Designovaný premiér Petr Fiala ve středu oznámil, že na prezidenta Miloše Zemana podá kompetenční žalobu, pokud nejmenuje celou vládu. Jak se později potvrdilo, problém má prezident především s navrhovaným ministrem zahraničí Janem Lipavským. „Pana předsedu ODS chápu. Dosud bylo programem části členů a příznivců jeho strany ‚sejmout Babiše a Zemana‘. Někteří z nich chtěli prezidenta dokonce ‚rozřezat, vykrvit a pohodit‘. Tak se nedivme, když už se s nimi ODS nerozešla, že musí jejich přání alespoň brát na vědomí. Ale neměl by žít v iluzi, že stát řídí několik právníků z Ústavního soudu, kteří suplují se svou typickou rychlostí a ochotou přání politických stran,“ komentuje dění politolog Zdeněk Zbořil.
Připomíná, že pohyb pana designovaného předsedy vlády na nejvyšší úrovni moci výkonné má svá omezení a obává se, že kompetenční žaloba může být past, ze které nebude východisko. „Možná v ODS přeslechli jednu důležitou větu ze Střešovické VÚN o ‚vyhraném času‘ a neuvědomili si, že čas může být časem vyhraným i prohraným. Kdybych byl podezíravý, mohl bych si myslet, že trik s kompetenční žalobou doporučil někdo, kdo chce zabránit jmenování předsedy vlády z řad volební koalice a snaží se teď vytvořit vládní koalici v jiné sestavě. Nemusí to být zrovna bez Pirátů, ale konečně, proč právě s nimi?“ pokládá otázku Zbořil.
„Jsou to pádné důvody pro pana prezidenta“
Prezidentův mluvčí v pátek informoval o tom, že prezident odmítá Lipavského jmenovat. Důvodem je „nízká kvalifikace“ nebo „distancovaný postoj k visegrádské spolupráci“ a vztahy s Izraelem. Prezidentovi vadí i „veřejný návrh Jana Lipavského, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky.“
„Jsou to pádné důvody pro pana prezidenta, a to by mělo stačit. Není důležité, co za pádné důvody považuje ČT nebo Jiří Přibáň, ale to, zda všichni v této věci odpovědně angažovaní rozumí slovnímu spojení ‚jmenuje na návrh‘,“ upozorňuje Zbořil. Připomíná, že navrhuje, je něco jiného než „nařizuje“, a že v ústavě nejsou slova „musí jmenovat“. A protože prezident je podle Hlavy třetí Ústavy ČR součástí Moci výkonné na prvním místě, a dnes po úpravách způsobu volby prezidenta dává tato skutečnost větší legitimitu hlavě státu, než tomu bylo dříve, odpovídá prezident také vůli svých voličů, kterých bylo 2,85 mil. „O účasti Pirátů ve vládní koalici, a tím také o možnosti jmenovat jednoho z nich ministrem zahraničních věcí, rozhodlo 92 % z asi 1200 členů této strany ve vnitrostranickém referendu, a tak je odpovědnost prezidenta, předsedy Pirátů a designovaného, nejmenovaného předsedy možné budoucí vlády pod větším otazníkem, než si někteří politici myslí,“ komentuje Zbořil.
Jmenováním vlády a jejích členů podle Zbořila bere prezident také díl své odpovědnosti za její úspěch a neúspěch. To druhé může nastat při zjištění nových skutečnosti. „Neříkejme kompromitujících materiálů, které nejen strany povolební koalice, ale dokonce i strany samotné budou objevovat, nebo jak je u nás zvykem nacházet, případně vyrábět,“ podotýká politolog. „Ne každý může být prezidentem republiky shledán vhodným. Bude nejen na jeho dohodě s budoucím premiérem, ale i na něm, rozhodnout se, zda jakýkoliv návrh ‚jmenovat‘ znamená také ‚hodnotit‘ nebo ‚orazítkovat‘. Navíc má prezident republiky možnost v případě ‚ohrožení státu‘ uvažovat i o jiném premiérovi, než je ten, na kterém se, možná dočasně, dohodly antibabišovské politické strany,“ dodává.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá