Už rozhodnuto. Co je za Ukrajinou. Zbořil odkrývá

24.01.2022 10:12 | Komentář

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Nová transformace? „Mohli bychom se zamyslet nad tím, zda se místo předpokládané války na rusko-ukrajinské hranici nejedná o to, co podniknout nejen s Ukrajinou, ale i s některými zeměmi na Balkánu a jejich chřadnoucími ekonomikami,“ analyzuje politolog Zdeněk Zbořil a doporučuje sledovat toky peněz. V dnešním Rozjezdu komentuje i českou politickou scénu, aféru Jana Farského nebo slova „Řeporyjce“ Novotného.

Už rozhodnuto. Co je za Ukrajinou. Zbořil odkrývá
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Poslanec STAN Jan Farský už je na stáži ve Spojených státech, nakonec se po bouřlivých reakcích veřejnosti a výzvě strany rozhodl vzdát mandátu poslance.

Anketa

Jste pro zvýšení poplatků za ČT?

1%
97%
hlasovalo: 31038 lidí

„Vypadá to, že pan poslanec bude na Oregon State University, pokud nebude na South Oregon University, anebo pod vědecko-pedagogickým dozorem obou. O tom jsme se v té bouřlivé reakci na jeho rozhodnutí ‚zvýšit kvalitu vzdělanosti v ČR prostřednictvím komparativního studia vývoje 250 let amerického federalismu 25 let evropského federalismu‘ toho moc nedozvěděli,“ komentuje aféru s jedním z nejviditelnějších politiků STAN politolog Zdeněk Zbořil. „Zajímavé je, že o tom nic veřejnosti neprozradili ani dva čeští autoři doporučení k udělení prestižního Fulbrightova stipendia. Jedním z nich byl Michal Žantovský, autor pravděpodobně nejlepšího česky a v angličtině vydaného životopisu Václava Havla (Havel, 2014), v mezích českých poměrů úspěšný velvyslanec v anglicky mluvícím světě, a původní profesí klinický psycholog. Druhým právník, historik a politolog Petr Pithart, politik a profesor na Právnické fakultě UK v Praze. Ani jeden z nich, pokud se běžně dostupná data nemýlí, nenapsal žádnou vědeckou práci na téma federace a konfederace ve Spojených státech a v Evropě, a proto předpokládám, že oba posuzovali spíše lidskou než odbornou způsobilost pana stále ještě poslance Farského,“ dodává.

V ČR je hned několik odborných pracovišť, kde se těmito tématy zabývají a podle Zbořila je škoda, že se o způsobilosti pana poslance nedovídáme z prostředí jejich akademického personálu. „Třeba jenom o tom, jaký je rozdíl mezi chápáním pojmu federace a konfederace ve Spojených státech a v Evropě, které se zdá být, alespoň podle některých badatelů, rozdílné. Předpokládám také, že těch 250 let amerického vývoje k federalismu v Oregonu je nějaké nedorozumění. Oregon se stal až v roce 1859 třicátým třetím státem Spojených států, tj. asi tak 350 let od doby, kdy se v Evropě diskutovalo o „stavu věcí veřejných“ a asi dvě stě let po té, kdy francouzský monarcha mohl o sobě prohlásit: „Já jsem stát.“ To ovšem Oregon už vzkvétal díky federálním „dotacím na osídlování“  First Americans, jak se dnes říká u nás lépe známým Indiánům a místům jejich přikázaného pobytu – rezervace,“ popisuje.

K Farskému ještě dodává: „Nevím, zda pan Farský slyší v názvu svého studia ozvěnu falešných tónů amerických political science implementovaných jeho prostřednictvím do Evropské unie a možná i do Evropy, ale alespoň jeho kolegové v Poslanecké sněmovně ČR by se ho na to mohli zeptat. Když už na akademické půdě nemá tu odvahu.“

Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka bude mít ale problém z USA odstoupit od poslaneckého mandátu notářským zápisem. Slyšeli jsme v pořadu Partie televize Prima a CNN Prima News. Vzniká prý velký právní problém.

„Názor pana ministra Blažka jsem také slyšel a předpokládám, že je kvalifikovaný. Sice se mi zdá, že to dlouholetý politik a poslanec Farský nějak divně přehlédl, ale po posledních zkušenostech s jinými mýlícími se politiky nového režimu a jejich sociálním prostředím nemohu vyloučit, že je to zase jen další trik, který, jak se v americké politice říká, nějaký tricky Dick nevymyslel, aby se vlk nažral a koza zůstala celá,“ říká Zbořil.

Popularita určení diagnózy pomocí televizní obrazovky…

Prezidentská kancelář žádá po psychiatričce a bývalé ministryni pro lidská práva Džamile Stehlíkové milion korun a omluvu za její výroky, že zdravotní problémy prezidenta Miloše Zemana souvisí s alkoholickou jaterní cirhózou.

„Snad nějaký soud bude umět posoudit, jak se obecně neslušné projevy paní bývalé ministryně dotýkají osobních ‚lidských‘ práv pana prezidenta a jak dokonce i vážnosti úřadu prezidenta. Zejména, když tyto výroky pronášela osoba, která tím dokonce, podle mého názoru, znevážila i svoje naštěstí již minulé vládní postavení,“ komentuje politolog. „Snad by si také mohl někdo všimnout, jaký vliv mohou mít taková slova na mladé absolventy oboru, ale i jejich starší kolegy. Popularita určení diagnózy pomocí televizní obrazovky nebo pokleslého sdělování si důvěrných informací z nemocničního prostředí je nestydatost. Přece jenom je něco jiného zlostný výkřik anonymního autora v diskusích na Parlamentních listech, a cílená pomluva lékařkou, bývalou ministryní, která si nechce být vědoma své lékařské, ale i občanské odpovědnosti,“ dodal.

Pan „starosta Řeporyjec.“ Jednou se mu to vrátí

Uplynulou středu vláda odmítla povinné očkování proti covidu-19 u vybraných profesí a osob nad 60 let věku a zrušila vyhlášku, kterou vydal Babišův kabinet. 

„Předpokládám, že vláda měla důvody pro toto své rozhodnutí a jednala odpovědně a kvalifikovaně. Nemyslím si, že ke zrušení vyhlášky došlo jen proto, že jej vydala Babišova vláda. Ale to neznamená, že za následky svého rozhodnutí nebude vláda Fialova muset snášet kritiku anebo ji jiní budou chválit,“ uvedl politolog. „Jan Neruda už dávno psal o české nerudnosti a konstatoval, že „...i kdyby snad všichni svatí, zda všimnou si jich Češi paličatí, buď svatý rád, když není bit!“ Zejména pak televizní karusel se toho rád ujme, ať už to bude tak, nebo jinak,“ dodal.

Ještě před rozhodnutím komentoval situaci starosta Řeporyjí Pavel Novotný: „Já jsem pro šikanu neočkovaných. Djoković krásně trápen, jen houšť. To hloupé právo se neočkovat má být zachováno, ale je zásadní takové lidi terorizovat a dávat jim všemi prostředky najevo, že je jimi po zásluze pohrdáno. Jsem tedy průběhem věci zcela uspokojen,“ napsal na sociální síti. „Pan starosta je jen Řeporyjec, tak ho nechme pohrdat, jistě se mu to jednou vrátí,“ podotýká Zbořil.

Průzkum společnosti SANEP z 13. až 19. ledna 2022 ukázal, že koaliční vláda ODS, lidovců, TOP 09, Pirátů a STAN nemá důvěru většiny dotázaných občanů.
 
„Je sice pravda, že data SANEPu bývají důvěryhodnější než od výzkumníků z agentury Kantar, která žije v jakési bezpohlavní symbióze s ČT. Raději ale počkejme alespoň ještě na další dvě podobná šetření a uvidíme, zda se ta čísla potvrdí,“ říká politolog. „Jen tak povrchně a od stolu lze říct, že i kdyby to byla pravda, je to jen následek šoku z prvních neobratných konání vládní koalice,“ dodává a popisuje: „Unáhlené rozhodnutí pana MV za STAN Rakušana, dokonce ještě před jeho nastoupením do úřadu netaktně se dotýkající ředitele Policie ČR, vytvoření tří zbytečných ministerstev a jejich ‚osazování‘ lidmi, kteří nezískali ani minimum důvěry voličů, způsob ‚dobývání pozic‘ při rozdělování obročí uvnitř Poslanecké sněmovny, omyl s volbou paní Pekarové Adamové za předsedkyni PS, lpění na panu Lipovském jako MZV ČR a konečně i podivné peníze z Kypru a od lidí s ruskými příjmeními. Dokonce k tomu patří i námi vzpomínaný poslanec Farský v Oregonu a na Malé Straně. Nic z toho neudělalo vládě hned v prvních dnech vládnutí dobré jméno. Petr Fiala jako premiér není bez šancí se z této šlamastiky dostat, ale jen tehdy, bude-li mu politické a hlavně ekonomické klima v Evropě příznivé. I přesto, že neradi věštíme z křišťálové koule, dovolujeme si opatrně říct, že tomu tak být nemusí.“

Co podniknout nejen s Ukrajinou?

V další části Rozjezdu už se politolog Zdeněk Zbořil věnuje krizi na Ukrajině. „S nadsázkou bych si dovolil říct – sub speciae návratu exprezidenta Porošenka do Kyjeva. A také stěhování amerického diplomatického personálu z Ukrajiny, pokud jsem nepřeslechl včerejší večerní zpravodajství, následované i německými obdobně zainteresovanými diplomaty. Zda a kdy dojde na ‚tlumočníky‘ samozřejmě nevíme, ale odvaha Petro Porošenka, se kterou vstoupil do ještě nedobytého Kyjeva, jistě překvapila i neúprosného kritika Putina a jeho země, bývalého konzula v ČR v Petrohradu Vladimíra Votápka, který hraje svou roli stále ještě temperamentně. I když už se ale pohybuje po tenkém ledu,“ popisuje.

Přidává i tento komentář: „Kdybychom si zde chtěli hrát na vulgární geopolitiky, což obvykle neděláme rádi, mohli bychom se zamyslet na tím, zda se místo předpokládané války na rusko-ukrajinské hranici nejedná o to, co podniknout nejen s Ukrajinou, ale i s některými zeměmi na Balkánu a jejich chřadnoucími ekonomikami. Ale dokonce i s krizí vládnutí v některých zemích střední Evropy a jejich vztahu k Evropské unii. Dělá to totiž dojem jako zase nějaká nová transformace nebo metamorfóza. A na covid se to svádět věčně nedá…“

A jaké dopady napětí může mít v evropském nebo celosvětovém kontextu? „To, co jsme zde řekli, je jenom spekulace a je obtížné dozvědět se, kteří světoví hráči vystupují dnes na scénu, a která scéna to vlastně je nebo bude. Abychom si to trochu usnadnili, zkusme se na celosvětovou situaci nedívat zmateným zpravodajstvím, ale, jak říká klasik, sledovat toky peněz. A nezabývat se tím, co dělá Soros, covid, Biden, Putin nebo Věra Jourová, to jsou jen multimediální obrazy, ale hledat, kde ty největší peníze leží nebo se vznášejí v povětří. Sice se nám ten virtuální svět nepodaří pochopit, ale snad nás to trochu uklidní,“ doporučuje Zbořil.

V médiích už se objevují zprávy, že pokud Rusko vtrhne na Ukrajinu, způsobí to v rozvojových zemích hladomor, politickou nestabilitu a migraci. „To je docela zajímavý názor, jen by bylo dobré vědět, které rozvojové země to vlastně jsou. Pokud tím myslíme střední a východní Evropu, je to možné, ale snad ještě nepravděpodobné. Ale i tak by bylo dobré vědět, kde by se nás už dnes měli začít bát,“ říká politolog.

Krize na východě Ukrajiny přiměla americkou ambasádu v Kyjevě, aby požádala USA o evakuaci některých diplomatů. A jak hodnotit dosavadní postup Spojených států? „Jistě je na tuto otázku hned několik odpovědí. Ale jedna se zdá být skoro jasná – něco už bylo rozhodnuto! Buď se začne válčit ve velkém, což považuji za nemožné, nebo dojde k omezeným, lokálním konfliktům, protože z hlediska armádních velitelů a výrobců zbraní je to nejméně riskantní,“ popisuje Zbořil. „A pokud jde o politiku Spojených států – je taková, jako vždy byla, je a bude. Snad bychom ji mohli nazvat jako chaotický expanzionismus s neznámým koncem. Její problém spočívá v možnostech financovat různé zájmy a opatřit si na to potřebné prostředky. Zatím ještě byly, ale jsou místa, i na mapě Evropy, kde se financí už nedostává a ubývá i těch, které je možné o peníze připravit. A konec konců – něco chybí, i když to vypadá, že tiskárny jedou naplno,“ dodává.

Ve středu předloží ministryně obrany Jana Černochová vládě návrh na poskytnutí pomoci Kyjevu. Zatím slyšíme o dělostřelecké munici a podpoře sankcí. „Nevím, zda nová vláda a zejména paní ministryně vnímá trochu neurvalý, ale lidový vztah k celé této záležitosti. Objevuje se totiž i názor, že bychom měli poslat na Ukrajinu celou naši armádu, její generály a nezapomenout ani na administrativu MNO. A pokud jde o přímou podporu, nejsnadnější se zdá být jen ‚podpora sankcí‘. Ta se dotkne jen českých podnikatelů, ale budeme se muset řídit přáním svého Velkého bratra na Západě, aby se to nedotklo i jeho zájmů. Ony ty sankce jsou dost často velmi selektivní,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

COVID

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

autor: Daniela Černá



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Energie. Podnikatelé... Řešte to! Dlouhý v plném sále udeřil na Fialu. Ten vytáhl Ukrajinu. Hned nato vstal ze židle Babiš. Smršť!

18:25 Energie. Podnikatelé... Řešte to! Dlouhý v plném sále udeřil na Fialu. Ten vytáhl Ukrajinu. Hned nato vstal ze židle Babiš. Smršť!

REPORTÁŽ „Rozumíme politickému boji, ale…“ Ať začne vláda řešit problémy podnikatelů, zásadně vyzval…