stopy, asi nebude možné počítat,“ dodává.
Autority NATO se chovají jako státní entita
Slovensko by uvítalo přítomnost spojeneckých vojsk. Premiér si dovede představit i přítomnost českých vojáků u našich slovenských sousedů. „Jistě by to bylo pro česká vojska příjemnější než někde na Ukrajině, v Mali nebo Burkina Faso, ale to jsou jen přání tak trochu do větru. O jejich „umístění‘ nebudou rozhodovat ani česká, ani slovenská vláda, ale autority NATO, které se chovají v poslední době jako státní entita a případná česko-slovenská vzájemnost je nezajímá,“ říká politolog.
Psali jsme:
A jak číst zprávy o hromadné evakuaci do Ruska ze separatistických území? „Já je nejen čtu, ale také už dva dny vidím na ruské a běloruské státní TV. Je to zaznamenáváno jako velká ‚humanitární akce‘ – podobně jako třeba aktivity Člověka v tísni v různých koutech světa. Bílé stany, skoro luxusní autobusy, hrající se i plačící děti, první kroky ve školách v neznámém prostředí atd. Určitě to má posloužit ruské propagandě a tvrzení, že v okolí dosud neuznaných nových republik, usilujících ‚o sebeurčení až do odtržení,‘ dochází ke genocidiu,“ komentuje Zbořil. „Dočasní přesídlenci mluví o tom, že se chtějí vrátit do svých domů, až bude po ostřelování jejich ‚vlasti‘, ale trochu to dělá dojem, jako kdyby tyto záběry pořizovala Česká televize, tentokrát jenom jiném žoldu,“ dodává.
Podle českého premiéra posiluje spolupráce v rámci NATO, Severoatlantická aliance je akceschopnější, státy jsou schopné se bránit. „Když to říká i pan premiér, tak by to mohla být pravda. Teď jen jde o to, kterou schopnost má na mysli on a kterou ti druzí. ‚Akceschopnost‘ nebo akční shodu si můžeme vykládat každý trochu jinak,“ komentuje politolog.
V této atmosféře je v Česku připravován tendr na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. „Pokud současná ‚Prozatímní vláda‘ neodejde do minulosti, jistě bude dělat všechno proto, aby se zavděčila svým patronům v Evropě nebo ve Spojených státech. Ale asi, i když bude podle jejich vůle, nemusí to dobře dopadnout. Ceny rostou, politická situace, kterou čeští zákonodárci podmínili dostavbu Dukovan, je neklidná a kdo ví, komu ještě budeme muset pomáhat v jeho válce se zlem,“ uvedl Zbořil. „Ono by ani nemuselo být snadné sehnat ty pověstné páně Vystrčilovy grošíky, natož pak kupy grošů, na které každé takové dobrodružství přijde,“ dodal.
Zbořil: Poslouchal jsem jednu z odborných debat…
Prezident Miloš Zeman kritizoval škrty ve výdajích, což dokáže „cvičený foxteriér,“ ale najít příjmy už vyžaduje určitou inteligenci. Premiéra kritický tón při vystoupení hlavy státu v Poslanecké sněmovně nepřekvapil, na příjmové stránce prý problém není. „Poslouchal jsem na Prima CNN jednu z odborných debat k schvalovanému rozpočtu. Zástupci bankovního sektoru české ekonomiky, zaměstnanců, zaměstnavatelů a odborů se téměř shodovali v kritickém hodnocení tzv. škrtů. Činili tak bez ironie, se kterou ‚pracoval‘ pan prezident, ve své kritice všichni argumentovali věcně a předpokládám, že jejich názory budou při dalším jednání v Poslanecké sněmovně brány v úvahu,“ říká politolog.
„Kdybych se mohl pokusit říct jednou větou o čem mluvili, byla by to teze nikoliv jen o příjmech a výdajích, o výši daní a mandatorních výdajů, ale o optimálním rozpočtu reagujícím i na tzv. rozpočtové provizorium, které vzniklo odmítnutím státního rozpočtu vypracovaného odstupující vládou. Nebo dokonce i určitou ideologizaci, která se projevovala v minulých letech posuzováním státní rozpočtu jako ‚levicového‘ nebo ‚pravicového‘,“ dodává.
Zaznívají názory o tom, že by bylo nejlepší kompletně prověřit fungování celé Kanceláře prezidenta republiky, nejen nakládání se spisy.
„Nejsem si jistý, zda vím, ze kterého prostředí se tyto hlasy ozývají. Předpokládám, že to bude z řad některých senátorů a senátorek, kteří už jednou chtěli dokonce prověřovat zdravotní stav prezidenta republiky. Jistě na tomto duchaplném nápadu stráví Senát a jeho okolí několik bezesných nocí, budou honorovány odměny právním expertům a případní kandidáti na prezidenta upozorní, jak to bude chodit, až někdo z nich dosáhne prezidentského majestátu,“ uvedl politolog. „Teď jen aby, jako to u těchto ambiciózních lovců špatností současného prezidenta bývá, nestříleli zase vedle a aby se jim jejich jedovaté šípy nevrátily v pro ně nejméně vhodnou dobu,“ dodal.
Exprezident Václav Klaus varoval, že covidoví mágové už jednou získanou moc ze svých rukou nepustí, „Covidismus“ podle něj neustupuje.
„Termín ‚covidismus‘, který Václav Klaus používá, podobně jako kdysi ‚ekologismus‘, v jeho uvažování znamená ‚ideologizaci‘ v tom smyslu, jak jej kriticky považovalo osvícené okolí Napoleona Bonaparta. Chtěli tím vyjádřit prázdnotu a zastírání skutečnosti jevem, který deformuje politické nebo sociální uvažování ve prospěch dosažení nekontrolované moci,“ komentuje Zbořil. „V tomto smyslu je možné jej považovat za pojem, který má svůj obsah, tradici, je verifikovatelný a v politickém diskursu oprávněně používaný. Sympatie a antipatie vůči Václavu Klausovi nemají v této souvislosti nic společného s objektivním posouzením stavu věcí a je, podle mého názoru, používán oprávněně,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
